Dark romance s detektivní linkou plná nebezpečí a tajů
Za recenzní výtisk děkuji Megaknihám
Chci zakoupit tento titul
Česká spisovatelka Tess M. Puffrová začala vydávat v roce 2020 samizdatem přes nakladatelství Pointa svou trilogii Zatracená láska a od těch dob se na scéně dočtete jejích milostných románů různých motivů - od sportovní romance přes mysteriózní romány až po dark romance.
U nakladatelství Naše nakladatelství pod značkou Red vyšla novinka Kdo chytá v lese a ještě před vydáním se stala velmi poutavou pro všechny fanoušky dark romancí. Jeden čas byla vidět na Instagramu velmi často, budila zájem i rozruch. Jelikož jsem kdysi od autorky četla její debut, rozhodla jsem se znovu si počíst a zjistit, co vlastně Kdo chytá v lese nabízí a jaký udělala autorka během psaní posun.
Práce s textem ještě stále dost hapruje, což je na prvních sta stranách dost znát. Jsou zdlouhavé, rozepsané a Puffrová neví, kdy přeskočit nepodstatný děj, aby obsahu dodala tempo. Proto jsem se přes úsek dostávala skoro týden, jak nezáživný mi přišel. Styl psaní je však příjemný, dobře se čte v rámci odpočinkové četby. Vypravování v ich-formě je vedené v ich-formě pouze z jednoho úhlu pohledu a to protagonistky Eleanor. Oproti dvěma pohledům, které nyní jsou takřka běžné, je to osvěžující změna. Navíc je koncept obohacen o několik zajímavých odkazů na literaturu i filmy. Zejména, jak tušíte podle názvu, se jedná o titul Kdo chytá v žitě.
Je to poměrně pochopitelné, protože Eleanor je učitelkou angličtiny. Po přestěhování do Creekside se opět staví za katedru a přednáší se zájmem o své oblíbené literatuře. Učit čtvrtý ročník je však velkým oříškem, jelikož většina třídy nemá o její nauku zájem a čtyři čtvrťáci ji vyloženě nerespektují. Nejhorší je to s Drew Fletcherem, který se rozhodl jí pořádně zatápět, dělat nevhodné návrhy a celkově si usmyslel, že ji prostě dostane, ať se děje, co se děje.
Mladá třicetiletá žena to nemá lehké. Nejenže je po ztroskotaném manželství a stará se sama o svou pětiletou dceru, tak trochu bojuje s bývalým manželem, ale ještě se vrátila do Creekside, aby zjistila pravdu o smrti své kamarádky, se kterou se víceméně odcizily. Sarah je mrtvá, podle policie spáchala sebevraždu a Eleanor se snaží zjistit a pochopit, co se tehdy událo...
Proto vás knihou neprovází jen milostná linka, ale také detektivní. Ta je sice mírnější a prostor dostává zejména v závěru, ale i tak je dobrým hnacím motorem během čtení. Druhou zajímavostí je tajemný muž , který má obličej zakrytý strašidelnou maskou a častokrát se objevuje poblíž Eleanořina nového obydlí. Chce Eleanor ublížit nebo je neškodný?
Milostná linka patří mezi nejpodstatnější a drží se známého tématu učitelka vs student. Pro některé oblíbené klišé, pro jiné kontroverzní tvorba. Pravdou je, že zpracování ve stylu dark romance tomu dodá mnohem atraktivnější punc s příslibem nebezpečí. Jedná se o čtení pro dospělé, proto se můžete během sledování děje červenat u vášnivých intimnich chvilek.
K této knize se závažná témata víc než hodí, není tedy divu, že toho autorka využila. Dočkáte se náhledu na téma sebevraždy, drog, užívání alkoholu, znásilnění, vraždy, domácího násilí atd. Jelikož je vše vhodně zpracované, nepředpokládám, že by bylo pro některé čtenáře přes čáru. Ani citlivější povahy nebudou mít problémy, cílem nebylo šokovat, ale naopak zaujmout a vybudovat napětí, což se velmi dobře povedlo.
Přes krkolomný začátek se kniha kolem dvousté strany láme a těch napínavých a vzrušujících chvil je mnohem víc. Do pozadí ustupují popisy běžné domácnosti a péče o dceru, ale naopak se více objevují indicie o tom, co se na škole děje a co se s největší určitostí stalo Sarah. Na závěr je linka možná až trochu zahlcená detektivním pátráním, které bylo doposud upozaděné - až to vypadá, že se z Eleanor stal Sherlock Holmes, když s lehkostí odhaluje to, co policie za celou dobu nedokázala. Lehce účelové a předvídatelné, i když naštěstí tajemství s maskovaným mužem je o něco komplikovanější a dramatičtější. Konec je pěkně divoký a ke všemu podle epilogu působí, že se můžeme těšit i na pokračování.
Eleanor je všetečná postava, která se jen tak nezalekne. Možná by měla mimo svých zásad myslet také více na svůj pud sebezáchovy. Nemít dceru, zřejmě by se pouštěla do větších peripetií, ale takhle ji alespoň něco brzdí. Ačkoliv je zásadová, přece jen je i člověk a není divu, že se zachová tak, jak se zachová - věřím, že všechny ji v tomhle svých způsobem chápeme a přejeme jí to. Byť někdy by náročnější čtenář mohl vnímat její chování jako ryze záměrné a méně pochopitelné, především, když sama ví, že je v nebezpečí…
Vedlejších postav není mnoho. John, vdovec po Sarah, je svým způsobem zajímavý, protože se mezi ním a Eleanor také cosi rozvíjí. Lars vyznívá jako negativní charakter a velmi oceňuji, že je ukázáno, že má nejen své špatné, ale i dobré stránky. Tím za mě patří mezi ty nejkvalitnější. Drew je nepředvídatelný, majetnický, riskující, manipulativní, egoistický a mnoho dalšího. Na druhou stranu jeho chování odpovídá způsobu života, ve kterém vyrůstal po boku svého otce, jež není zrovna nejlepším příkladem. U vedlejších hrdinů není propracovanost příliš vidět, nedostali tolik prostoru, ale u těch hlavních... ti zaujmou i náročnější čtenáře.
Kdo chytá v lese má opravdu něco do sebe. Je to poutavá dark romance, která vás přiměje číst i večer a toužit alespoň na chvíli zahlédnout z okna rudé světýlko. Mohu doporučit všem, které chtějí číst o tom, jak zamrzá peklo.
Ten začátek byl vážně těžký. Kdyby na něm autorka zapracovala více, byla by knížka pětihvězdičková a vzala mi dech. Takhle jsem ho popadala celých sto stran, kdy jsem se fakt nemohla přehoupnout. Po dvousté stránce jsem naopak přečetla knihu jedním dechem, jak mě bavila, přestože něco bylo jednodušší, tak milostná linka i pátrání mě chytilo a bavilo mě přemítat nad tím, co se děje, kdo je maskovaný muž či kam to asi tak všechno dospěje. Eleanor mi nebyla přímo sympatická, ale vlastně mi nevadila. Co se týče ostatních hrdinů... Drew bodoval, i když potkat bych ho nikdy nechtěla. Ve skutečnosti by se nedal vystát, ale takhle v románu? Sem s tím prevítem! Ačkoliv jsem maminka tří dětí, chování Elise mi občas přišlo přes čáru. Na druhou stranu každé dítě je jiné a být svá jí vůbec neuškodilo. Pokud by bylo pokračování, tak i přes nepříjemný začátek si ho ráda přečtu. A možná se poohlédnu i po některých mysteriózních a temných romancích, které má už autorka na kontě.
Žádné komentáře:
Okomentovat