Recenze: ARTYČOKOVÁ SRDÍČKA (Sita Brahmachari)


Nadějně o (zdánlivě) beznadějném




Anotace:
Dvanáctiletá Mira pochází z chaotické, umělecké a přímočaré rodiny, kde je někdy těžké získat si pozornost. Zatímco se zdraví její milované babičky Josie zhoršuje, Mira začíná objevovat tajemství svých blízkých a zároveň získává tajemství vlastní. Přitahuje ji záhadný Jide, kluk, který zjevně skrývá problematickou minulost a stejně jako artyčok si kolem srdce vypěstoval tvrdý ochranný obal. Mira sice prožívá svůj první žal, ale také poznává podivuhodný a často tajuplný okolní svět. Tento neobyčejně poctivě a vnímavě napsaný román zkoumá křehkou rovnováhu - která se někdy mění v nespravedlnost - mezi životem a smrtí, ale především oslavuje přátelství, kulturu a život.



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Nakladatelství Slovart.



Jeden měsíc je dlouhá doba. Dost dlouhá na to, aby vám zcela změnila život. Pokud nevěříte, Artyčoková srdíčka vás přesvědčí. Mirin příběh, který sledujeme prostřednictvím jejích deníkových zápisků, je plný méně či více nečekaných změn, díky kterým se stává mladou slečnou, která v některých směrech dospívá vlivem okolností rychleji než její vrstevníci.

Autor: TOMÁŠ DAVID
Jestli čekáte klasickou romantiku pro náctileté, nedočkáte se. Dá se říci, že ta je v této knížce dost upozaděna a do popředí se dostává zcela jiné téma. Téma smrti. První polovina knihy se tak dějově točí kolem Miriny umírající babičky, se kterou má velmi blízký vztah. Téměř každodenní přímá konfrontace se smrtí milovaného člověka je tak pro Miru prvními silnými ranami do srdce, které jsou podle její babičky třeba. To aby člověk následně nelitoval, že se dostatečně nerozloučil...

Babička Josie je hodně svá. Svérázná umělkyně, která má na vše odpověď. Právě proto jsem u ní v některých případech postrádala trochu ohleduplnosti a empatie, hlavně pokud se jednalo o dialogy s Mirou, která se dostávala do choulostivého věku dospívání. Ne, babičku Josie jsem si příliš neoblíbila. Naopak mi byla sympatická postava spisovatelky Pat Printové, kterou Mira poznává díky literárnímu projektu pořádanému ve škole. Ta v knize vystupuje jako ukázka dospělého člověk, který i přes všechny nástrahy života dokázal zůstat sám sebou a uchoval si kus dětské duše v tom nejlepším slova smyslu.

Teprve v druhé polovině autorka dává prostor věcem, které do té doby pouze naznačila. Až v této části zjišťujeme, proč je Mira tak nesmělá a nemá odvahu projevit se ve škole před ostatními. Předchozí náznaky nejsou v knížce příliš zřejmé a ne zrovna dobře zpracované, takže téma šikany z ničeho nic působí jako blesk z čistého nebe, který mizí stejně rychle, jako se objevil.

Autor: TOMÁŠ DAVID
Příliš prostoru není věnováno ani Miřině sblížení s Jidem - se svou spřízněnou duší, díky které získává větší sebejistotu. U romantické linky to nakonec není na jednu stranu na škodu - v příběhu má svou váhu a přitom nesklouzává k vatě a prázdným řečem, přesto si myslím, že by si zasloužila o něco více pozornosti stejně jako Miriny problémy se spolužačkami.

Nejenom Mira si ovšem prochází těžkým obdobím, své trápení řeší (přestože mnohem více okrajově) i Mirin mladší bratr, který nebojuje pouze se ztrátou svojí babičky, ale také s pocitem, že ho babička Josie nemá ráda tolik jako Miru, což se postupem času může zdát i čtenáři... A svoje šrámy na duši má i Jidé. Mirin spolužák poznamenaný osudem, který mu zamotal život hned od samého narození.

Artyčová srdíčka jsou v rámci žánru příjemným překvapením a díky svému hlubšímu pojetí potěší i staršího čtenáře. Čtou se lehce, styl psaní je jednoduchý a přitom nepůsobí ploše. Obsahuje kreativní příměry, chytré postřehy a poznámek k zamyšlení. Těžké téma smrti je zde s ohledem na cílovou skupinu čtenářů velmi citlivě zpracováno. Srdíčka nejsou bezchybná, ale jako autorčina prvotina jsou povedená. Určitě bych je zařadila mezi knížky, které bych dospívajícím doporučila.



Sita Brahmachari: Artyčoková srdíčka
Název originálu: Artichoke hearts
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2016
Počet stran: 304
Vazba: vázaná