Detektivka se záhadou ze střední školy
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelskému domu Grada
Britský spisovatel M. J. Arlidge ve spolupráci s autorkou Steph Broadribb se rozhodl sepsat zajímavou detektivku na téma setkání po letech s bývalými spolužáky. Sám Arlidge čerpá zkušenosti ze své praxe v televizi, kdy se například podílel na adaptaci Posledního Mohykánu - relace se vysílala na BBC. Povětšinou se specializuje právě na detektivní a krimi žánr, přičemž jej nejvíce proslavila postava vyšetřovatelky Helen Grace.
Vypadá to, že ženské vyšetřovatelky jsou pro něj zajímavými osobnostmi, jelikož i v této novince z Grady- Cosmopolis se dočtete o vyšetřovacích postupech policejní vyšetřovatelky Jennie Whitmorové. Jak napovídá anotace, čeká ji návrat do míst, kde dokončila střední školu, měla přátelé. Ke škole, která už není vhodná ani pro rekonstrukci, ji vážou nejen hezké vzpomínky, ale i ty ošklivé a rovněž i množství ztrát...
Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...
Tou největší ztrátou před třiceti lety byla její nejlepší kamarádka Hannah. Jennie se s Hannah domluvily, že společně odjedou a začnou nový život. Hannah se hádala se svým otcem, Jennie zas o své otce přišla ve válce a matka trpěla závilostí na alkoholu. Nic ji nedrželo a společně odjet se zdálo jako nejlepší plán. Jenže na něj nakonec nedošlo, protože Hannah se na místo určení nedostavila a Jennie neměla odvahu odjet sama. Naopak začala po zmizelé kamarádce pátrat. Vyšeřování nakonec skončilo tím, že dívka prý sama kamsi odjela. A s tím se Jennie uzavřela do sebe a pustila se do dráhy policejní vyšetřovatelky...
Po třiceti letech stojí na místě činu. Nejistá, plachá a přesto zkušená a odhodlaná vypátrat, co se stalo její kamarádce, jelikož tělo Hannah se po tolik letech přece jen znenadání objevilo...
Setkání se spolužáky s Jennie nevyvolává ty nejlepší vzpomínky. Některé přátelé si oblíbila, jiní pro ni byli přítěží. Ovšem rozplést tajemství a lži, které roky spaly, je odhodlaná. Chce zjistit, kdo zabil Hannah a proč. Ačkoliv se snaží, přesto jí v práci brání zejména zainteresovanost do případu. Vlastní emoce ji často zrazují. Upadá do myšlenkových smyček. Vyšetřování v jejím pojetí je tak plné emocí, myšlenek, vzpomínek i bolesti. Ne každému však bude vyhovovat, protože díky tomu Jennie nepůsobí jako profesionální policejní vyšetřovatelka.
Vypravování v er-formě se nedotýká pouze Jennie, i když ta je v první linii a dozvídáte se z jejího úhlu pohledu nejvíce. Svůj prostor však dostávají i bývalí spolužáci - přímo parta zesnulé Hannah, kteří kdysi drželi pospolu a Jennie se k nim tak trochu hodila. Na to, že se s Hannah a jejími přáteli, znali poměrně krátce, si k nim Jennie vytvořila silná pouta - zejména k Hannah. A ta ji svazují a tím se mohou být svázaní i čtenáři, kteří postupně odhalují celý případ vraždy a nahlíží na střípky minulosti a současné životy několika lidí. Ti jsou vzájemně propojení - každý v něčem mlží, lže nebo si špatně pamatuje. O to je vyšetřování těžší.
Samotné vyšetřování je skutečně ve víru detektivek. Jennie chodí na místa činu, vede výslechy mnoha různých lidí. Ukazuje, na čem se kdysi policie sekla a co vlastně vůbec nevyšetřila. Zkrátka musí otevřít případ a začít úplně od nuly, protože předtím to policie zkrátka vzdala. A opravdu není jednoduché rozplést pouta a sítě, které sahají třicet let zpět a představují cestu k vrahovi.
Rozjezd je pomalejší. Tempo později narůstá, ale snižují ho opakující se myšlenkové pochody. Jsou pochopitelné a dotváří charakter postavy, ovšem i přesto nezachrání osobnost Jennie Whitmorové. Problém je, že postava působí, jako by žila pouze nyní a v době před třiceti lety a nic mezitím neexistovalo. Nedostatek uvěřitelnosti je problémem i u dalších postav, kterých je poměrně dost a nejsou dostatečně propracované.
Závěr je mnohem napínavější. Jedná se totiž o odhalení v typické detektivní rovině, která rozhodně potěší. Návraty do minulosti formou vzpomínek nebyly v převaze, současnost měla prim, ale přesto na vás po celou dobu silně působily třicet let staré emoce.
Shledání není zrovna detektivka pro náročnější čtenáře. Spíše se jedná o zajímavou oddechovou četbu, která zaujme ty, jež láká téma středoškolských dramat a zločinů.
Mě čtení bavilo z počátku, ale čím víc jsem četla, tím jsem měla pocit, že postavy nejsou plastické. Mám ráda propracované charaktery a tyto měly bohužel jen jeden rozměr. Vyšetřování samo o sobě nebylo špatné, ale jakmile charaktery nejsou dostatečně kvalitní, už to pro náročnějšího čtenáře nic moc nespraví.
Žádné komentáře:
Okomentovat