Recenze: POLIBEK KRVE (J. R. Ward)

J. R. Ward své čtenáře opět potěší!

"Nemusíš mě chránit," řekla. Po chvilce se na ni ohlédl - a tvář měl zachmuřenou."Na to kašlu. Chráním sebe." 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Baronet

Baronet na Fb

Chci zakoupit knihu Polibek krve

Nad knihou Polibek krve jsem ani nemusela přemýšlet, zda si ji budu chtít přečíst. Věděla jsem stoprocentně, že v knihovně mi nebude chybět, jelikož jde o první díl spin-off série Odkaz černé dýky od autorky J. R. Ward, která se rozhodla sepsat vedlejší linii velmi oblíbené série Bratrstvo černé dýky.

Návrat domů. To pro mě znamenalo začtení do této knihy. Po delší době jsem se setkala se svými oblíbenými hrdiny v novém příběhu a musela jsem se usmívat. A to natolik, až na mě ostatní lidé z obyčejného lidského světa zírali jako na šílence. Bylo mi to jedno. Byla jsem tam, kde jsem toužila být. :o)

 Axe pokrčil rameny. "Vyhoď mě, jestli chceš, dělej si se mnou, co chceš... ale tohle ti nedlužím. Nedostaneš kus mé duše - nevysloužil sis ji." 

Styl psaní je velmi kreativní. J. R. Ward má opravdu obsáhlou slovní zásobu a nebojí se ji úderně používat. Její popisy jsou nejsilnější zbraní, kterou na své čtenáře praktikuje. Díky tomu se kniha nedá hltat. Já osobně, jakmile se v knižním světě J. R. Wardové ocitnu, zpomalím a užívám si každé slovo, každičký záchvěv emocí. Cítím vůně, slyším zvuky. Procházím se po leštěných parketách. Mohla bych říct, že mám zkrátka pocit, jako bych se vylíčeného světa mohla dotknout, ale to ne, protože já jím přímo procházím a od začátku až po dočtení knihy v něm plně žiju.

Kniha je psaná er-formou, takže má autorka neomezené množství způsobů, jak čtenáře napínat a ukazovat myšlenky i děj ze všech možných úhlů. Velice oceňuji, že toho plně využívá a opravdu to umí.

Autorka myslí na všechny čtenáře a za pomoci nezdlouhavých vzpomínek odhaluje minulost - pokud zapomněl nebo předchozí knihy vůbec nečetl. Polibek krve lze podle mého číst bez toho, aby čtenář četl předchozí sérii, ale upřímně... tolik si to neužije a při různých narážkách bude nejspíš tápat. Já osobně sérii Odkaz černé dýky vidím jako vedlejší linii Bratrstva černé dýky, ve které se setkáváme s bratry, ale přitom získáváme nový rozměr ohledně současných hrdinů.

"Chystáme se do tebe za příští rok bezplatně investovat dvě stě tisíc dolarů - myslíš, že chceme, aby to vylítlo komínem, protože se ti ztopořila pýcha? Tohle není charita a nebudeme o tom vyjednávat. Dneska po vyučování tě odvezu domů, budu koukat, jak si sbalíš, a pak tu tvou mizernou zdechlinu odvezu zpátky sem, nebo můžeš jít do háje. Takhle to bude, tvrďáku." 

Charaktery má autorka propracované - jako vždy. Snaží se, aby byly něčím ojedinělé a zvláštní a ačkoliv je hrdinů už neskutečná spousta, myslím, že se jí to daří. Neměla jsem pocit, že bych se někde i přes vyšší počet postav, ztrácela, i když pro někoho to může být kámen úrazu. Chce to jen číst pozorně a vážně se do příběhu vžít, což není vůbec problém. ,o)

Craeg je bručoun, který má důvod k tomu, aby byl samotářský. Přihlásil se do programu bratrstva, aby se stal bojovníkem a provedl temnou pomstu. Ale do cesty se mu připlete Paradise a tím se všechno mění. 
Cítila jsem z něj nostalgii a přesto sílu. Vnímala jsem, že něco není v nepořádku, protože ačkoliv byl charakterní, občas se dokázal chovat jako prevít. A to doslova. Tento rekrut Vás ale dokáže překvapit! 

