A je tu pátý článek, ve kterém se dozvíme vaše názory na konkrétní téma - Jak správně psát recenze! Tisíc a jedna návrhů, ale především jde o to najít si svou cestu, svůj vlastní systém. Možná se v tomto článku naleznete i se svým odkazem na blog, potěším vás nějakou knižní inspirací a třeba se i v rámci možností poučíte. :o)
Děkuji všem, kteří mi vyplnili dotazník plnohodnotnými odpověďmi, které mi toho daly opravdu spousty a pomohly mi utřídit si myšlenky. Snad to pomohlo i vám. :o) A také děkuji za knižní inspiraci těm, kteří mi odpověděli na zprávu.
A nyní... příjemné čtivo, drazí knihomilci. :o)
Děkuji všem, kteří mi vyplnili dotazník plnohodnotnými odpověďmi, které mi toho daly opravdu spousty a pomohly mi utřídit si myšlenky. Snad to pomohlo i vám. :o) A také děkuji za knižní inspiraci těm, kteří mi odpověděli na zprávu.
A nyní... příjemné čtivo, drazí knihomilci. :o)
C.ind.ere.lla
Blog: c-ind-ere-lla.blog
Jak dlouhá má být recenze?
Nic jako optimální délka neexistuje, nicméně recenze by neměla být příliš krátká ani příliš dlouhá. Ideální pro shrnutí všeho podstatného je rozsah 2 - 4 normostrany (tj, 3600 - 7200 znaků).
Co všechno má správná recenze obsahovat?
Název díla a autora, ideálně i rok vydání a nakladatelství, aby byla kniha v případě zájmu pro čtenáře dohledatelná. Krom toho by měl recenzent ve stručnosti nastínit, o čem kniha je, ovšem bez spoilerů, přidat svůj názor a obhájit si ho. Prosté líbilo/nelíbilo je sice fajn, ale čtenáři to moc neřekne. Je proto lepší vždycky vysvětlit, co bylo na knize pěkné a co se až tak nepovedlo. Recenzent by se ale měl vždy snažit postihnout, pro jakou cílovou skupinu je kniha určena, aby zbytečně nekritizoval věci, které mu třeba na knize nesedly ale s ohledem na cílového čtenáře jsou relevantní.
Jak má být vzhledově upravená?
Rozhodně by měla být rozdělena do odstavců a ty dál do kratších vět. Není dobré psát dlouhá souvětí, v nichž se nakonec ztratí i sám autor. Totéž platí pro odstavce - jednotná masa textu se vždycky čte špatně, takže přiměřený počet odstavců být musí. Je taky fajn text doplnit nějakými obrázky, protože ho "rozbijí" a udělají pro čtenáře stravitelnější.
Jaké informace o knize by v recenzi měly být?
Jak už jsem psala výše, rozhodně údaje o autorovi a vydání, aby se kniha dala dohledat, dále nějaké žánrové zařazení a něco málo k ději, ale bez zbytečných spoilerů.
Kdo podle tebe píše špatné recenze?
Nenapadá mě nikdo konkrétní, ale určitě všichni ti, kdo za recenzi považují převyprávěný děj knihy.
Při hledání knihy pro knižní inspirace do článku jsem narazila na dílo, které mě oslovilo, jak názvem, obálkou, tak i silnou anotací. Autorka je češka, ačkoliv byste to podle pseudonymu neřekli. :o) #Podporujemečeskéautory
Na krev - Lydia Strong
Nakladatelství: Pallas Victoria
Anotace:
Velmi provokativní román se silným nádechem erotiky, vyprávějící příběh bouřlivého a nelehkého života teprve sedmnáctiletého chlapce s homosexuální orientací. Rozvrácená rodina, a tragická ztráta otce. Soužití s otčímem a matkou, kde hledá své místo v životě a důvod proč žít. Svět syrový, chladný, kde prodávání vlastního těla, jako snaha o vedení spořádaného života a zařazení se do společnosti, se stává výzvou, jenž nemusí být překonána.
Iri Yanssen J.
Blog: iyjknihy
Jak dlouhá má být recenze?
Recenze by měla být dlouhá tak, jak to pisatel cítí. Pokud je potřeba sdělit více věcí, okrouhat se to na nějaké počty asi nedá, no ne? Na druhou stranu zase všeho s mírou.
Co všechno má správná recenze obsahovat?
Informace o knize (hlavička), vlastní anotace, pokud je oficiální plná spoilerů. A dál vlastní hodnocení knihy. Je fajn, když se pisatel snaží nakouknout knize hlouběji pod pokličku (rozklíčovat některé motivy, co se autor snažil sdělit), než že vychrlí kvantum adjektiv. Ale někdy není zbytí, pokud je kniha vážně dobrá :-) Ještě mě napadá, jestli má být recenze psaná autorsky neutrálně, nebo citově zabarvená. Pro někoho je neutralita zásadní, já ale píšu spíše druhý typ recenzí.
Jak má být vzhledově upravená?
Zarovnání odstavců do bloku. Jinak má každý vlastní cítění, takže těžko říct. Někdo má rád mezi odstavci fotky, někdo ne. Já je nepoužívám, ale jinde mi nevadí.
Jaké informace o knize by v recenzi měly být?
Věci obsažené v hlavičce, letmé nastínění děje. Ale někdy je těžké najít kompromis, co je ještě přijatelné pro někoho, kdo knihu zatím nečetl. Na škodu nejsou nějaké pikantnosti, zajímavosti... Když někdo přidá medailonek autora, je to sice osvěžující, ale může to být na úkor délky samotné recenze. Já osobně občas přidám nějaký vlastní příběh nebo zážitek, který stál za tím, proč jsem knihu začala číst atd.
