Recenze: NÁMĚSÍČNÍK (Robert Muchamore)

Na deváté misi s těmi nejlepšími agenty! 


„Nepopírám, že chlapci v tomhle věku jsou pěkní uličníci,“ přisvědčil Ashley. „Ale správný způsob řešení je oznámit problém personálu. Pro násilí zkrátka neexistuje omluva.“


  


Anotace: 
Tentokrát se agenti CHERUB zapojí do vyšetřování letecké katastrofy; nad Atlantikem se zřítí letadlo a zahyne přes tři sta lidí. Existuje podezření na teroristický útok, ale práce vyšetřovacího týmu je bezvýsledná – až do okamžiku, kdy na horkou linku zavolá domácím násilím ztýraný dvanáctiletý chlapec a prozradí svoje podezření. Není však jisté, že to je stopa, zvlášť když se ukáže, že chlapec není zrovna důvěryhodný typ. Pravdu můžou zjistit jen agenti z CHERUB, jednotky tajné služby složené z dětí. Jsou to špičkově vycvičení profesionálové s jednou obrovskou výhodou: dospělé nikdy ani ve snu nenapadne, že je špehují děti. Pro oficiální místa tyto děti neexistují. 


Nakladatelství: BB art
Rok vydání: 2011
Vydání originálu: 2008
Žánr: Literatura světová, Dobrodružné romány
Ze série: Cherub (9)
Orig. Název: The Sleepwalker


Úryvek z knihy zde



A jsme u devátého dílu série Cherub, kde se autor snaží čtenáře opět vyždímat namaximum drsnými scénami, emočně vypjatými zážitky, láskou i přátelstvím a hlavně nefalšovaným dobrodružstvím, které si čtenář nakrásně prožije. I když tento díl je rozhodně klidnější a vláčnější, než ty předešlé, kde čtenáři nestačil dech.

Tento díl se trochu odklání od Jamese a zaměřuje se spíše na jeho mladší sestru Lauren, která se opravdu snaží. Její nesnesitelnost polevila a stává se z ní opravdu dobrá agentka. Její aktivita v kampusu i na akcích je chválihodná a díky ní si čtenář tu jízdu pořádně užije!

„Proč jsou motorky lepší než ženský?“ zeptal se Shak, jako by tu námitku neslyšel.Lauren otráveně sykla: „Protože se nemusíš ptát motorky o dovolení vždycky, když na ni chceš vyhupnout.“Shak se zatvářil zklamaně. „Ty už jsi to slyšela.“„Vykládal jsi to včera při večeři,“ připomněl Jake. „A ani na poprvý to nebylo vtipný.“


Další pohled skýtá hrdina jménem Fahim, který je v anotaci popsán jako onen násilím ztýraný dvanáctiletý chlapec. Děsila jsem se, že to bude přehnané, ale autor rozhodně netlačil na pilu a napsal to v mezích reality, což se mi na jeho knihách moc líbí.

Nejhorší, co asi čtenáře čeká, jsou děsuplné okamžiky s chlapcem, který si prožije pád letadla od začátku až do konce. Jelikož mě tento způsob smrti děsí, tak jsem si čtení teda užila na vlastní kůži a v příštím čtení se těm pár kapitolám o pádu letadla raději vyhnu, jak je to věcně, ale hlavně surově popsané až na detaily. Nejde nic jiného, než zatleskat jednou rukou a druhou se držet zdi, protože se mi z toho podlamovala kolena.

Přivítání v Cherubu je krásné... Zas mezi svými, řekla bych. Čeká vás spousta zážitků, které mám na tom ráda. Čtenář si tam připadá jako doma. Je pravda, že díky postupujícím dílům je trochu horší číst knihy samostatně bez toho, aby člověk do série nakoukl, protože si myslím, že pak si atmosféru v kampusu absolutně neužije a hlavně bude trochu tápat. I když autor se vše snaží dovysvětlovat krátkými větami, žádné dlouhé nepříjemné okecávačky, takže čtenář pozná, "o co go", aniž by čtenář celé série musel číst tuny jemu známých informací.

