Recenze: COPATÁ MÁMA (Barbora Bečvářová)


Příběh inspirovaný autorčiným životem




Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Euromedia.


Yoli na FB.


Knihu si můžete zakoupit ZDE.


Středoškolská léta se blíží ke konci. Luciini spolužáci řeší rychle se blížící maturitu a následné vykročení do života dospělých. V tom druhém je ale hlavní hrdinka neplánovaně předežene během jediného okamžiku... Během okamžiku, v němž se její těhotenský test zbarví dvěma modrými proužky. Najednou jsou školní starosti to poslední, co řeší. Maturita už pro ni nepředstavuje zkoušku dospělosti. Před tou skutečnou zkouškou totiž právě stojí.

Jak už čtenář pozná z názvu, Lucka si rozhodne dítě nechat. A tak sledujeme její příběh z pohledu první osoby od počátku těhotenství, až do samotného porodu. Autorka se s ničím příliš nepáře, hned na začátku vás hodí do rozjetého děje bez zbytečného natahovaní. S kým a jak k neplánovanému početí došlo se dozvídáme až zpětně díky Lucčiným vzpomínkám, ovšem opět bez kdovíjakého rozepisování. To se mi líbilo. Knížka je díky tomu hodně čtivá, bez hluchých míst a odbíhání od tématu. Během chvíle tak přečtete první třetinu a ani nevíte jak.

Lucka jako hlavní hrdinka není nijak výrazná postava. Co jí ale (a vlastně i samotný román) odlišuje, je Luciin přístup, jak k těhotenství, tak následnému porodu, který si přisvojí při hodinách jógy a meditování. A rady své lektory, která v knížce zastává roli pomocné ruky, uplatňuje i při vyrovnávání se s různými osudovými šrámy na duši. Ať už se s tímhle pohledem na život ztotožníte, nebo ne, určitě je to ozvláštnění, které vás přiměje se nad některými věcmi zamyslet.

Co mi scházelo, byl větší prostor pro ostatní postavy, u nichž veškeré změny v životě byly pouze naznačeny a pak odhaleny jen tak mezi řečí, a využití potenciálu některých lokalit, do kterých byl děj částečně zasazen (např. prostředí letního tábora). Z tohoto důvodu, a také proto, že většina překážek byla celkem rychle překonána, pro mě děj po začátku, který dokázal navnadit, nebyl už tolik lákavý. 

Do jisté míry to zachraňoval komplikovaný vztah (pokud by se vztahem dal vůbec nezvat), se kterým se Lucie musela nějakým způsobem vyrovnat. Jeho prostřednictvím se autorka dotkla dost citlivého tématu a ukázala život také z té horší stránky, aniž by sklouzávala k přehnaným a neuvěřitelným zvratům. Některé věci se prostě nemění. Je třeba se s tím smířit. U hlavní hrdinky je tak vidět vývoj nejenom co se jejího těhotenství týče.

Knížka jako taková nezobrazuje neplánované mateřství v mladším věku jako tragédii a konec života. Vzhledem k tomu, že si tím autorka sama prošla, ví, o čem píše. Myslím si, že romantické duše budou spokojeny. Její prvotinu bych stylem psaní přirovnala ke knížkám Lenky Lanczové (v pozitivním slova smyslu). Věty nepůsobí šroubovaně a oku lahodí i fakt, že Barbora Bečvářová disponuje slovní zásobou, píše rozvité věty a umí používat synonyma, takže její další tvorbu si ráda přečtu.

Obálka, kterou vytvořila Lela Geislerová, přesně vystihuje Lucčin příběh od začátku až do konce. A i když v hrdince na ní vidím spíše Lelinu sestru Annu než Lucii, celkově je povedená a určitě zaujme.





Anotace:
Lucii je devatenáct, má pár měsíců před maturitou a spoustu plánů do budoucna, když naprosto neplánovaně otěhotní. Po počáteční nejistotě se rozhodne dítě si nechat, i když vyrovnat se s tím, že z ní bude máma, není vůbec snadné. Lucie se mění z potřeštěné středoškolačky v dospělou ženu a zároveň musí vyřešit vztah k Tomášovi, své dlouholeté a donedávna platonické lásce, se kterým miminko čeká. Dokáže jejich čerstvé zamilování zvládnout takovou zkoušku? K tomu se ještě přidává Luciin komplikovaný vztah k rodičům a spousta starostí o budoucnost… Čtivý a svěže působící román byl částečně inspirován autorčinou zkušeností s neplánovaným těhotenstvím v posledním ročníku střední školy.

Barbora Bečvářová: Copatá máma
Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2016
Počet stran: 264
Vazba: brožovaná



Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.