Paradise, dcera Abalonova, je taková skleníková květinka… Která nakope zadek každému, kdo si to zaslouží – no, nebo se o to alespoň pokusí, protože je to vážně dobrá duše a já si ji moc oblíbila. Nebyla dokonalá, ani se tak nesnažila působit, ale byla skrz na skrz dobrá a toho si cením.
Paradise netouží po tom, aby se zalíbila glymeře. Chce žít svůj vlastní život bez toho, aby ji někdo nutil k tomu být řádnou a obyčejnou ženou, která svému muži bude pouhým pozlátkem a rodičkou děti. Postavila si hlavu a chce se dostat do programu za každou cenu! 

Butch. Detektiva O´Neila znáte ze série Bratrstvo černé dýky. Překvapilo mě, že se tohoto hrdiny kniha tak moc týkala, ale potěšilo mě to. Poznala jsem ho z jiné stránky. Pochopila jsem, co ho tak moc tíží a proč je takový, jaký je. Autorce se podařilo ho svým čtenářkám ještě víc přiblížit.
Butch má v sobě temné vzpomínky, které ho tíží. Myslí na svou sestru a na všechny ty, které měl možnost vidět v tom nejhorším stavu. Pomalu se propadá do svého osobního pekla a zachránit ho může jen jeho vyvolená...

Marissa nebyla nikdy mou oblíbenou hrdinkou. Trochu mě štvala svou dokonalostí a tak jsem se obávala, jak na mě v tomto díle bude působit. Byla absolutně skvělá. Co se stala hvězdou Domu bezpečí a pomáhá, kde může, držím jí pěsti, protože dělá záslužnou věc a snaží se držet při smyslech svého hellrena (manžela), který to občas vážně potřebuje.

Vishous byl vrchol neochvějnosti, ten prevít, co se za všech okolností ovládá, co si klidně sedne na kanystr benzínu uprostřed hořícího krbu, jen aby si odpočinul.

V této knize se prolínají dva vztahy, které děj nijak nezahlcují. Paradise a Creag vedou svou vlastní válku, kterou není snadné vyhrát a každý se snaží zachovat si svou tvář. Zatímco Marissa a Butch už jsou svoji, ale to neznamená, že by ve vztahu nebylo kam růst. 

Samozřejmě, očekávejte vhodně sepsané erotické pasáže, které ale knihu rozhodně nezahlcují, spíše ji dělají uvěřitelnější a pozdvihují ji. Také dojetí a oduševnělá romantika, která není přeslazená, ale dokáže poukázat na emoce, které jsou pro hrdiny důležité (a čtenář je z nich na větvi). Pokud někdo tvrdí, že Bratrstvo černé dýky a Odkaz černé dýky jsou pouhými erotickými sériemi, tak tyto knihy nečetl - nebo nedokáže rozpoznat psychologii postav, propracovanost celého příběhu a hlavně jedinečnost.

K tomu všemu se přidává záhadná žena, která se napadená objevuje před Domem bezpečí a od toho se odvíjí zajímavá a chladná linka pro detektiva O´Neila. Trochu mě překvapilo, jak neobvykle působila. Tip už jsem měla od poloviny knihy, takže mě závěr knihy ohledně této části moc nepřekvapil.

Craeg se podíval přes uličku: "Já vypadám komicky? Kouknul ses do zrcadla? Netušil jsem, že módní hit je olej do převodovky." 

U této autorky můžete čekat opravdu promyšlený děj, především v té části, ve které se surovost reality stýká s fantazií. Wardová bravurně dokáže sepsat fantasy román, který prakticky vyznívá jako reálný. Zasadila děj do našeho světa, dala upírům vlastní pravidla a zákonitosti a přece má čtenář pocit, že by se něco takového v Caldwellu mohlo klidně odehrávat, jen o tom my obyčejní smrtelníci nemáme ani potuchy.