Milovníky Cherub autor trochu zdrtil jednou dojemnou vychytávkou, za kterou mu tedy tleskám. Nenásilně zapojil do děje fakt, že se čtenář cítil být knize ještě blíže. Ano, narážím na Maca, takže zasvěcený už ví a nejspíš mu taky zatrnulo v srdíčku.

Tentokrát se na misi setkáme s Lauren a Jakem, který se objevoval v předešlých dílech, takže pro čtenáře nic nového. Jake je správný klučina, divoch, který je pro každou srandu a jednou vyběhl s Jamesem tak, že jsem se musela smát. Takže je jasné, že s ním se rozhodně nudit nebudete, když Lauren, která má černé tričko je trochu uvědomělejší a samozřejmě jí to trochu stoupá do hlavy, jak by ne. :o))

„A co ty, Jakeu?“ zeptal se Mac. „Držíš se dobře?“Jake seděl u kuchyňského stolu a ládoval se svou porcí. Na sobě měl jenom fotbalové trenky a ušmudlané bílé ponožky, ve kterých chodil už včera. Na svých jedenáct let byl drobný, měl černého ježka, velké hnědé oči a chlapečkovsky roztomilý obličejík.„Mě nervy neberou nikdy,“ pochlubil se Jake a tváře se mu nadouvaly sousty slaniny a topinky. „Mám přece výcvik. Vím, co dělám – teda, většinou.“

James s Kerry se zatím protloukají na praxi, takže není divu, že se děj točí spíše kolem hlavní mise, která sice není tak z počátku tak odvazová a adrenalinová jako některé před ní, ale závěr to opět vynahrazuje. Mají však svůj vlastní díl práce, který v této knize musí odvést a autor se přičinil také na tom, aby osvětlil jejich vztah. :o)

Je skvělé, že čtenář opět tápe a hledá indicie k odhalení tajemství. V této knize po nich pátrá společně s Fahimem, který je velmi osamělý a to se prohloubí, když zmizí člověk, který mu byl nejbližší. Co se stalo? Jak se vše vysvětlí? Kde se onen člověk skrývá? A spousta dalších otázek, které se během čtení vynořují a odhalují postupem času, jak si autor pomyslí. Jelikož Muchamore je trochu tyran a svým čtenářům dává zabrat, užívala jsem si každou chvilku. :o))

Dokonce i Kerry se vám bude líbit. V dílech před tím z ní byla hysterická satorie, o které se nedalo číst a měla jsem jí plné zuby. Ale autor si vzal nejspíš nějaké tablety na hormony (mrká) a nechal ji dospět do postavy, která je sama sebou a čtenář si ji oblíbí. Tuhle dozrálou Kerry stojí za to poznat! :o)

„Ježíši kriste!“ zaječel James a tryskem se k ní hnal. Tohle už nemělo se sebeobranou nic společného; Kerry se mstila.„Tak tobě se líbí mlátit ženský?“ řvala. „Rád se vytahuješ před parťákama, jak ji fackuješ od zdi ke zdi? Já ti ukážu, ty tlustej hovnousi!“

Ano, jak už to s Muchamorem bývá, to nejlepší vždy na konec. Takže znovu lapáte po dechu, svíjíte se napětím a koušete si nehty, protože je to vše tak bezvadně sepsané, že čtenář nemůže přestat a přeje si, aby už konečně bylo po všem a na druhou stranu nechce, aby tahle dokonalá jízda skončila!

Rozuzlení hlavní zápletky, kde figuruje letadlo, je velmi kreativní. Je vidět, že autor si s tím dává opravdu práci a nepíše jen tak do větru, ale opravdu si hledá informace a chce vědět, o čem píše. Toho si na něm cením a proto se při další recenzi jistě brzy setkáme znovu u Cherub. ,o)

Knižní obálka: 
Česká obálka je zas chaotická a je tam toho přespříliš a zbytečně bych řekla. V jednoduchosti je krása, ale čeští designéři to as neznají. Originální knižní obálka už vypadá mnohem líp. Jednoduchá a vypovídá o tom, čeho se vyšetřování v knize hlavně týče. Za mě dobré. :o)