Kdo podle tebe píše špatné recenze?
Tak to nedovedu říct.
A jelikož je tu prostor pro knižní inspiraci, opět využiju místečko a udělám reklamu svým milovaným bojovníkům ze série Bratrstvo černé dýky - J. R. Ward, kterou vydává nakladatelství Baronet.
Anotace:
Na Bratrstvo černé dýky navazuje spin-off série autorky mezinárodních bestsellerů…
Paradise, dcera králova prvního rádce, se chystá oprostit od sešněrovaného života mladé aristokratky. Jak to udělá? Nastoupí do programu výcvikového centra Bratrstva černé dýky a naučí se samostatně bojovat, samostatně myslet, být sama sebou. Plán je to dobrý, dokud se všechno nepokazí. Výcvik je netušeně náročný, ostatní rekruti působí spíš jako nepřátelé než jako spojenci a je zcela jasné, že velením pověřený bratr Butch O’Neal alias Dhestroyer má závažný problém se životem.
A ještě ke všemu se zamiluje do spolužáka Craega, obyčejného civilisty, jakého by si pro ni otec rozhodně nepřál, ale pro ni je ztělesněním ideálního muže. Výcvikový program je ohrožen násilným činem, erotické pnutí sílí a Paradise podstupuje zkoušky, jaké si nikdy neuměla ani představit – a zůstává na pochybách, zda je dost silná, aby uplatnila své síly… v boji i v osobním životě.
A jelikož je tu prostor pro knižní inspiraci, opět využiju místečko a udělám reklamu svým milovaným bojovníkům ze série Bratrstvo černé dýky - J. R. Ward, kterou vydává nakladatelství Baronet.
Polibek krve - J. R. Ward
Nakladatelství: Baronet
Na Bratrstvo černé dýky navazuje spin-off série autorky mezinárodních bestsellerů…
Paradise, dcera králova prvního rádce, se chystá oprostit od sešněrovaného života mladé aristokratky. Jak to udělá? Nastoupí do programu výcvikového centra Bratrstva černé dýky a naučí se samostatně bojovat, samostatně myslet, být sama sebou. Plán je to dobrý, dokud se všechno nepokazí. Výcvik je netušeně náročný, ostatní rekruti působí spíš jako nepřátelé než jako spojenci a je zcela jasné, že velením pověřený bratr Butch O’Neal alias Dhestroyer má závažný problém se životem.
A ještě ke všemu se zamiluje do spolužáka Craega, obyčejného civilisty, jakého by si pro ni otec rozhodně nepřál, ale pro ni je ztělesněním ideálního muže. Výcvikový program je ohrožen násilným činem, erotické pnutí sílí a Paradise podstupuje zkoušky, jaké si nikdy neuměla ani představit – a zůstává na pochybách, zda je dost silná, aby uplatnila své síly… v boji i v osobním životě.
Ohněm Políbená
Blog: Ohněm políbená
Jak dlouhá má být recenze?
Jaký by měl být počet slov, opravdu netuším, ale rozhodně by neměla být ultra dlouhá nebo naopak úplně kraťoučká.
Co všechno má správná recenze obsahovat?
Správná recenze by dle mého názoru měla obsahovat všechny důležité informace o knize a zdůvodnění, proč se nám kniha líbí/nelíbí. Kromě zmíněných věcí by měla také obsahovat něco navíc. Nevím úplně, jak to definovat, ale zkrátka něco, co mě přinutí přečíst si zrovna tu vaši recenzi (uvědomte si, že nejste jediní, kdo danou knihu recenzuje, měli byste něčím vyčnívat z davu). :)
Jak má být vzhledově upravená?
To je podle mého na autorovi recenze, hlavně, aby byla přehledná. :)
Jaké informace o knize by v recenzi měly být?
Autor, nakladatelství, překladatel (zní to možná trochu zbytečně, ale věřte mi, že ten překlad je opravdu náročný a důležitý), originální název, fotografie obálky.
Kdo podle tebe píše špatné recenze?
To opravdu nevím, většinou vyhledávám ty dobré recenze. Jakmile se mi nějaká nelíbí, přestanu číst a blog dané osoby zavírám. Na konkrétní autory si opravdu nevzpomenu. I kdybych si vzpomněla, tak bych asi nebyla schopna ho prásknout. :)
A znovu se v honbě za knižní inspirací ponoříme do české literární scény za účelem podpořit české autory (projekt Podporujeme české autory) a podíváme se na knihu plnou humoru.
Má rodina a jiná zemětřesení - Ivan Kraus
Anotace:
Soubor čtyř knih krátkých, částečně autobiografických humoresek o dětství, dospívání a vlastní rodině.
Souborně vydané knihy povídek: To na tobě doschne, Prosím tě, neblázni, Číslo do nebe a Rodinný sjezd. S nadsázkou líčené osudy početné rodiny plné individualit za různých tuzemských režimů. V tomto velkém souboru (celkem 82 krátkých povídek) poznáme autorova pravidla konstrukce textu, jeho práce s nadsázkou, ironií- vyprávění bez výrazně vygradované pointy, spíše ukončené než uzavřené. Tím si jsou všechny povídky i jednotlivé knihy podobné, přesto v nich můžeme sledovat jakýsi vývoj i jejich různou úroveň, můžeme se spolu s autorem i zpětně zasmát nad minulým režimem, nebude to však smích nijak nezvladatelný.
Žádné komentáře:
Okomentovat