Recenze: CO SVÉMU TERAPEUTOVI NEŘÍKÁM (Michelle M. May)

Příběhy z terapie

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál
Chci zakoupit tento titul!

Michelle M. May pochází z Ameriky a působí jako psychoterapeutka ve Virginii a Washingtonu DC. Vyznačuje se svou odborností v oblasti intenzivní krátkodobé dynamické psychoterapie (STDP). Patří mezi licencované profesionální poradkyně a stala se také národně certifikované poradkyně. Na české scéně je nováčkem, kdy vyšla její prozatím jediná publikace Co svému terapeutovi neříkám u nakladatelství Portál. 

Na jejích webových stránkách https://michellemmaylpc.com/what-i-couldnt-tell-my-therapist se dozvíte, že její titul byl převedený do deseti jazyků a všechny překladové knihy má autorka k dispozici. Můžete proto porovnat obálky, kdy český výtisk má vlastní originální titulku a řekla bych, že nejvýraznější a nejpovedenější. V jednoduchosti je krása a tento debut nepotřebuje nic zbytečně  složitého, protože sám působí dosti komplikovaně, přestože není. 

Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...

Vypravování je velmi příjemné, čtivé a působí silným osobním dojmem. Autorka vás prakticky pozve do svého života už jen tím, že hovoří o svých vlastních problémech, o jejich řešení a různě invazivních terapiích, o pocitech, které skrze ně prožívá. Představí vám své vlastní démony i svou rodinu a osobnost. Není tedy divu, že se pro mnohé stane čtení něčím mnohem víc než jen otevřením a přečtením publikace. 

Jak tedy  uvádí anotace, jedná se o tři lidi,  kteří mají své potíže a potřebují  pomoc. Tím prvním je muž, který od svých deseti let denně kouřil trávu. Je závislý, trpí úzkostmi a několika psychickými problémy, opouští ho milovaní, hroutí se  mu život a on začíná  stagnovat. Deset let chodil na terapii, ve které se nikterak neposunul a jeho stav se zhoršuje. Bude Michelle schopna mu pomoci tam, kde jiní selhali? 

Dalším případem je žena, která se vzdává ačkoliv ještě ani nepocítila  účinky terapie,  nepronesla jediné slovo. Jakoby se jí naděje ostře vyhýbala. Trpí nízkým sebevědomím, nedůvěrou a zklamáním, která za léta zažila. Má pocit, že ji nikdo nedokáže pomoci a pochopit, co prožívá. Michelle se dokáže vcítit, ač si udržuje profesionální odstup, přesto je svým pacientům na blízku a touží jim pomoci. 

Sama Michell je tím třetím případem. Trpí chronickými bolestmi, má za sebou minulost, která ji svírá a netuší, proč se nemůže vymotat ze svých potíží. Možná se vám stejně jako mně bude zdát její příběh nejtrýznivější a nejbližší, protože jej vypráví sama autorka a nevynechává takřka nic - ani procedury, psychoterapie a možnosti pomoci, které jsou pro ni často  tak těžké, až se zdrceně rozbrečí. 

Kapitoly se střídají, takže máte na dlani všechny tři příběhy, ke kterým se postupně propracováváte. Každý je zcela jiný a přesto mají něco společného. Například to, že chvílemi ztrácí naději... 

V této knize najdete lidství až na dřeň a pokud si někdo udrží nadhled a nesklouzne k  soucitu s těmi, o kterých čte, tak obstál. Jelikož citliví čtenáři si zřejmě nedovedou udržet chladnou tvář a profesionální odstup, kniha jako by nabádala, aby se z nás staly psychoterapeuti a na chvíli jsme nahlíželi na tíseň, jež tito tři lidé zažívají. Soucit s nimi je to nejmenší, co vás bude pronásledovat. Musím upozornit, že se jedná o upřímné, skutečné lidské osudy,  jež jsou poznamenány mnohým - někdy to, co jeden vnímá jako banální, druhý může prožívat zcela opačným způsobem. Rozhodně vám čtení může pomoci s empatií a pochopením jiných, nastavení zrcadla i zamyšlením se nad životem, mezilidskými vztahy, chováním lidí i lidmi samotnými. 

Kniha se dotýká i závažnějších témat, jak tušíte, ale protože se nejedná o klasickou beletrii, není nic dramatizovaného. Naleznete velmi přirozeně líčené potíže v osobním životě, kterým ti tři podléhají. Nejedná se o šokující záměr nebo zajímavá fakta, která vás mají nadchnout. Ne, máte před sebou tři zpovědi lidí, které skrze stránky takřka dokonale poznáte. 

Jelikož se jedná o psychologickou publikaci a některé terapie jsou v ní vysvětleny, doporučila bych čtení zejména těm, kteří se o psychologii opravdu zajímají a touží získat zkušenosti, zajímavosti i emoční náboj právě formou psychoterapeutických sezení. Dozvíte se mnoho o psychoterapii a sezení formou vyprávění a prožitků, nikoliv vysvětlování faktů. 

Co svému terapeutovi neříkám je vhodné pro náročnější čtenáře, kteří se tedy nejenže věnují psychologií a zajímá je psychoterapie a lidské osudy, ale kteří mají v oblibě knihy, jež je zasáhnou a vstoupí jim do mysli. Donutí k zamyšlení, k prožití bolesti někoho jiného a pomohou pochopit, jak křehké a přitom silné duševní zdraví může být a jak úzce souvisí s fyzickou stránkou těla. 

Já jsem obrovský nadšenec, co se týče příběhů z terapie. Ne, že by mě bavilo nakukovat do života jiných, ale fascinují mě způsoby psychoterapie, možnosti, kterými v dnešní době umí odborníci pomoci a také provázanost duše se vším, co nás kdy zasáhlo. Psychologie je fascinující stejně jako duše samotná a tyhle tři příběhy mi vzaly dech. Nejdřív mi ani nedocházelo, že čtu o samotné autorce. Jen jsem se zaměřila na potíže a terapie, ale čím více jsem četla, tím více se odhaloval život ostatních se vším všudy. Bylo to bolestivé, hořkosladké, dojemné  i trýznivé. Nezapomenutelné...