Jitka Prokšová a její zbytky iluzí
Anotace:
Tři ženy a šest mužů - devět spolužáků, kteří spolu kdysi strávili pět let studentského života na jedné z pražských fakult. Nyní se současní čtyřicátníci znovu scházejí na chalupě, kam je pozval na víkend jeden z nich. Je to osamocený statek v Novohradských horách, vzdálený několik kilometrů od nejbližší vesnice. Bylo by to idylické místo, kdyby nezačal padat sníh. Kalamita, která skupinu odřízne od okolního světa, je rozbuškou mezilidských vztahů. A tak vyplavou na povrch dávno zapomenuté křivdy či dříve nevyřčená vyznání. Jedna z žen navíc tají, že mezi své spolužáky přijela patrně naposledy. Zbývá jí pár měsíců života, které však události tohoto nechtěně prodlouženého víkendu natrvalo poznamenají…
Podle anotace jsem doufala v příběh, ve kterém budou gradovat emoce a postarají se tak o nečekaná odhalení mezi jednotlivými postavami. Ostatně devět postav na tak útlou knihu a jeden uzavřený prostor otevírá dost možností na různé vztahové propletence či konflikty mezi nimi. A pokud se k tomu přidá ještě sněhová kalamita v místě, kde lišky dávají dobrou noc, mohl by z toho být příjemný více jak stostránkový záběr na psychiku – hlavně na psychiku hrdinů. Co ale slibná anotace splnila a co nikoliv?