Recenze: HLEDÁNÍ ADAMA (František Kozmon)

Lidské osudy, silné emoce a závažná témata v poutavém románu.




František Kozmon je slovenský spisovatel, který je znám především svou detektivní sérií s názvem Marek Wolf. Hledání Adama sahá mimo jeho žánr až do témat LGBTQ, homosexualita, homofobie, sektářství. 

Tento titul je pro čtenáře, kteří touží po surovém dramatu plném emocí. Nechybí ani letmý detektivní prvek. 

Dějové linie jsou dvě. Jedna v er-formě, která vám předkládá život dospělého muže Kamila, jež pracuje pro televizi a stará se o těžce nemocnou matku. Ta za ním přijela, přestože si nebyli roky blízcí a společné soužití v rodině pro ně nebylo ideální. Kamil je osamělý. Má jednu dobrou  kamarádku a jinak žije prací. Je gay, ale nemá partnera. Svůj osobní život zcela uzavřel a prakticky zahodil. Jen tak proplouvá, ztracen všech nadějí a touhy po něčem lepším. Už v úvodu je poznáváte, že se jedná o komplikovanou postavu, která je kvalitně vytvořená. Na mnohé však může působit její bytí velmi smutným až žalostným dojmem - podobně jako celá kniha, která radostnými okamžiky rozhodně nezáří.

Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...

Druhá dějová linie v ich-formě je o něco pozitivnější. Mladík, který se všem představuje jako Adam, je společenský a hýří nadějí, že si jednou povede dobře, žije v toxické rodině. Jeho otec patří k náboženské sektě, ovlivňuje chod rodiny a hodně tlačí na svého syna. Zákazy jsou na denním pořádku, kluk prakticky nemůže mít veřejný společenský život, jelikož ho otec všude zesměšňuje a vypráví všem své názory, kterým by se podle něj lidé měli podvolovat bez reptání. Ani matka se Adama nezastane, klopí hlavu a vychází  svému manželovi, až se díky tomu odcizuje synovi. 

Styl psaní je čtivý. Je znát, že autor umí promyslet koncept, sepsat kvalitní propracované charaktery. Má výtečně zvládnutá i témata, která jdou mnohdy do hloubky. Jedná se především o závažnější motivy, přesto je dění dynamické a nestagnuje. Díky tomu je atmosféra surová až hutná, co se týče depresivní nálady. Čím více čtete, tím depresivnější se čtení zdá - mně osobně to nedělalo dobře a i přes čtivost jsem měla problém pokračovat dál. Záleží, jak se s chmurnější náladou vyrovnáte vy. Únor sám o sobě je chmurný, tak zřejmě lepší číst v příznivějších časech.

Prim hrají lidské osudy v poněkud depresivnější formě. Radostných okamžiků je opravdu málo, většinou narážíte na surovou realitu, ve které lidé víceméně přežívají v situacích, které nejsou v pořádku a jsou smutné až depresivní. S ohledem na toxického otce mnohdy minimálně pohoršující. 

Obáváte se, že homosexuální scény vás odradí? Nemyslím si. Autor se zajímá o důsledek jednání, nikoliv o povrchní fyzické vztahy. Intimita je pouze citová, fyzická nikoliv - což je jen dobře. Rozhodně by se do obsahu nehodila. Citlivějších čtenářů se čtení může opravdu dotknout, nejenže budou přihlížet boji se smrtelnou  nemocí, ale také boji o vlastní  život v rodině, která je sešněrována netradičními příkazy a vírou, jež působí nezdravým až sektářským dojmem. Náhled na sekty je výtečný, mnohdy děsivý. Nechybí ani výše zmíněná homofobie, podvody v práci, narkomanie, mediální  činnost, atd. 

Na závěr vás čeká překvapení, protože se obě linie dostanou do cíle. Zatímco u  jedné čekáte její závěr, u druhé tápete a toužíte po vysvětlení, kterého se vám šikovně dostane. Vše  najednou dává větší smysl a charaktery se prohlubují. Co může náročnějším čtenářům vadit... někdy mohou během čtení získat pocit nedostatečné autenticity. Autor občasně tlačí na pilu, dělá dění temnější a srdceryvnější. Některé úseky se nabízí jako ryze účelové - zejména ty, ve kterých se otec z ničeho nic objevuje a chová se daným způsobem. To z něj činí jedinou černobílou, ryze negativní postavu a tím i čistě účelovou postavu. 

Hledání Adama je pro všechny čtenáře, kteří touží po depresivním čtení s propracovanou linkou, spoustou emocí, závažných motivů i náhledu na realitu. Rozhodně se jedná o čtení, které vám zůstane v mysli. 

Hledání Adama bylo pro mě opravdu čtivým počinem, které mě však ke  konci začalo už stravovat. Přehršel depresivních situací, vše působilo bez nadějně a surově. Nebylo mi z toho příjemně, byť zřejmě právě o tuto hutnou komorní atmosféru autorovi šlo a splnit ji na jedničku. Vadila mi účelová postava otce, který byl opravdu jednoduchý, zatímco ostatní charaktery byly propracované. Je to škoda, protože to byla jediná vada, kterou publikace má a bohužel mi zkazila čtení, jinak bych to místo čtyř hvězd viděla na pět. 

Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.