Recenze: VŠECHNO, ÚPLNĚ VŠECHNO (Nicola Yoon)

Skrytý poklad promyšlený do detailu!

"Napadlo tě někdy, jak by tvůj život vypadal, kdybys mohla změnit jednu věc na světě?"  
 


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota

Jota (Fb)

Chci zakoupit hodnotné dílo Všechno, úplně všechno


Co mě k této knize tolik táhlo? Neobvyklost. Neobyčejný název, zvláštní knižní obálka a neobvyklá anotace, která slibuje... vlastně neslibuje, ale udává tón celému příběhu. Ať máte o obsahu knihy představu jakoukoliv, tak je velmi vzdálená, protože to, co vám servíruje autorka dalece přesahuje očekávání, které jsem od díla měla. Dala mi toho tolik. Tak moc, až jsem měla pocit, že to nedokážu všechno pobrat do své náruče, do srdce i duše. Přiznám se, že tohle dílo se stalo mou srdcovkou právě proto, že je přesně takové, jaké jsem ho neočekávala. 

Styl psaní se zdá na první pohled běžný jako u každé young adultky, ale už na druhé stránce mi autorka vyrazila dech. Netuším, jestli je to českým překladem, který se podle mého opravdu povedl - lépe samozřejmě budou soudit ti, kteří četli originál. Ale autorka umí velmi obratně používat slova. Kdo by to byl řekl. Jedno slovo a jak silně dokáže zapůsobit a sevřít srdce. Stačí ho jen vsadit na správné místo ve správnou chvíli. Atmosféra je podbarvená spoustou prvků od humoru až po emoce, takže ačkoliv jde o reálný příběh, působí lehce a má ohromné kouzlo díky všem těm detailům, o které se s vámi dělím níže.



Madelaine žije svůj život ve vzduchové bublině, která je jejím domovem. Má chorobu, která je natolik agresivní, že nemůže vdechnout čerstvý vzduch. Vyjít před dům anebo otevřít obyčejné okno. Všechno v jejím životě je tak křehké. Všechno je stejné den po dni stejně jako palindrom, jak sama říká. Ale jakmile se do vedlejšího domu nastěhuje nová rodina, Madelainin denní rozvrh se trochu mění a ona s ním. Co se stane, když její křehká vzduchová bublina praskne?

Ačkoliv z mých slov můžete mít pocit, že se děj opakuje, tak se neděste. Obsah je přirozený, dynamický a působí zvláštně. Neměla jsem ani jednou pocit dejavu, vše bylo nové a neotřelé a já dychtivě četla, aniž bych se dokázala odtrhnout. 


Madeline je dívka, která i přes svou chorobu je neskutečně pozitivní a ve všem, co dělá, se snaží najít sama sebe. Je zapálená do různých věcí a ačkoliv žije jen v jednom uzavřeném domě, měla jsem pocit, že žije naplno, protože všechno prožívá a vnímá. 

Oliver neboli Olly je kluk v černém oblečení, (Madeline ho vidí jako anděla smrti) který nemá svět zrovna nejrůžovější. Zklamání, zlomené iluze. Pocit, že občas je svět těžší, než ho dokáže člověk snést. To všechno jsem z něj vnímala, ale k tomu všemu byl bojovník a bojoval jako lev, když o něco šlo. 

Hrdinové této knihy mi přijdou lehce zvláštní. Jako by všichni, kteří vstoupí do domu k Madeline, pochytili něco z jejího pozitivního myšlení. Působí reálně, jsou všestranní a mají své charakterové rysy, takže čtenáři připadají ještě živější, ale stále jsou zvláštní... Snad tím, že celá kniha mi přišla taková.

Můj pocit viny je oceán, v němž se utopím. 

Všechno, úplně všechno je asi nejvíce kreativní kniha, kterou jsem držela v dlaních. Obsahuje toho strašně moc. A to nemluvím jen o samotné myšlence, ale především o propracovaném obsahu. Ráda bych vám to tu bez spoilerů rozepsala, abyste chápali mé nadšení. :o)

V textu se střídají různé fonty písma. Nepůsobí to rušivě nebo chaoticky, dokresluje to atmosféru a je to jeden z mnoha detailů, který tuto knihu vyzdvihuje. 

Ráda bych se zaměřila na ilustrace a různé náčrty, grafy, apod. Ještě nikdy jsem v knize neviděla tolik kreseb, které by tak autenticky dokreslovaly myšlenky a děj. Jsou neotřelé, vtipné a opravdu působí tak, jako by je kreslila sama Madeline. 

Minirecenze jsou další částí knihy, která si mě získala. Recenze se spoilery, které vlastně neprozradí nic, ale mají v sobě silnou myšlenku. 
Madeline je vášnivá čtenářka a každý čtenář ocení výčet knih. Jsou to známá díla, která jste možná četli nebo si je po prožití tohoto příběhu budete chtít přečíst. Autorka má skvělý vkus na vybrané romány dokázala zapracovat poutavě do děje. 

