Recenze: KOUŘ A STÍNY (Sue Tanya Huff)

Zachraňte s Tonym svět a prožijte dobrodružství ve stínech! 


Chtěl, aby to jediné, co mu dělalo starosti, byla beznadějná zamilovanost do heterosexuálního kluka. Nechtěl mít na starosti záchranu – když už ne světa, tak alespoň svého blízkého okolí a všech lidí, kteří kdy mohli mít co do činění s Arrou Pelindrakovou. Ale zdálo se, že to, co chce on, nikoho nezajímá.




Anotace: 
Až na neopětovanou lásku k fešáckému herci Lee Nicholasovi byl Tony víceméně spokojený. Přinejmenším do chvíle, kdy to ve filmovém studio začalo jít od desítí pěti.
Začalo to stíny - stíny, které se nacházely na místech, kam nepatřily, stíny, které jako by si žily vlastním životem...
Tony se je snažil ignorovat, říkal si, že jsou jen výplodem jeho fantazie - dokud jednoho dne nenašel tělo Nikky Waughové a nepocítil dotek stínu.
Ale když se stín rozhodl ovládnout Leeho a když se z nepochopitelných důvodů při natáčení automobilové nehody málem zabil jejich kaskadér, Tony už to déle přehlížet nemohl. Musel zjistit, co ohrožuje lidi, kteří se na natáčení "Nejtemnější noci" podílejí. A k tomu samozřejmě potřeboval Henryho pomoc.
Netrvalo dlouho a stopa ho zavedla k čarodějce mající u CB Productions na starosti speciální efekty, Aře Pelindrakové, která mu poskytla děsivé vysvětlení, jež mohl přijmout pouze mladík s tak neobvyklými zkušenostmi, jakým byl Tony. Ale vědomí toho, čemu čelil, tvořilo jen polovinu bitvy - skutečná výzva spočívala v tom, jak přežít něco, co přežít nelze, a jak porazit neporazitelné!

Nakladatelství: Brokilon
Rok vydání: 2012
Vydání originálu: 2004
Žánr: Horory, Sci-fi a fantasy
Ze série: Kouř (1)
Orig. Název: Smoke and Shadows
Počet stran: 413

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství BROKILON 


Sci-fi a fantasy nakladatelství Brokilon na fb


Knihu si můžete zakoupit ZDE!



Přijde jednou do baru upír, čarodějka a produkční asistent…

Trilogie Kouř mi přišla opravdu neotřelá hned po pročtení prvotních informací a shlédnutí obálek. Anotace mě rozhodně nalákaly a tak jsem neváhala, když mi byl zaslán recenzní výtisk z nakladatelství Brokilon a s nadšením se pustila do prvního dílu s názvem KOUŘ A STÍNY. Tušila jsem, že se ženu do dobrodružství s hrdinou Tonym po boku upíra Henryho a čarodějky Ary Pelindrakové, ale neměla jsem ani páru o tom, jak si autorka pohraje se stíny, které se v knize poutají se zlem. Příjemně mě překvapila... ,o)

Tento svět. Jen další místo, které nemůže zachránit.

Kniha je psaná z pohledu třetí osoby a dává tak možnost vidět i do jiných postav, než jen do Tonyho. Poskytuje to čtenáři určitý nadhled, který je v knize velkým plusem. I když styl psaní by mohl být trochu zajímavější, protože takhle působí obyčejně. Autorka ho dokázala obzvláštnit hlavně silnou přítomností humoru. Nečekala jsem, že bych se u hororu natolik bavila. Tím si mě kniha rozhodně získala, protože humor byl místy i smrtící, hlavně v podání Henryho. :o))

„Jsem ohromena tvou citlivostí.“
Znělo to upřímně, a i kdyby to upřímné nebylo, měl podez ření, že o pravdivou odpověď ve skutečnosti nestojí. Shrbil se na židli ještě víc a vrazil si ruce do kapes u riflí. „No, jsem přece gay.“

Tony je gay s úžasným smyslem pro humor a pro spravedlnost. Je to hlavní postava, kterou jsem si zamilovala. Byl velmi lidský a oduševnělý, snad proto, že mu autorka dala zajímavou minulost a ukazovala na zážitky, které měl za sebou... Bylo to, jako by před touto knihou existovaly ještě další, které zachycovaly jejich dobrodružství. (A možná, že ano, když jde o volné pokračování série Krevních pout) Dala mu zkrátka minulost a on se stal reálnější. Díky tomu byl Tony sám sebou. Ve svých čtyřiadvaceti věděl, co chce a jak toho chce dosáhnout. Dřel na tom dnem i nocí, ale když se jeho svět začal obracet vzhůru nohama, neváhal ani okamžik a vrhnul se po hlavě do všeho, co mohlo pomoci. 

