Československá dvojka z Brna

Před několika dny nás (stejně jako pár dalších blogerů) oslovilo nakladatelství Větrné mlýny, o kterém teď možná čtete poprvé, přestože funguje už od roku 1995 a mimo jiné stálo u zrodu literárního festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ), jenž se rozšířil i do několika evropských zemí. Letos probíhal denně od 1. 7. do 4. 8. v Brně, Wroclawi, Ostravě, Košicích a Lvově. Každý rok festival také hostí určitou zemi. Tento rok na již 17. ročníku MAČu bylo čestným hostem Španělsko.

A teď ke knížkám, které mi nakladatelství poslalo. Myslela jsem si, že přijde jen ta, již jsem si v rámce spolupráce vybrala, ale nakonec jsem v balíčku objevila knížky dvě, z nichž jedna je taková menší bichlička. :) 

Dům hluchého 


Román od slovenského autora pro mě byl tím "bichlickým" překvapením, který má při svém menším formátu přes 800 stran a řekla bych, že se tím tak stává nejdelším příběhem v mojí knihovně, pokud budeme brát v potaz pouze počet stran. 

Z anotace jsem se kromě nastínění děje dozvěděla, že na Slovensku se tahle knížka stala senzací, dočkala se několika vydání i řady překladů a je přirovnávána k mistrovsky sepsaným beletrizovaným dějinám 20. století.

Anotace:
Brežany jsou autorem vyfabulované město kdesi na západním Slovensku. V jejich imaginární kronice
jsou však popsány dějiny dvacátého století i to, jak se otiskovaly do života jakéhokoli reálného města. Události minulého století od třicátých do devadesátých let, které se v Brežanech odehrávají, se skutečně staly, jen někde jinde. Krištúfek je snáší na jedno místo, aby nemusel podřizovat literární příběh historickým faktům, otrocky sloužit místu a osobám. Sám může být tvůrcem a vyprávět z perspektivy jemu nejbližší, totiž z perspektivy vyzrálého romanopisce. Klíčovou postavou Krištúfkova románu je lékař z malého města, vypravěčův otec. V něm se kumulují všechna možná selhání, osobní i dějinná, která si jen při vzpomínce na minulé století dokážeme představit. Selhal, když vstoupil do Hlinkových gard během fašistického Slovenského státu a zradil svého židovského švagra, a po válce, stejně neslavně, vplul do role agenta Státní bezpečnosti. Selhává profesně jako lékař, je odsouzen do vězení, a neobstojí ani jako manžel a otec. Iluze, které o něm má jeho syn Adam a dobří lidé ze západoslovenských Brežan, se postupně hroutí.



Příběh v řeči nepří 


Druhou knihu jsem si vybrala sama. (A ano, název není náhodný. :)) Tohle nebude knížka na zlepšení nálady. Očekávám pochmurnou a tíživou atmosféru, kterou ovšem do jisté míry u knih cíleně vyhledávám. Jo, jsem trochu literární masochistka, co se týče týrání vlastního nitra... :D

Anotace:
Do pohraničí se v padesátých letech odcházelo kvůli bytu, práci, utíkalo se sem před životními pády a manželskými krachy. Postavami této knihy jsou lidé, kteří zde v době nesvobody hledali nekonvenční život, jiné možnosti a nezávislost. Lidé, kteří tu později ze svých dětí, v dobré víře, vychovali ztracenou generaci outsiderů. Příběh v řeči nepřímé je neobvyklou rodinnou historií prodchnutou rozháranými životy, citovými zmatky, poraněnými srdci, ale také odvahou přijímat rány a vzdorovat. „Při čtení knihy jsem pochopila, že Alena Zemančíková napsala příběh nejen o událostech, ale i úmyslech. Že pro ni, stejně jako pro čtenáře, vyvstává otázka, nakolik zákonité, náhodné nebo prozřetelné jsou jejich důsledky. Já v jejím psaní oceňuji, že se nikdy neuchyluje k zjednodušujícímu hodnocení místa, doby ani děje — natož lidí.“ 

Je jasné, že díla vydávaná Větrnými mlýny nebudou pro širokou čtenářskou základnu. I já sama jsem zvědavá, jestli to na mě nebude už trochu moc. Co ale zatím můžu určitě vychválit (lépe řečeno musím vyzdvihnout), je grafické zpracování! Povedené obaly, předsádky s grafickými detaily (které bych přirovnala ke knihám nakladatelství Host), a přestože nemusím příliš brožované vazby, tak Příběh v řeči nepřímé mě svým spojením zajímavě zpracované fotografie a matného obalu s metalickým (na fotkách to bohužel úplně zaniká) naprosto dostal. Pokud si chcete intelektuálně vyzdobit knihovnu, jděte do nich! :))


A to už je vše, drazí knihomilové. :) Dneska jsem se trochu rozkecala, takže pokud jste se dostali až sem, děkuju za Váš čas. Dolů do komentářů nám můžete napsat cokoliv ohledně dnešních přírůstků, zmiňovaného projektu nakladatelství Větrné mlýny... anebo cokoliv jiného. :)