Citáty Solitaira

SOLITAIRE


Ať už si na tuhle rozporuplnou knížku utvoříte jakýkoliv názor, jedno se jí upřít nedá - je v ní dost zamyšleníhodných vět. :)






„Telefon nenávidím. Je to ten nejhorší vynález na světě, protože nemůžete jen tak mlčet. Nemůžete jen poslouchat a přikyvovat na správných místech. Musíte mluvit. Nemáte jinou možnost. Telefon mi bere svobodu nevyjadřování se."


„Ve skutečnosti si o hodně lidech myslím, že jsou krásní, a většinou jsou ještě mnohem krásnější, když to o sobě nevědí. Nakonec vám ale krása v ničem moc neprospěje, kromě toho, že máte vyšší sebevědomí a jste o to marnivější."


„Ráda děláš, že ti na ničem nezáleží, ale jestli v tom budeš pokračovat, nakonec se utopíš v tý propasti, co sis na sebe vymyslela."


On: „Ty fakt miluješ tyhle slova, co? Gay, bisexuální, přitažlivej, nepřitažlivej..."
Ona: Ne. Ne, úplně je nenávidím."
On: „Tak proč chceš lidi zaškatulkovávat?"
Ona: „Protože to je život. Bez organizace bysme upadli do chaosu."


„Jsem k náboženství dost kritická, což nejspíš znamená, že přijdu do pekla, pokud nějaké existuje, což, buďme upřímní, nejspíš neexistuje. Ale to mě moc netrápí, protože cokoliv, co se děje v pekle, nemůže být o moc horší než to, co se děje tady."


„Projdou kolem nás dvě holky na obrovitánských podpatcích a v šatičkách tak těsných, že jim z nich vytéká kůže, a jedna z nich právě říká té druhé: "Tak počkat, kdo je sakra Lewis Carroll?" A já v duchu vytáhnu z kapsy pistoli, obě je zastřelím a pak zastřelím i sama sebe."



„Víš, že se říká, že extrémní komunismus a extrémní kapitalismus jsou vlastně skoro stejný?"


„Člověk občas musí působit normálně. Pro většinu lidí je normálnost běžnej stav. Ale pro některý lidi, jako třeba pro mě nebo pro tebe, je normálnost něco, co musíme předstírat, jako třeba když si vezmeš elegantní šaty na slavnostní večeři."


„Nějak se mi nikdy nedaří dokoukat film v ten samý den, kdy se na něj začnu dívat, protože nesnesu myšlenku na to, že by skončil."


„Vůbec si nepamatuju, že bych někdy nebyla vážná. Pokud vím, tak jsem se už narodila jako cynik, který chce, aby pršelo."


„V duchu jsem si poznamenala, že bych si asi měla začít pořizovat kočky, vzhledem k tomu, že za deset let už nejspíš jiné společníky mít nebudu."



„Vždycky začnu mlít blbosti a shazovat sama sebe, takže ostatním lidem je země trapně, hlavně pokud jsou ty věci pravda."


„To je můj největší problém se školou. Skoro nikdy nic nedělám pokud se mi opravdu nechce. A většinu času se mi prostě nechce dělat vůbec nic."


„Rozpačitost není roztomilá, nečiní vás přitažlivějšími a rozhodně by neměla být v módě. Jen z vás dělá idiota."



„Všechno je tak klidné a nehybné. Ani vzduch se nepohne. Jako bych se procházela fotografií."


„Důležitý je činit každej den hromadu objevů. Jedině tak bude každej den jinej než ten předchozí."


„Kouření je tak nesmyslné. Jediný důvod, který mě pro kouření napadá, je to, že chcete umřít."


„Když navazujete vztahy s ostatními lidmi, dojde dřív nebo později k překročení linie. Stane se to tehdy, když místo abyste jen znali onoho člověka, poznáte i jeho příběh."


Ona: „Nemám ráda falešný filmy. Takový, kde jsou všechny postavy a celej příběh prostě... dokonalý. Takhle to ve skutečným životě nefunguje."
On: A není právě v tom smysl většiny filmů?"


„Narodila jsem se ve stejnej den co se údajně zastřelil Kurt Cobain. Na smrti není nic romantickýho. Nenávidím, když lidi berou jeho sebevraždu jako důvod k tomu, aby ho uctívali za to, jaká byla utrápená duše."


On: „Je to nefér. Škole na tobě ani trochu nezáleží, pokud nejsi dobrej v sepisování věcí nebo pamatování si věcí nebo řešení pitomejch matematickejch rovnic. A co ostatní důležitý věci? Jako třeba to, že je někdo slušnej člověk?"
Ona: „Já školu nenávidím."
On: „Ty nenávidíš všechno."
Ona: „To je vtipný, protože je to pravda."



„To, že něco není důležitý, ještě neznamená, že nestojí za to to udělat."


On: „Znáš všechny knihy a autory, ale žádný jsi nečetla. To je, jako kdyby pršely peníze a tys odmítala chytit třeba jen jednu jedinou."


„Já vím, že kdybych přečetla víc než prvních pár stránek, nejspíš by se mi některé knihy i líbily, ale nikdy to nevydržím. Nemůžu číst knihy, protože vím, že nejsou skutečné. Jo, jsem pokrytec. Filmy taky nejsou skutečné a ty zbožňuju. Jenže s knihami je to jiné. Když se koukáte na film, jste svým způsobem člověkem zvenčí, co se dívá dovnitř. Ale s knihou jste přímo uvnitř. Jste v ní. Jste hlavní postava."