Mělo mi dojít, že něco není v pořádku, když po mně ten heterosexuál tak vyjel.

Henry je upír. Dozvídáme se to hned na začátku a žádné překvapení, vždyť jde o fantasy žánr. ,o) Je to expřítel Tonyho, který se nebojí používat své schopnosti a výtečný černý humor, který mě vždycky rozesmál. 

Ara Pelindraková je... prakticky je to postarší paní se sklony k negativismu a bručounství. Plná ironických poznámek a vědomostí, o které se jen tak nechce podělit. Neměla jsem ji moc v oblibě, ale musím uznat, že autorka ji vystihla úžasným způsobem. Vdechla jí život právě těmi slabostmi, které Ara měla a podporovala je v sobě. 

„Ty jsi byla mistr?"
„Byla.“
Vydechl úlevou, když sportovní vůz odbočil. „Jako Brumbál nebo Gandalf?“
„Míň vlasatá.“

Autorka skvěle sepsala charaktery. Postavy byly rozmanité, čtenář si je dokázal živě představit, tedy hlavně podle osobnosti, protože popisy se autorka moc nezabývala. Já měla představu i bez nich, nechybělo mi to. Důležitější pro mě bylo, že hrdinové dokážou být reální, mít vlastní názory a postavit se za své jednání. Dokonce být náladový a ironičtí. To jsem zbožňovala, protože pro mě skutečně ožili. :o)

Poznámka sobě samému. Připrav se na náraz a vyhoření. A doufej, že k němu nedojde při rychlosti osmdesát kilometrů v hodině. Nebo případně sto dvacet…

Kouř a stíny byla první kniha, která mě zavedla k filmu... Teď jsem měla možnost přečíst si, co se všecho děje nejen před kamerami, ale i za nimi. Neustávající cvrkot, pobíhání a nedoceněná práce, kterou brzdí maličkosti a stoupající výdaje. Bylo to velmi zajímavé a já byla ráda, že se děj odehrává převážně ve filmovém ateliéru, protože mě to zajímalo. Myslím, že tohle dá něco každému, jelikož všichni se občas mrkneme na nějaký ten seriál, tak teď díky této knize už budu mít větší představu o tom, jak složité je vlastně natočit pouhý díl.

„Byl to jen kouř a zrcadla,“ zamumlal cestou k jejímu stolu. „Teď je to kouř a stíny.“

Nejdůležitější byl určitý čas v knize, který jsem si zapomatovala natolik, že jsem byla v pokušení se stejně jako Tony vždy mrknout na hodinky kolik je a vyčkávavě očekávat cosi. Autorka si získá čtenáře hlavně proto, že je vtáhne do děje a nechává je počítat minuty a třást se, těšit i děsit se chvil, které mají přijít. 
„Já nic nevím!“
„Vidíš mě.“

„Čirá náhoda, přísahám. Strávil jsem pár let na ulici a dost jsem jel na drogách. Nejspíš jsem si poškodil tu část mozku, která řídí funkci ‚nevidím tě‘.“

Velkým bonusem v českém překladu je pro čtenáře rozhodně přítomnost poznámek, které vysvětlují některé obraty nebo osobnosti, které čtenář nemusí znát. To jsem opravdu ocenila, protože neznám všechno nebo si to občas nevybavím a pak je nutné, abych odložila knihu a nalítla na internet, kde si vše dohledám pro lepší představu. Tady jsem nemusela vůbec nic, všechno mi bylo krásně naservírováno pod nos na konci stránky ve vysvětlivkách. Kéž by to takhle bylo u všech knih, u kterých je to potřeba.

Pomyšlení, že zatímco on ztrácí paměť, já přicházím o rozum, by ho určitě uklidnilo.

