Recenze: DECH (Sarah Crossan)

Na konci s dechem...


"Dnes jsme se tu, milí přátelé, shromáždili, abychom si vyslechli příběh o velikém zlu. Tohoto mladého muže, mého osobního v přítele, teroristé unesli a mučili. Řekne vám všechno, co ví, a jeho příběh vám pomůže poznat pravou tvář našich nepřátel."

 
   



Anotace:

Nic pro nás není tak přirozené jako dýchání...

Představte si ale svět, ve kterém si jen privilegovaní mohou koupit dostatek kyslíku k tomu, aby mohli tančit či si zahrát obyčejný fotbal. Svět, kde chudí jen stěží zaplatí účet za vzduch nezbytný k životu. Svět, v němž po netušené katastrofě přežívá zbytek obyvatel v hermeticky uzavřených městech s vlastní atmosférou. Pustou planetu Zemi, kde nejvzácnějším rostlinným druhem je obyčejný strom.



Nakladatelství: Baronet

Rok vydání: 2013
Vydání originálu: 2012
Žánr: Sci-fi, Fantasy, Dystopie
Orig. název: Breathe
Ze série: Dech (1)
Počet stran: 264



Právě v takovém světě žije Alina, Bea, Quinn a jejich přátelé. Od ostatních mladých lidí se liší svou přemýšlivostí a odvahou něco ve svém okolí změnit. Odvahou nadechnout se jinak než druzí - svobodně. Dystopický román mladé irsko-americké autorky plný dobrodružství, při němž se doslova tají dech.

Dystopie v Dechu:

Dech je společnost, která ovládá život v kopuli zvané Kapsule. Autorka se na toto téma plně zaměřila a věnovala se mu natolik, že téměř zodpověděla všechny otázky života bez kyslíku, vzniku takového světa i jeho pokračování.

Natolik se do toho zainteresovala, že vystihla i drobnosti, které příběhu dodaly celistvost. Z pouhé možnosti dýchání udělala v této knize kapitolu samu pro sebe a zobrazila, jak moc kyslík potřebujeme a k čemu, aniž bychom si to přímo uvědomovali.

Já osobně jsem byla unesena tím, jak se nad tím zamýšlela a poukázala na důležitost vzduchu. Kyslík přestává být samozřejmým a stává se nejvýznamnější součástí. V této knize věta "Jsi pro mne vzduch…" nabývá tak širokého rozměru, že doslova překypuje emocemi, pokud je někomu směřována. Dala tomu nový život. Opřela se do něj a ukázala, jakým směrem se naše společnost ubírá. Jak budeme zděšeni a bez dechu vybíjet zvířata, abychom my, vyšší tvorové, mohli dýchat - žít.

Poukázala na korupci a zhodnotila ji, protože v Dechu se hranice nekladou a prémiové (ti, kteří pracují pro Dech a dýchají tolik vzduchu, kolik se jim zachce) ovládají ty, kteří jsou níže. Kapsule Dechu patří a je dokonalým poukázáním na ekonomické vrstvy:

1. Prémiové (nejbohatší a nejvlivnější)
2. Stevardové (ti, jež mají právo sloužit Dechu)
3. Pomocní lidé (Nejchudší. Pracují, nebo spíše dřou se, od rána do večera, aby vůbec mohli dýchat)
Myšlenka byla dokonale zachycena a dostala sílu života, ovládající text i všechny řádky a písmena, protože se z ní stal ten nejpodstatnější důvod.


Hlavní postavy:

Někde jsem četla, že kniha je zařazena do žánru New Adult, u kterého jsem si zvykla, že postavy ožívají, mají dobré charaktery, cíle a jsou hlavními spouštěči emocí. Zkrátka ovládají knihu tak, jak je jim dovoleno. Ale zde to vůbec nebylo, skutečně šlo o dystopii a díky tomu spletení žánru jsem byla trochu zklamaná. Opravdu všechno ovládal Dech a díky tomu se hrdinové zdáli být živí jen zpola. Autorka v knize přeskakuje z jednoho na druhého a trochu to škodí. Bere jim to opravdovost, ačkoliv je autorka vylíčila dobře, později se děj zrychlil a ona od nich víceméně upouštěla a zaměřovala se především na Dech, což byla škoda. Působili díky tomu povrchovým dojmem.




- Alina. Hrdinka, která táhla děj a měla působit silně a duchaplně, i když taková v jádru nebyla. Pracovala pro Odboj, který se snažil zachránit planetu a zvelebit ji natolik, aby se na ní dalo žít. Alinin charakter se ze začátku hezky rozvíjel, zapadal do sebe, odhaloval tajemství a lákal, ale bohužel některá tajemství nebyla vůbec zodpovězena. Velké otazníky zůstaly viset na konci knihy a působí to poněkud nedomyšleně.
- Odboj mi nebylo dáno poznat více. Byly tam možnosti, jak se o něm rozpovídat, ale nebyly využité, ačkoliv to bylo zajímavé téma.
- Abel se v knize objeví s Alinou a zůstává nevyřešenou záhadou. Ocitl se tak sice na krátko, ale přesto mě zaujal a bohužel neměl v Dechu své místo. Autorka o něm sice ve své knize hovoří a to velmi zajímavým způsobem, ale dál už jeho postavu nerozvinula - což beru jako mínus. Vypadá to, jako by na něj zapomněla.
- Quinn a Bea by měli být tím romantickým párem, který je v žánru NA opěvovaný, trpělivě broušený a nejzajímavější, ale jejich láska tak nějak v rychlosti děje zapadla a působí jako něha dvacet let starého páru. Žádné vzrušení, to všechno pohltil Dech. I jejich charaktery jsou utlačeny.

Trochu mi vadilo, že některé vedlejší postavy působily nedomyšleně. Mizely. Vzdalovaly se. Umíraly bez vysvětlení nebo bez emocí, zatímco hlavní hrdinové se v ději trochu ztráceli.

A nakonci s Dechem:

Musím uznat, že tato dystopie byla promyšlená tak zpola. Především ty myšlenky o Dechu by byly více oceněné. Autorka dokonale předvedla svou dystopickou myšlenku. Trochu mě mrzelo, že nebyl čas na emoce. Nad srdceryvnými situacemi nebyl čas ukápnout slzu nebo se nad nimi zamyslet, děj šel opravdu velmi rychle. Konec knihy se zdá být nedořešený natolik, že věřím v druhý díl. Pokud by vyšel, přečetla bych si ho kvůli odpovědím na otázky, které nebyly v této knize zodpovězené a zajímají mě.

Tato kniha je dobrá dystopie, ale pokud zaslechnete, že ji někdo přirovnává k New Adult a budete se těšit děj typický pro NA, budete zklamaní. Autorka si mohla dát více záležet na postavách a emocích, pak by kniha patřila mezi top. Bohužel se tak nestalo. 

"Kyslík je nezbytnou podmínkou pro život většiny forem života. Po dvě a půl miliardy let to byl nejhonější chemický prvek na zemi… Až do Zlomu!"

Knižní obálka: 
Tak ta je opravdu povedená... :o)




Pokračování série: 




Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.