Přiznávám se, že původně jsem si novinku od Rowan Coleman na zrecenzování brát nechtěla. Ne, že bych proti téhle britské autorce něco měla, jenom jsem si nebyla jistá tématem, které se ve svém novém románu rozhodla zpracovat. Je jím smrt. A víc než smrt jako taková mě děsí jakákoliv zmínka o hospicech. Jsou pro mě totiž synonymem bezbřehé bezmoci a často nedůstojných odchodů...
Jak ale vidíte, nakonec jsem změnila názor. Hlavně proto, že spisovatelčinu tvorbu sleduju a její Knihu vzpomínek mám na knižním seznamu už nějakou dobu (A můžou za to do jisté míry krásné obálky od Rajky Marišinské.) Tak proč nezačít rovnou novinkou a zároveň už pátou knihou, která jí od roku 2015 v Česku vyšla.
Anotace:
Odejít z tohoto světa je snazší, když vás netrápí nedokonané a nevyřčené…
Stella Careyová je provdaná za válečného veterána Vincenta, který po návratu z bojů tráví večery ve společnosti traumatických vzpomínek, úplně uzamčen před vnějším světem. Aby unikla před neútěšnou realitou domova, bere si Stella stále více nočních směn v hospicu.
Rozmluvy s pacienty jí přinášejí zvláštní klid. Seznamuje se s jejich osudy; vnímá, jak odlišně lidé přijímají blízkost smrti. A především stále silněji chápe, jak je pro umírajícího člověka důležité urovnat a uzavřít vztahy s blízkými. A právě tehdy začne Stella psát dopisy, jejichž prostřednictvím se její pacienti loučí se svými milovanými. Některé jsou plné humoru či lásky, jiné obsahují souhrn praktických rad, z dalších čiší lítost...
Všechny dopisy Stella odešle, až jejich faktický pisatel zemře. Tento slib dodržuje až do jedné noci: tehdy sepíše dopis, který je pro pacienta poslední šancí na odčinění dávné viny – pokud ovšem bude doručen včas...
Když se podíváte na náměty Rowan C., nikdy se nejedná o nic úsměvného. V první knize se zaměřila na plíživého zrádce jménem Alzeimer, ve druhé řešila situaci ženy, která zažívala domácí násilí, ve třetí a čtvrté obrátila pozornost na dvě kamarádky, z nich jedna zemře a zanechá po sobě dvě malé dcery... A teď napsala o ne zrovna záviděníhodném prožití podzimu života. A že se rozepsala. Všichni jsme utkání z hvězd (pozn.: krásný název knížky) je pořádná bichle. Má přes 500 stran! Mimochodem věděli jste, že Rowan Coleman má dyslexii? A i přes tohle omezení je spisovatelkou na plný úvazek. 😊
✴ ✴ ✴
Ostatní knihy z edice Inteligentní romány pro inteligentní ženy:
Žádné komentáře:
Okomentovat