Jelikož podporujeme české autory, nemohly jsme tento měsíc chybět u projektu Listopad české fantastiky, který vznikl pod záštitou Nakladatelství Epocha, konkrétně Fantastické Epochy zaměřené právě na žánr sci-fi, fantasy a horor.
Cílem projektu bylo oprostit se od předsudků a dát během listopadu přednost české fantastice před tou zahraniční a pod hashtagem #listopadsautoryceskefantastiky uveřejňovat všechny fotky, články, rozhovory a další příspěvky týkající se právě podpory domácích autorů.
U nás na blogu jste se mohli setkávat s několika tematickými články nabitými knižními tipy a také recenzemi na knížky fantastické literatury. A teď vám jako bonus přinášíme rozhovor se spisovatelkou, lektorkou tvůrčího psaní a redaktorkou Nakladatelství Epocha Terezou Matouškovou alias Temnářkou, které tímto ještě jednou děkujeme za odpovědi.
Mám dojem, že v naší kotlině se drží představa, že cokoliv, co přišlo ze zahraničí, musí být zákonitě lepší než domácí tvorba. Zásadní problém ale bude spíše to, že čtenáři domácí autory vůbec neznají a jsou přirozeně nedůvěřiví. Tyto ledy ale naštěstí nejsou tam pevné, jak se zdá. Vezměte si, jaký úspěch měly (a mají) knihy Jiřího Kulhánka.
Máš představu, odkud se tyto předsudky berou?
Až na pár výjimek mohou domácí autoři zapomenout na masovou propagaci, neobjevují se v médiích, moc se o nich nepíše. A to není problém pouze fantastiky. Lidé neradi kupují zajíce v pytli. Dostat se do povědomí dá práci.
V čem by česká fantastika mohla ještě zlepšit? Je nějaký subžánr fantastiky, který v Česku na knižním trhu schází?
Máme tu spoustu kvalitních autorů (namátkou Kadlečková, Renčín, Hlávka), ale spousta z nich si čas na psaní musí vyloženě urvat a nevyplodí víc než jeden román za pět let. To, jak to člověk píše rozkouskovaně, je na houby. Je asi utopie doufat v něco jiného, náš trh je na to prostě malý, ale myslím, že kdyby tu autoři měli podmínky na to, aby se mohli psaním živit a nemuseli by tříštit síly, vypadalo by to zase jinak. Píše se tu leccos od steampunku po paranormální romance, myslím, že naši autoři nejnovější světové trendy sledují a často následují.
Nabízí česká fantastická tvorba naopak něco, co té zahraniční chybí?
Zcela přirozeně. Už jen to, že se příběhy často odehrávají u nás, na místech, které čtenáři znají. Myšlení hrdinů, jejich zkušenost, to vše je člověku tak nějak blízké. No a samozřejmě – nedocenitelná je i možnost autora pravidelně potkávat, povídat si s ním o knížkách nad kávou a přátelit se s ním.
V první řadě je třeba říci, že všechny uvedené tituly spadají do fantasy literatury pro mládež. Ta se u nás vydává hlavně zahraniční, to asi není žádná novinka. Když ale zapátráme, máme tu knihy jako Erilian, Naslouchač nebo třeba sérii Rafaelova škola, která čerpá motivy z mytologie. Když se podíváme do dospělácké literatury, o upírech píše třeba Jenny Nowak nebo Petra Neomillnerová. Pohádkových motivů je ve fantastice spousta a mnohdy originálně pojatých, stačí zalistovat povídkovými sborníky. Třeba Žoldnéři fantazie (Drakobijci).
Vedeš literární dílny. Objevil se mezi účastníky už nějaký nadějný, který by mohl v budoucnu českou fantastiku obohatit? Popřípadě nějaký pokročilý, kterému se podařilo oslovit některého z nakladatelů?
Dva z mých žáků momentálně jednají o vydání s nakladatelstvím. Mezi účastníky je pár nadějných povídkářů. Tak uvidíme. Víte, ono na hodině člověk nepozná, kdo bude jednou dobrý a kdo ne. Spousta lidí umí skvěle improvizovat nebo má přirozený talent, který ale dále nerozvíjí, další zase život zavane někam jinam. Psaní je dřina, potenciál má kdekdo, ale vytřískat z toho něco? To dokáže málokdo.
Koho si z českých autorů fantastiky přečteš rády ty?
Renčína, Kadlečkovou, Neomillnerovou, Jiruškovou, Veselou, Slovákovou, mám ráda povídky před pár lety zesnulé Martiny Šrámkové. Hodně čtu debutanty.
Chtěla bys sama za sebe vzkázat něco zatvrzelým odpůrcům české tvorby?
Skutečně existují zatvrzelí odpůrci domácí tvorby? Já si spíš myslím, že spousta lidí přečetlo jednu nebo dvě knížky od českého autora a pak zanevřelo na všechny ostatní. To jo. Tak těm bych chtěla vzkázat, ať nám ještě dají šanci. Ať si knihu třeba půjčí v knihovně, to je nic nestojí. A když se jim nebude zdát, ať zkusí jinou. Třeba na pátý pokus nakonec tu zlatou objeví. Nestojí to snad za to?
Tereza Matoušková (*1990) je autorkou řady povídek a zatím pěti fantasy románů z prostředí temného světa zvaného Podmoří, z nichž první dva vydala samonákladem. V jejích dílech se vedle sebe objevuje magie a věda, což je řadí do tzv. arcanepunku; jednoho ze subžánrů fantastiky. V současné době připravuje knihu s názvem Pláč němého boha, která by měla předcházet dosud vydaným románů a zcela samostatnou Válku zrcadel.
Pokud se chcete dozvědět více informací o autorce a její tvorbě, navštivte: PODMOŘÍ nebo autorčin BLOG.
Žádné komentáře:
Okomentovat