„Mám pocit, že mě mamka nemá úplně moc ráda. Ale na tom příliš nezáleží, protože já ji taky nemám tak moc ráda."



„Všechny kamarádství jsou sobecký. Možná kdybysme všichni byli nesobecký, nechali bysme se navzájem na pokoji."


„Oddělení pro děti a mládež je plné pacientů se všemi myslitelnými duševními poruchami. Teď právě je s námi v místnosti anorektička a čte Hunger Games. Je to tak krutá ironie, že se ani nemůžu zasmát."


„Vím, že si myslíš, že je jednodušší bejt sama, ale každá minuta, kterou strávíš přemejšlením o tom, co právě neděláš, je další minuta, kdy zapomínáš, jak se bavit s lidma."



„Pokud se nedokážeš smířit s věcma, kterejm nerozumíš, tak strávíš zbytek života pochybováním. A pak ho budeš muset žít jen ve svý hlavně."


„Podle toho, co člověk čte, se vždycky dá odhadnout, na co myslí."


„Na hodné lidi se obvykle zapomíná. Nejpopulárnější lidi jsou obvykle hluční a zábavní, mají názory a styl a rozdávají velké úsměvy a drtivá objetí. Hodní lidi jsou zranitelní, protože neumí být zlí. Neví, jak se procpat dopředu."


„Člověk se nezmění jen proto, že se změnilo jeho okolí."



„Štěstí je cena hluboké myšlenky."


„Je strašně snadné si myslet, že o někom víte všechno."


„Jsou věci, které se nedají vidět, jen objevit."


„Nechci, aby se o mě lidi báli. Nemají se čeho bát. Nechci, aby se snažili pochopit, proč jsem taková, jaká jsem, protože první, kdo by to měl chápat, jsem já. A já to ještě nechápu. Nechci, aby se mi do toho někdo pletl. Nechci, aby mi lidi lezli do hlavy, šťourali do toho a onoho, a nestále se mě snažili poskládat dohromady, slepit to, co se rozbilo."



„Nikomu nevadí ubližovat ostatním. Nebo možná ani nevidí, že někomu ubližují. Ale já to vidím. Potíž je v tom, že nikdo nic nedělá. Potíž je v tom, že já nic nedělám. Jen prostě sedím, nic nedělám a čekám, že se o to postará někdo jiný."


„Slovo koníček nenávidím. Představím si pod ním rukodělné práce, sport nebo nějaký kroužek. Věci, co dělají šťastní lidé."


„Osamělí lidé jsou většinou záporné postavy."


„Nemůžeš se vždy ve všem spoléhat jen na sebe, i když ti to připadá jako to nejjednodušší."



„Nic se nezmění, dokud sama nerozhodneš, že o změnu stojíš."


„Nikdy nebyl schopný udělat něco sám. Já zase vždycky dělala věci sama. Byla jsem v tom dobrá. Nejspíš mě tehdy bavilo se o něj starat. Ale pak přijde chvíle, kdy už se nemůžete starat o ostatní lidi Musíte se začít starat sami o sebe."


„Je to jako bouře, skutečná bouře. Taková, co vás nutí jít ven, jen pro to vzrušení, že možná riskujete život."


„Proč by si lidi měli myslet, že matika je zábavná? Jediný, co ti matika dá, je falešnej pocit úspěchu."



Ona: „Lidem jsou důležitý věci poslední dobou úplně ukradený. Už jsme si tak moc zvykli na neštěstí, že ho prostě přijímáme. Máme pocit, že si ho zasloužíme."
On: „Já myslím, že neštěstí si nezaslouží nikdo. Hodně lidí si ho ale přeje, protože katastrofa je to jediný, co ještě dokáže lidma pohnout."
Ona: „Lidi, co jim jde jen o pozornost."
On: „Některejm lidem se moc pozoronosti nedostává. A některejm se nedostává vůbec. Takže pak chápeš, proč ji vyhledávají. Pokud věky čekají na něco, co nikdy nepřijde."


„Některé věci jsou klišé proto, že jsou pravda."


„Ticho, které následuje, jako by obsahovalo všechno, co mi kdy chtěl říct, a zároveň nic."


„Myslíš, že kdybysme byli celej život šťastný, tak bysme umřeli s pocitem, že jsme něco prošvihli?"


„Nikdo není upřímný, nikdo není skutečný. Nikomu ani ničemu se nedá věřit. Emoce jsou nejsmrtelnější lidskou nemocí. Všichni umíráme."



„Někdy se mi stane, že nedokážu poznat, jestli jsou lidi skutečný, nebo ne. Hodně lidí se tváří mile a předstíraj, že mě maj rádi, ale já si nikdy nejsem jistá.

„Myslím, že spousta lidí je pořád ve skrytu duše naštvaná."


„To že se někdo usmívá, ještě neznamená, že je šťastný."


„Některý lidi nejsou moc dobrý ve škole. Ale to neznamená, že nejsou dobrý v životě."


„My všichni jen na něco čekáme. Jako na nějakou změnu. Trpělivost fakt může zabíjet. Čekáme... už tak dlouho čekáme... Ale jednoho dne to skončí. Vždycky to jednou skončí."