Kavalírská cesta dokáže kdeco změnit...
U nakladatelství Yoli - Euromedia Group 17. 4. vyjde debut Kavalíři. Jedná se o odpočinkovou queer romanci s nádechem baroka, který pro čtenáře připravila autorka Klára Klocová. Pro nás prozatím neznámá, ale doufejme, že se od ní dočkáme i dalších zajímavých počinů.
Svým titulem totiž zabrousila do žánru, který je v rámci LGBTQ spíše opomíjený. Historických gay romancí je velmi poskrovnu, o to nadšeni české publikum nejspíš přivítá tuto novinku.
Jelikož se jedná o oddechovku, o čemž vás informují na zadní straně knihy, je jasné, že očekávat drama a historické bitvy sice můžete, ale rozhodně se jich nedočkáte. Příběh Kavalírů je o prozření, přijetí sebe sama i své minulosti a mnoha dalších aspektech, jež román pestře doplňují.
Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...
Ústředním hrdinou je Cardan. Křehký mladík se snaží právem vyvléknout z okovů své matky. Sám v sobě cítí, že je jiný, protože ho nezaujala žena, ale naopak muž. Od svého poznání se bojí, že se jeho tajemství provalí a tak se snaží dělat, že se nic neděje, a ukrývat. Cardan je roztomilý a vtípky, které občas ze sebe trousí, dokážou nejednoho rozesmát...
.. dokonce i lehounce pobavit Pala. Palo je osobní strážce, který se stane Cardanovou stráží takřka náhodou. Cardan se prostě rozhodne a najednou tomu tak je. Palo působí jako tichá, smrtonosná a temná postava, která má za sebou zřejmě něco opravdu silného... Každou noc ho trápí noční můry, má problémy s komunikací a lidé se ho bojí od prvního pohledu. Jaký je ovšem on sám? Co všechno si o sobě pamatuje a co všechno je nutné, aby o sobě odhalil?
Tito dva jsou si svým způsobem podobní. Schovávají se sami před sebou a snaží se potlačit svá tajemství, přičemž by je měli přijmout, aby byli sami sebou. Panuje mezi nimi jisté pouto a soulad, který je zřetelný zejména díky emocím a myšlenkám. Plynulé rozhovory mezi nimi rozhodně nezaznívají, a přesto si toho řeknou spoustu.
Ač jsou Kavalíři romantickým příběhem, jedná se spíše o ukazatel křehkého milostného pouta, rozhodně ne typického vzplanutí a fyzických vrtochů. Cardan a Palo zažívají jemnou, něžnou a křehkou milostnou pouť, která je takřka až do konce prostá intimních doteků (i když polibku se v rámci ya dočkáte) a zejména mezi nimi jde skutečně o emocionální rovinu. I tím se román vymyká mezi ostatními, možná proto budou někteří (ne)mile překvapení. To už však záleží na vašich preferencích.
V textu se objevuje několik zajímavostí, které by náročnější čtenáře více nadchly, pokud by byly odvozené ze skutečnosti. Motiv upíra je rozhodně zajímavým zpestřením. Cardan odkazuje na knihu Rudá krajka, což k mému zklamání není existující kniha, ale autorčina fikce. Stejně jako slovo šmir, které má představovat druh historické drogy. Ani to mi strýček Google nedokázal obhájit jako skutečnou, kdysi existující drogu, byť označení maziva by odpovídalo. Stejně tak i výraz Fajront, jež se vyskytuje především v první části. Podle vyhledávače se jedná o slovo v hovorové češtině a ostravském dialektu a znamená, cituji: konec pracovní doby, padla, nebo volno po práci. S přivřenýma očima se asi dá odhadnout, k čemu se tedy váže, ale asi to není úplně to, co bychom měli mít na mysli. Vysvětlení se nám však bohužel nedostane. Je to škoda. Pokud by si autorka dala práci s rešerší a využila opravdu existujících historických faktů, věcí či výrazů, zvýšila by tím hodnotu svého díla.
Vypravování v ich-formě dává možnost nahlížet zejména na příběh Cardana, ale rovněž neupozaďuje ani Pala, který sice toho možná nemá tolik, co říct, ale přesto jsou jeho prožitky zásadní. Zejména s ohledem na minulost, která ledacos vysvětluje - i když i poté je dost informací tajemných a je třeba si domýšlet. On i styl je takový zvláštně záhadný, což může někomu připadat poutavé a jiný, který má raději rád věci jasně řečené, to může nést s lehkou nelibostí.
Problém může nastat v dynamice. Jelikož se jedná o oddechovku, opravdu neočekávejte akčnější scény. Děj je pozvolný, svým způsobem poutavý a díky hlavním hrdinům vás baví číst dál. Ovšem po první polovině se onen neutuchající poklidný styl může stát pro mnohé trochu katem, protože se začne zajídat. Vše pokračuje hodně pomalu, jak u slow-burn očekáváte, ale neuškodilo by přidat tempo a ubrat některých nadbytečných textů. Tím by koncept získal na svěžesti a tempo by nebylo tak rozvláčné, ale naopak čtivější.
Témat, která se řeší, není příliš. Nezahltí. Jedná se o přijetí sebe sama, pochopení i určitý osobní rozvoj. Výcvik a povinnosti strážce, drogová závislost. Menší prostor získávají i Cardanovy koníčky - posedlost upíry, móda, přátelství s Di, bujarost, tanec i smysl pro užívání si a kocoviny. Nahlédneme na možnosti léčení, cestování, účely kavalírské cesty v době baroka a ač historická doba není zvlášť výrazná, přece jen se zajímavostí dočkáte. Nechybí ani milý humor či situace, které vás zaručeně pobaví - když se u nich skoro pousmál Palo, tak vy určitě.
Kavalíři jsou v rámci queer žánru roztomilým zpestřením. Pro nenáročné milovníky slow burn romance, kteří touží po emocionální romantice, to pravé. Ke všemu z historické doby! To se jen tak nevidí.
Věřím, že stejně jako já si Pala a Cardana zamilujete. Za mě je výraznější Palo, protože působí tichým, rozbitým dojmem. Cardan je křehký a snadno by se mohl rozbít podobně jako Palo. Jsou si tím hodně podobní a přesto každý jiný. Mně se z počátku moc líbil i styl psaní, ale později jsem měla pocit, že mi čtení nějak neubývá. Trochu jsem se zarazila za polovinou, i když mě příběh lákal. Dala bych přednost výraznějšímu pokroku mezi hrdiny. A některá ta fakta... kéž by to existovalo. Rudou krajku s Estiennem jsem si chtěla hrozně moc přečíst! :D
Žádné komentáře:
Okomentovat