Recenze: LOTOS (Jennifer Hartmann)

Temný psychothriller s romantickou linkou 

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelskému domu Grada
Chci zakoupit tento titul!

Americká spisovatelka J. Hartmann žije v severní Illinois se svou rodinou a věnuje se zejména emocionálně vypjatým milostným příběhům se závažnými tématy. 

Její romantické psychothrillery jsou výjimečné. Vychází u nakladatelského domu Grada - Cosmopolis a bohužel nesou mylně označení  dark romance. Nebojte se, tohle vůbec  není dark romance, i když temné čtení to rozhodně je. Ovšem romantické vztahy nejsou toxické, jak to u dark romancí bývají, ale jsou vřelé, láskyplné a komplikované - zejména kvůli tabuizovaným tématům, které se autorce daří velmi autenticky ztvárnit. 

První román,  který se dostal na českou scénu a tím nám naprosto perfektně představil psychothrillerovou romanci si našel fanoušky mezi nenáročnými i náročnějšími čtenáři. Velmi originální počin, ze kterého vám může být až  špatně, jak na vás bude padat klaustrofobická tíseň a bezmoc. Ještě bije se věnuje tématu únosu - kdy je mladý pár, jež k sobě potřebuje najít cestu, unesen šíleným psychopatem. Je to ještě temnější, než si dokážete představit. 

Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...

V novém počinu, který nedávno vyšel, se autorka opět dotýká tématu únosu. Motiv je  ještě o něco trýznivější, protože je unesený malý chlapec, který se  zpět vrací až po dvaceti letech uvěznění. Většina je pro něj neznámá, vzpomínky má mlhavé nebo žádné a jediné, co si sebou nese je podivné slovo lotos - v závěru se dočkáte dojemného vysvětlení daného názvu. 

Ale pojďme na začátek. Setkáváme se se Sidney, která je opravdu hodně svá. Věnuje se umění, žije se svou kočkou a pracuje po nočních v baru. Její temperament je nepřehlédnutelný, dokáže skutečně žít daným okamžikem a snaží se být optimistická. 

Když se po tolika letech vrací její nejlepší kamarád z dětství zpět domů, ani jeden z nich netuší, co je čeká. Zatímco Sid je veselá, Oliver je tichý, introvertní, působí křehce a zmateně - dvacet let si na něm přeci jen vybralo svou daň a přestože z chlapce vyrostl v  muže, vyrůstal úplně jinak než Sidney. Najít cestu k sobě samému i lidem okolo pro něj nebude jednoduché. 

Prim hraje romantická linka, která začíná pozvolna, navazují se přátelství, ale i přesto už mezi hrdiny funguje jistá chemie a jiskření. Jelikož se nejedná o dark romanci ani erotický román, dočkáte se milostné linky, která je opravdu romantická, něžná, vzrušující i vášnivá. Zkrátka běžná romantika, plná emocí a touhy, kterou však komplikují temné motivy. 

Těm se autorka věnuje především v úvodu a hlavně na konci, kdy na povrch začíná vycházet pravda. Chystá se na  vás nejedno překvapení, šikovné propojení a je znát, že měla spisovatelka koncept příhodně promyšlený a propracovaný.    Proto je také závěr  nejtemnější a přitom nejvíce emotivní a nejdojemnější. Jste-li citlivější čtenářky, nejspíš uroníte slzu či dvě. 

Ač se na první pohled nezdá být téma tak hutné a temné jako u předešlé knihy, není tomu tak. Pouze se Hartmannové podařilo děsivou složku velmi dobře rozložit, aby na vás nikde nevyvíjela tlak a neničila vás jako u Ještě bije, ale přitom je knížka neméně drastická a stejně tak i silně emocionální a působivá. Co se týče psychologie, je velmi povedená, i když kdyby šlo o psychothriller bez romantické linky, ne úplně dostačující. Olivera vytvořila v lepší formě, než by po takovém únosu zřejmě byl, ale tohle je romantický psychothriller, ve kterém něco takového nejenže očekáváte, ale víceméně vyžadujete. 

Ještě bije a Lotos jsou  naprosto originální knihy, které jsem vlastně ještě neměla možnost nikdy číst. Spojení psychothrilleru a romance je hodně riskantní a neobvyklé v takovém stylu, v jakém  jej zobrazuje Hartmannová - surové, autentické a přitom zjemněné milostnou zápletkou. Pro někoho budou knihy možná až příliš temné, ale pro jiné budou skvostem v jejich knihovničkách, další  budou děsit a přesto... přesto na ně nedáte dopustit. :)

Ještě bije mám pořád pod kůží, zejména ten úvod, kdy mi bylo až na zvracení. Perfektně sepsané! Lotos se mi zdál mírnější díky rozložení temných částí, ale po dočtení mi došlo, že jsem vlastně prošla stejným, velmi kvalitně ztvárněným bahnem, ze kterého mi opět bylo mizerně. Skvělá práce, i když osobně se mi chvílemi  nezdála romantická linka, která byla sice zábavná, ale chybělo mi v ní více autenticity, co se týče Olivera - nebyl až tak jiný, jak by dle psychologických měřítek  nejspíš měl být. Na druhou stranu je tohle pořád literatura pro romantičky, takže... ,)