Čtenář určitě ocení propracovanou společnost upíří rasy, která z počátku může vyznívat trochu složitěji, ale pokud jdete po dílech, kde postupně vše přibývá, a máte možnost poznání, vryje se vám hierarchie pod kůži víc, než byste čekali. Já, ačkoliv tyto věci obvykle jdou mimo mě, zcela chápu, jak to všechno chodí, vyznám se v řádu, který danému světu vládne, a beru to zcela automaticky. Takže mohu s klidným vědomím říct, že ačkoliv vše vypadá složitě, vážně není, stačí se jen začíst.

Vzedmul se v něm hněv a nešlo při tom ani tak o Paradise a o to, co před ním tajila, jako spíš o to, jak dokonale a soustavně likvidoval sám sebe. Všechny ty vnitřní stopky, co si nastavil? Všechna ta rozhodnutí, co učinil?

Autorka má skvělý smysl pro humor, který dokáže do svých knih zapsat jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. Své čtenáře ohromí drsným mužným humorem, při kterém smíchy lupají sanice nebo okouzlí žertováním hebkým jako pírko. A tak autorka po celý děj láme kosti a na to své čtenáře jemně pohladí, občas i kopne. :o))

Závěr je bolestivý… Neskutečně bolestivý zejména pro fanoušky Bratrstva černé dýky, protože čtenářům dochází, že další dílo vychází sice tento rok, ale až za pár měsíců a do té doby budou trpět akutními abstinenčními příznaky. 

"Tohle není tak ubohé, jak to vypadá," podotkl její Butch. "Lháři," zamumlal Vishous. 

Autorka píše opravdu výjimečné romány a patří pro mě mezi Paní spisovatelky, které mají vytříbený smysl pro detail, eleganci a originalitu textu, děj promyšlený tak, že se knihy dávají dohromady samostatný obsáhlý knižní svět. 

Zápory jsou zřejmé především pro čtenáře, kteří nemají s touto sérii zkušenosti. Někdy budou trochu nejistí z toho, co se odehrává, mohou tápat a být zmatení z více postav, než by čekali. Snadno se autorkou nechají šokovat, protože Wardová se nikdy nevyhýbala žádným tématům a vše popisovala až na dřeň. Ale tohle všechno jsou jen malé překážky, které trpělivý a bystrý čtenář snadno překoná – překonejte to, protože tento román… tento neuvěřitelný, originální a skvěle zpracovaný knižní svět za to opravdu stojí.

Knižní obálka:

Já z ní mám radost. Líbí se mi. Někteří z vás mohou namítat, že už jste ji zahlédli. Ano, v zahraničí je viditelná podobná fotografie na knize čtvrtého dílu série, která je také mou oblíbenou, ale v České republice vůbec nevyšla. Takže v ČR se jedná o originální obálku, která je prakticky neznámá a je fakt, že Paradise a Creag si prostě zaslouží být na obálce. :o)

Anotace: 
Na Bratrstvo černé dýky navazuje spin-off série autorky mezinárodních bestsellerů…
Paradise, dcera králova prvního rádce, se chystá oprostit od sešněrovaného života mladé aristokratky. Jak to udělá? Nastoupí do programu výcvikového centra Bratrstva černé dýky a naučí se samostatně bojovat, samostatně myslet, být sama sebou. Plán je to dobrý, dokud se všechno nepokazí. Výcvik je netušeně náročný, ostatní rekruti působí spíš jako nepřátelé než jako spojenci a je zcela jasné, že velením pověřený bratr Butch O’Neal alias Dhestroyer má závažný problém se životem.
A ještě ke všemu se zamiluje do spolužáka Craega, obyčejného civilisty, jakého by si pro ni otec rozhodně nepřál, ale pro ni je ztělesněním ideálního muže. Výcvikový program je ohrožen násilným činem, erotické pnutí sílí a Paradise podstupuje zkoušky, jaké si nikdy neuměla ani představit – a zůstává na pochybách, zda je dost silná, aby uplatnila své síly… v boji i v osobním životě.

Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2016
Vydání orignálu: 2015
Žánr: Literatura světová, Horory, Sci-fi a fantasy, Romány pro ženy
Ze série: Odkaz černé dýky (1)
Orig. Název: Blood Kiss

Počet stran: 440