Autorka se místy až hodně rozepisovala o rozhovorech, které nebyly přímo důležité, takže se tím celá kniha protahovala. A díky opakování některých pasáží to znělo jako omílání, i když se nejspíš čtenáři snažila připomínat fráze, aby nezapomněl, co se probíralo. Ale jelikož já jsem to četla bez přestávek, přišlo mi to spíš obtěžující. Snad proto mi první polovina knihy přišla taková zdlouhavá, i když mě bavila. Myslím, že kdyby autorka vynechala pár nedůležitých scén a rozhovorů, neuškodilo by to, ale naopak zvýšilo napětí a čtivost. 

Druhá polovina knihy je mnohem dynamičtější a napínavější, protože se opravdu začíná blížit finále. To bylo velkolepé. Tonyho jsem zbožňovala víc a víc za to, jaký je a že se nebojí projevit. Zbytek knihy jsem přečetla takřka za pár hodin. Dočítala jsem s úsměvem na rtech a povzdechem, jak si všechno ke konci autorka krásně promyslela a vložila to do zásadních situací. 

„Ulpívá to na tobě jako pach z krematoria.“

Trochu jsem měla obavy z tohoto žánru. Sci-fi a fantasy mám opravdu ráda, ale tohle byla moje první hororová kniha. Upřímně, jsem typ, který se nerad bojí. Ale díky přítomnosti neotřelého humoru - Tonyho vtipných myšlenek, Ariných ironických poznámek a Henryho komentářů - jsem to zvládla levou zadní i přes mrtvoly. :o)) Kouř a stíny není kniha, ve které stříká krev a pobíhají v ději sadističtí vrahové. Jde o plíživou temnotu ve stínech, která má magický nádech a je originálnější. Nenahání strach nebo husí kůži, ale napětí a touhu bojovat až do posledního dechu. 
Mason se na svou dočasnou hereckou partnerku zamračil. „Catherine? Vstávej!“
„Je mrtvá.“ Tony zastrčil rozpis natáčení zpátky do kapsy a odpojil si mikrofon.

„Cože? Nebuď směšný, má zemřít až zítra odpoledne.“

Máte obavu číst knihu, protože si nejste jistí, jestli zvládnete homosexuálního hrdinu? Zvládnete ho s přehledem. Nemyslím si, že by tam bylo něco, co by čtenáři mohlo vadit. I když se tam odehrálo pár polibků nebo se Tony snažil vyřešit svůj zapeklitý vztah s Henrym, autorka to nerozváděla natolik, aby čtenář viděl hrdinům až kamsi. Snažila se, aby případné čtenáře neodradila a přitom mohl být Tony sám sebou. Myslím, že se jí to podařilo na jedničku a já byla za přítomnost lásky z pohledu chlapa moc ráda, protože to nebylo psané zženštile, ale přesto tam byly cítit emoce a jiskření. 

Zvědavost byla odpradávna hybnou silou stojící za vzestupem – i pádem – nesčetných civilizací. Povzbuzovala stejnou měrou k tvoření jako k ničení. A jakmile se jednou utrhla ze řetězu, nebylo moci, která by ji dokázala znovu spoutat, dokud nebyla uspokojena.

V závěru... Stíny autorka vystihla tak, jak jsem doufala. Hlavním zlem si mě získala - nadchla mě ta možnost, kterou tam autorka trochu rozvinula, než mi ji Tony zmařil. Jaké by to bylo kdyby... :o)) Tony jako hlavní hrdina byl skvělým průvodcem po světě, ve kterém to díky "vatě" sice občas skřípalo, ale autorka mi vše vynahradila bojem, který byl promyšlený. Rozhodně si chci přečíst i zbývající dva díly. Nemám sílu se s Tonym rozloučit, ten sympaťák mi zkrátka přirost k srdci a já bych ráda věděla, co ho čeká dál a jak se s tím popere. :o)

„Právě frčí jablečné martini. Nikotin je prostředek posilující paměť, nikoli jed, který vám o několik let zkrátí život. A pokud se vám nedaří udržovat si uvolněný výraz dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, o vaše trapné vrásky v obličeji se postará botox.“

Knižní obálka: 
Ta je krásná. Ta mě nadchla hned, jak jsem ji viděla a spolu s anotací mě přivedla k četbě. Muž ve stínu, nejspíš Tony, kterému na hrudi svítí jiskřičky a filmový svět, ve kterém se nachází. A za ním to nejdůležitější. Výstižné. :o)


Další díly z trilogie: