Citáty z knihy Šílenství

Šílenství

Robert Muchamore




Šestý díl ze série Cherub, který svým napětím, psychologií a akčním dobrodružstvím vezme dech každému čtenáři. Nejlepší díl ze série, který se mi dostal pod ruku a mohu ho s čistým svědomím doporučit. Po recenzi jsem se rozhodla také zveřejnit nejlepší citáty, které mě v knize zaujaly a snad vás navedou na tu správnou cestu... :o)

Recenze zde



Na monitoru bylo vidět Clydea Xu, jak vchází do své miniložničky. Posadil se na postel, stáhl si 
tenisky a školní košili a obnažil svalnatý hrudník. „Páni, ten ale je fit!“ užasla Kerry.
„Moje řeč,“ zasmál se Kyle. „Nejrozkošnější teroristík, co jsem kdy viděl.“

*** *** ***

Clyde přikývl. „A co se stane pak?“
„Jsi puberťák, tak bych tipoval, že se vrátíš domů a před spaním si s ním chvíli pohraješ.“
„Ne, myslím, co bude s tou trhavinou. Proč ji dáváme do kufru s věcmi, a ne třeba pod psací stůl 
nebo tak?“
Australan jen pomalu zavrtěl hlavou. „Ale no tak, přece víš, jak to chodí. Neprozradíme ti víc, než potřebuješ vědět.“
Clyde se zastyděl. „Jasně, omlouvám se.“

*** *** ***

„Na co si to hraješ, Jamesi?“ šeptla naštvaně. 
„Jsou, ksakru, dvě hodiny ráno!“
„No chci, abys šla ven a rozš–lápla se se mnou.“
„Jamesi, já se nechci rozšoupnout s nikým. Smrdíš jak putyka. Kolik jsi toho vypil?“

*** *** ***

Oba se předklonili. Začalo to jako normální pusa, ale pak se oba vážně vzrušili a nakonec James oběma rukama svíral Kerryin zátylek a tričkem klouzal po tekutém žloutku volského oka na talíři.
Odtrhnout se od sebe je donutila teprve kanonáda rohlíků a krajíčků chleba s máslem.
„Si někam zalezte!“ povykoval Kyle. 
Lauren pronesla hlubokým hlasem imitaci  Jamesovy námitky: „Fakt nevím, proč donekonečna omíláš, že jsem do Kerry zamilovanej. My dva jsme akorát fajn kámoši.“

*** *** ***

„Poslechni si tohle: Zatím je zdokumentováno přes sedmdesát případů masových sebevražd v nějaké 
sektě. Největší z nich byl Chrám lidu, jejíž vůdce Jim Jones nařídil svým stoupencům spáchat sebevraždu; výsledkem bylo devět set úmrtí. Kojenci a malé děti, které nebyly schopné vzít si život vlastní rukou, dostaly lahve s mlékem, v němž byl zředěný kyanid. Dále pak stálo: Sekty založené na apokalyptických vizích bývají obvykle nejdestruktivnější.“
James se ušklíbl: „Jo, to člověka uklidní.“

*** *** ***

„Osoba, která nastoupí do výtahu, se vždycky postaví obličejem ke dveřím, aby viděla, co se děje, a poznala, kdy má vystoupit. Ovšem, co se asi stane, když člověk nastoupí do výtahu a zjistí, že už tam je několik osob a všechny stojí ke dveřím zády?“
„Ach, teď když o tom mluvíš, jsem si vzpomněla!“ vyhrkla Abigail. „Pokud lidé ve výtahu stojí ke dveřím zády, tak ten člověk, co přijde poslední, udělá pravděpodobně totéž.“
„Přesně tak,“ přikývla Miriam. „Lidé si namlouvají, že mají svobodnou vůli, ale ve skutečnosti mají jedinci silný sklon napodobovat chování lidí ve svém okolí.“

*** *** ***

„Ale já myslela, že sbíráme peníze na Archu,“ vyhrkla Lauren, když nikdo nebyl poblíž.
„To sbíráme,“ potvrdil Paul. „Ale proti Přeživším lidi mají spoustu předsudků. Kdybychom přiznali, že to je pro Archu, nedostali bychom ani cent, a navíc by nám každý jen nadával a urážel by nás.“
Lauren poklesla čelist úžasem. „Ale to je přece lež…“
Paul sebejistě zavrtěl hlavou. „Lhát ďáblům se smí, Lauren, to se nepočítá.“

*** *** ***

Ween ho nenechala domluvit a stroze vysvětlila: „Uvědom si jedno, Jamesi: kdyby ďáblové strčili pracky do naší organizace, roztrhali by nás na cucky. Tohle je útok na Přeživší vedený z nejtemnějších hlubin pekla.“

Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.