To nejlepší z krvelačných bestií dle Chensieka!

Upíři, krvesajové a podobné příšery, pijící lidem krev, se jeden čas stali opravdu trendem. Knihy s touto tématikou se v knihkupectvích neořály, filmy lidé brali útokem. Zkrátka každý chtěl nějakou tu upířinu urvat pro sebe.

V dnešní době si myslím, že se to docela uklidnilo, i když knihy s touto tématikou samozřejmě vychází i nyní. Já se přiznám, že mám takové příběhy ráda a zaujalo mě, kolik existuje knižních druhů upírů.

Tento článek je o těch, které jsem četla nebo mě svým způsobem opravdu zaujali. Napadá Vás, jaké byste mohli ještě dodat? Písněte mi pod článek. Za inspiraci budu ráda! :o)


Drákula

Představitel klasického upíra, jak ho známe všichni, je zřejmě hrabě Drákula od Brama Stokera. Prakticky jde o první zpracování této upírské legendy do románové podoby. Vylíčila bych vám tu děj, ale přijde mi to zbytečné, protože jsme všichni buďto četli knihu a nebo viděli film. Ale tady je upír, který pije krev. Nemůže na slunce. Česnek a kříže jsou pro něj pasé a srdce se mu musí proboudnout kůlem, chcete-li ho skutečně zabít. A nejlépe se vyspí ve své rakvi. Takže takový klasický nemrtvý, o němž jsou legendy.

Musím se přiznat, že knihu jsem měla rozečtenou, ale moc mě nebavila. Není to můj žánr. Ale filmy jsem viděla a ty se mi líbily. Pro mě je Drákula trochu tuctový, obyčejný upír mezi těmi originálními, kteří se vyhoupli až v naší době a jsou romanticky i eroticky založení. ,o))


Cullenovic klan

Sága Stmívání od autorky Stephenie Mayersové je svět, ve kterém existují zvláštní upíři. Na slunci se nádherně třpytí a mimoto jsou opravdu krásní a přitahují oko člověka jako správný predátor. Jsou také neuvěřitelné rychlí, silní a mají zrak tak dokonalý, že dokáží spočítat zrnka prachu. Spánek je pro ně tabu a dokáží udržovat civilizovanou tvář natolik, že se zamilovávají a vnímají emoce.

Sága vypovídá o Edwardu Cullenovi, citově založeném upírovi, který se zamiluje do své kořisti. Chorý lev se zamiloval do jehňátka a jehně samozřejmě do něj a o to sladší to je. Edward nejí lidské jídlo, ale musí pít krev, jinak se mu oči zbarvují hlady. Ovšem Cullenovi jsou vegetariáni, resp. pijí pouze zvířecí krev a lidi nezabíjejí.

Co je na těch knihách krásného? Je to romantická upířina plná emocí, zápletek s vlkodlaky a místy opravdu dobrodružného děje. Já sama jsem ji četla a musím přiznat, že se mi líbila. Proč taky ne. ,o)


Upíří mláďata požehnaná Nyx

Zdroj

Škola noci od dcery a matky Castových je světem upírů, kteří jsou neuvěřitelní. Musím to vzít hezky od začátku, aby to dávalo smysl... Takže, jak se v Cast-světě stane upír upírem? Najde ho Hledač, a dotkne se prstem čela teenagera. A je označené. Do pár dnů má na čele srpek, který mívají jen upíří mláďata a musí se přestěhovat do nejbližší školy noci, jinak bez blízkosti dospělých jeho tělo odmítne přeměnu a zemře. Upírem se nestane každé mládě, některá to prostě fyzicky nedokáží a ta umírají - buďto zemřou nebo se z nich stane něco mnohem horšího... Nechci prozrazovat děj, takže více v knihách. ,o))

Tito upíři jsou jako normální lidé, takřka. Dokud jsou mláďaty, mohou chodit na slunce, i když je štípe do očí. Nemusí pít krev. Jedí normální jídlo a pokud pijí krev, většině z nich to nechutná. Ovšem hlavní představitelka této série Zoye Redbirdová chuť krve zbožňuje. A pokud z někoho pije, dopřává mu rozkoš a jakýsi sexuální stimul. Také umí ovládat živly, což je fantastické, protože obvykle to podle knih umí jen ti starší upíři, natož mláďata.

Bohyně upířího světa Nyx uděluje opravdu zvláštní dary - obdařené mládě, které zasvětí svou cestu své bohyni má svá znamení. Krásná tetování, podle kterých poznají ostatní míru obdařenosti.

Tyto knihy jsou úžasné, jak pro teenagery, tak i pro dospělé. Je to originální upířina se spoustou dobrodružství, také romantiky, protože Zoye je přece jen dívka a ty se zamilovávají. Musím uznat, že mi tam nechybělo prakticky vůbec nic. Čím více série spěla ke konci, tím dospívala také hlavní představitelka a děj byl dramatičtější a akčnější. Naprosto záživná četba a pokud chcete trochu lásky a sem tam se chcete bát (já se tedy občas bála :o)), tak můžu doporučit. Tento svět budete milovat. ,o)


Bratrstvo černé dýky

Zdroj

Svět, který vymyslela J. R. Ward se pro mě stal srdcovkou. Ano, upřímně, celou sérii, která má prozatím (!) třináct dílů zbožňuji a mám pročtenou křížem kráčem. Proč? Odpověď je jednoduchá. Každá kniha je o jednom bojovníkovi z Bratrstva (či někom, kdo je s nimi blízký) a ději se dozvídá čtenář celý jeho příběh. Přichází na kloub jeho osobnosti, poznává bolístky i přednosti a je doslova unesen tím, jak dokáže autorka charakter postavy vytvořit a ještě do toho začarovat psychologickou stránku tak, aby to bylo zbožňovatelné.

Každá kniha je tedy nabušená testosteronem nějakého nad-samce, který má svou vlastní bolístku a bojuje s ní a do toho se mu do cesty připlete žena. Takže romantika je na světě, nemluvě o jejich silných sexuálních pudech a touze po boji. Pro většinu žen je to zlatý grál, protože kdo občas nevzdychne nad supermanem a kort, když má své slabé stránky, nádherné špičaté zoubky a je plný přitažlivého nebezpečí? ,o)

Bojovníci z Bratrstva černé dýky jsou opravdu zvláštními upíry. Sice nesmí na slunce, ale za to jedí lidské jídlo prakticky víc než lidé, protože jsou lační. Pijí krev pouze od opačného pohlaví svého druhu, takže lidi je absolutně nezajímají a když si do nich kousnou, moc je to nezasytí. Jsou obratní, velice silní a mrštní a bojovní, protože tak to chtěla jejich Stvořitelka, která jim ze své svatyně vládne. Denně bojují s Omegou, který je něco jako Ďábel a dělá z lidí bezduché loutky, které se snaží zničit upíry a Bratrstvo zas je.

Tento originální svět toho skrývá opravdu hodně, nestačila by stránka, abych to všechno sepsala. Mohu jen říct, je všechno krásně navazuje autorka to má promyšlené a ačkoliv se prakticky jedná o upíři červenou knihovnu, tak autorka to pozvedla na úroveň, která vždy bude mít můj obdiv. :o)


Upíři od pana Fukudy

Ačkoliv jde vlastně jen o tři knihy, které Andrew Fukuda sepsal, tak vytvořil upíří svět, který prostě zmínit musím. Tito upíři jsou fyzicky odlišní od lidí a proto člověk jménem Gen, který mezi nimi žije, musí projít každý den drsnou očistou, aby se zbavil pachu, chloupků, zastřihl si nehty a vlasy, jako by mu vůbec nerostly. A také se musel naučit nedávat najevo emoce, protože tito upíři jsou jako chodící mrtvoly. Tváří se kamenně a pokud se smějí, dávají to najevo tak, že se škrábou na zápěstí. Zajímavé, že?

Mně se to taky moc zalíbilo. Navíc jsou opravdu velice inteligentní, vynalézaví a mají neuvěřitelnou slabost pro Glupany, tedy lidi, kteří jim sice přijdou zaostalí a odporní, ale hrozně jim chutnají. Pokud jde o glupaní maso, jsou schopní se k nim dostat i přes slunce a je jim fuk, že se někde v půlce cesty roztečou jako ohyzdná břečka. Prostě pudy vítězí, jakmile ucítí závan lidskosti. Jak jsou bezcitní, tak jsou samozřejmě také brutální. Autor vše napsal velice poutavě a čtivě, nic nepřeháněl, ale vylíčil je tak, že to zaskočilo i mě a to jsem docela fajnšmejkr. ,o))

Takže pokud máte chuť na upíry, kteří jsou v jednu chvíli civilizovaní a v druhé slintající potvory, které si chtějí jen kousnout, tak hurá do naprosto fascinujícího dobrodružství, od kterého se nebudete moct odtrhnout. Vřele doporučuju. ,o)


V říši Lorů 

Autorka Kresley Cole není pozadu a také si vymyslela svět, ve kterém je spousta fantazie a zvláštních bytostí, které oplývají silou, jsou bojovné a rozvášněné a prostě k nakousnutí. Ale já se zaměřím na upíry, kteří se v říši Lorů vyskytují.

Tito upíři, ač je to vtipné, jsou impotentní do té doby, dokud jim srdce nerozbuší jejich nevěsta. Teprve s ní zažívají rozkoš a pokud je náhodou vzruší a pak od nich bez toho, aby jim dopřála rozkoš, zdrhne, nechá je tak doslova v pekle s erekcí, se kterou mohou přerážet skály. Sají krev, ale spíše se toho bojí, protože se o tom povídají různé děsivé historky - že upír zešílí, pokud bude pít lidskou krev a krev vůbec. Jsou náruživí, ale jen kvůli své nevěstě, za kterou když jdou, tak přes jakékoliv překážky. Je to další upíří červená knihovna, kde jsou všemožné bytosti a díky tomu se to nevztahuje jen na upíry a je to o to zajímavější. Ovšem je to až moc jako typická červená knihovna, takže někomu to může vadit. Já na takové čtivo třeba musím mít náladu... 


Anita Blake

Zdroj

Profesionální popravčí upírů, oživovatelka mrtvých a drsná holka ve světě L. K. Hamilton se rozhodně nestratí. Série, která neuvěřitelné množství knih, novely nevyjímaje, se stala velice oblíbenou. Konečně žena, která se sebou nenechá orat, neskočí na zamilované hlouposti a dokáže komukoliv nakopat pořádně zadek. Od začátku se to pěkně rozjíždí a Anita není žádné neviňátko, do všeho se dokáže opřít. Postupem času knihy získávají na mystičnosti, ale i romantice, protože Anita se zaplétá s jedním upírem a v podobnou chvíli i lykajem.

Ačkoliv to není úplná upířina, bylo mi řečeno, že je to jeden z nejlepších upířích světů plný originalit, a že by v mém článku rozhodně neměl chybět. Ačkoliv jsem sama prozatím nečetla, tak se do dobdrodružství s touto silnou ženou chci pustit, co nejdříve. ,o) 

Tímto pohledem do budoucnosti bych článek ukončila. A věřím, že jakmile nasbírám další světy, které ma zaujmou, podělím se o ně s Vámi. ,o)