Recenze: HON NA KRÁLE DÉMONŮ (Madeleine Eliot)

Dobrodružná, vášnivá romantasy 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Mystery Press
Chci zakoupit tento titul

U Mystery Press se s romantasy roztrhl pytel! Nejprve jsem měla možnost Vám představit sérii Ohař a liška z pera Frost Kay, která byla i v young adult verzi plná napětí, jiskření a tajemství. Nyní  tu máme romantasy pro dospělé, která se dotýká námětu magie, čarodějnic a démonů v originálním ztvárnění. 

Americká spisovatelka Madeleine Eliot v tuzemsku debutovala právě tímto románem, který nás zavádí do světa, který má své vlastní zvyklosti, rozdělení, tajemství a je plný nebezpečí - jen hrdinka neví, z jaké strany může přijít.

Elaře bude brzy pětadvacet a měla by se účastnit sletu  čarodějnic, kde mladé čarodějnice žádají o přijetí a představují své schopnosti. Elara ještě žádný čarodějný um neobjevila a ačkoliv se na slet chystá, matka jí ho rozmlouvá a snaží se povinnost oddálit, jak nejdéle to jde. Tuší  proč. 

Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...

V den  Elařiných narozenin se totiž stane něco, co matku donutí, aby mladou dívku vyhnala do temných   lesů hledat spásu. Elara se tak musí motat lesem, kde může narazit na nebezpečné démony. Její cesta musí vést až  k samotnému králi  démonů. Ten jediný jí podle její maminky může pomoci. Jenže po celou dobu Elaru krmila společnost čarodějnic informacemi, které možná  nejsou pravdivé....

Dějová linie je jednoduchá. Po šikovně rozehraném začátku se zkrátka Elara ocitá v lese, kde potkává Lovce s jeho dvěma zvířecími maskoty - strigou a vlkem. Lovec jí přislíbí pomoc dostat se až ke králi démonů, ovšem bude za to něco chtít. Nic není v tomto světě zadarmo a na své otázky získává Elara pouze mlžení nebo mlčení. 

Během cesty se můžete těšit na frustraci z nedostatku informací, ale i navazování určitého pouta Lovce a Elary. Není to až tak silná chemie a jiskření, jakou jste měli možnost prožít ve stylu Frost Kay s Lišákem a Ohařkou, ale přesto dokáže nadchnout. Cestování je spíše o poznávání hrdinů, zvyků světa i narážení na tajemství, která se vysvětlí až později - a ještě ne všechna, protože král se jen tak o něco nepodělí. 

Elara je poměrně zajímavá hrdinka. Pečení by měla raději dát valem, ale s kouzly to docela umí. Je obdařená mocí, kterou se teprve bude muset naučit ovládat a která je k její smůle prostě (ne)žádoucí. Elara je trochu zploštělá postava, která příliš nepřemýšlí nad děním mimo její aktuální linku - na maminku si vzpomene krátce sem  tam a jinak ji příliš neřeší, přestože na sebe  byly nonstop zvyklé. V neznámém prostředí se adaptuje také velmi dobře. Náročnější čtenáře může profil trochu zklamat, ale jinak je to poměrně sympatická osobnost, se kterou se nemusíte bát vyrazit na lesní túry. 

Lovec umí být milý a okouzlující, ale stejně tak se z nenadání stane bručounem, když se mu něco nelíbí. Skrývá spoustu tajemství stejně jako Elara, ale ty jeho jsou pro nás zřejmě více vzrušující... 

Jak jsem říkala, tohle je čtení pro dospělé. Proto se čtenářky mohou těšit na několik erotických scén, vhodně sepsaných. Klíčí láska, naděje i přátelství, ale přesto si Elara uvědomuje, že toho spoustu neví a něco jí nehraje... 

Náročnější čtenář největší   tajemství odhalí poměrně brzy. Ale to vůbec nevadí. Největším požitkem je beztak těšit se na prozrazení tajemství a následné chvíle, které bude Elara prožívat, až najde krále démonů. Díky jednoduché lince je knížka velmi čtivá, nabízí dobrodružství plné vrtkavých emocí, vyhýbavých odpovědí, napětí a tajemství. 

Hon na krále démonů je vhodný pro nenáročné čtenářky, které touží po smyslném zážitku s démony a čarodějnicemi. Není nad využití magie po svém spolu s mnoha vzrušujícími překážkami. 

Mně se kniha líbila, i když mi občas vadilo mlžení a přišlo mi, že mimo sbližování se toho příliš neděje. Nechtěla jsem odkládat odpovědi, chtěla jsem rozluštit otázky hned. :D Když už jsem odpovědi znala, těšila jsem se na rozuzlení a to  mě pobavilo. Nejvíce mě tedy bavil závěr, kdy všechno prasklo. Elara a Lovec mezi sebou za mě  neměli takovou chemii, abych to s nimi úplně prožívala. Spíš mi přišlo, že Elara se poddala, protože to byl jediný mužský, který o ni projevil zájem - to mě trochu mrzelo. U Lišky a Ohaře to bylo výraznější a přirozenější, ale i tak mě napětí hnalo dál a přečteno jsem měla ani ne za dva dny. Hned jsem se vrhla na pokračování, protože jsem byla hodně zvědavá a během závěru mě čtení chytilo ještě víc!