Čekala jsem depresivní děj, jelikož z anotace poznáváte, že nejde o nic veselého. Kniha se zabývá těžkým tématem, které v podání Nicoly Yoon působí svěžím dojmem. Je plné naděje, pozitivního náhledu na svět a ponouká čtenáře k tomu, aby se dokázali radovat z maličkostí - aby si dokázali vážit toho, co mají a prostě žili. 

Všudypřítomný humor je přirozený a jemný. Neskutečně mi sedl. Jsou to takové ty okamžiky, kdy prostě vnímáte jen tu zábavnou část a usmíváte se, protože je natolik nápaditá a vtipná, ale nekazí atmosféru tím, že by děj zahlcovala. A jelikož se jedná o dívku, která je nemocná, tak některé hlášky lehce zapadají i do černého humoru. Je to tak posilující, jak pro Madeline, tak i pro samotné čtenáře. 

Hodnotné dílo bezpochyby potřebuje i zápletku. Já jsem měla tušení už v polovině knihy, pak mě autorka zajímavě stáhla stranou a nakonec mi to přece jen musela ozřejmit. Nebyla jsem překvapená, prostě jsem potřebovala, aby to dopadlo takhle. Samotná zápletka není nijak složitá, zapadá do žánru young adult, ale jelikož samotná kniha má hlubokou myšlenku a vypovídá o spoustě věcí, nevadilo mi to. 
Promyšlenost románu tedy nespočívá v zápletce, ale v samotném ztvárnění textu. Do detailu vypracované věty a ilustrace. Hra se slovy, ve které je autorka vítězem. 

Ačkoliv byste očekávali, že dílo bude srdceryvné, tak není. Žádné účelové věty, které mají z čtenáře vymačkat slzy, se v knize nevyskytují. Emoce však pocítíte silné. Doslova tryskají mezi řádky a dělají malé loužičky na konci stránek, protože kapou po písmenech a přelévají se. Těch emocí je neskutečné množství. Od hmatatelného pocitu samoty až po jiskřičku naděje a silné lásky. Očekávejte i jednoslovné trefy do černé, přímo do srdce, ale nebudete bulet jako želvy. Já vnímala, prožívala a přemýšlela. (Zbožňuji díla, která vás donutí se zamyslet!)

Láska ve stylu young adult. Romantická. Nepřeslazená. Zoufale krásná a vymodlená. Neobyčejná a vtipná. Trpká i bolestivá. Zkrátka zvláštní románek, který rozhodně zapůsobí. Rozhovory mezi hlavními hrdiny probíhají několika způsoby, (opět kreativně ztvárněné) a nepůsobí nijak ohraně nebo zbytečně. Podle mého se nadbytečné texty v díle neobjevují.



Co se nemusí čtenáři líbit? Je opravdu těžké na této knize najít něco, co by čtenáře neuspokojilo. Ale možné je, že vám zápletka bude připadat jednoduchá a nehodící se. Podle mého je díky tomu kniha vyvážená, ale každý to uvidí jinak.

Nejsem princezna. A nepotřebuju zachránit. 

Komu bych knihu doporučila? Máte rádi příběhy, které jsou hodnotné. Toužíte lpět na detailech a vnímat trefná slova a myšlenky. Chcete od knihy víc? No, prostě chcete všechno, úplně všechno? Nedovedu si představit, že by se tato kniha někomu neotevřela a nerozdala. Jestli máte rádi young adultky k zamyšlení, které jsou tak jedinečné, až to bere dech a oči přecházejí, pak tento román musíte mít ve své knihovničce. Jestli se najde někdo, kdo si tuto knihu nezamiluje, bude mi mít, co vysvětlovat. :o)))


 


Knižní obálka: 
Jsem z ní trochu rozpolcená. Přijde mi zvláštní, možná až moc barevná, protože čtenář očekává hromadu smutku, ale právě ty barvy dokazují, jak pozitivní obsah je, i přesto jakého tématu se dotýká. Mnohem víc se mi líbí ilustrace na tvrdé vazbě, tedy kniha bez přebalu, která mi přijde autentičtější. Pokud jste se mrkli, jak vypadá originální knižní obálka, tak to je pořádná bída. Nechápu, proč ji udělali takhle nevýrazně. Takže ačkoliv se to nemusí zdát, naše česká obálka přeci jen vypovídá o díle mnohem víc. Po přečtení na to určitě přijdete. :o)




Anotace: 
Tato originální prvotina vypráví o dívce, která je doslova a do písmene alergická na celý svět. Je zavřená doma, nikam nesmí a skoro nikdo nesmí k ní. Když se ale do sousedního domu přistěhuje nová rodina a s ní i kluk jménem Olly, začíná se odvíjet komplikovaná „lovestory“, která obrátí naruby všechno, úplně všechno, co osmnáctiletá Madeline dosud znala. 
Neotřelý milostný příběh je zajímavý i svým zpracováním – obsahuje Madelininy deníkové záznamy, poznámky, tabulky, seznamy či ilustrace.

Ahoj. Jmenuji se Madeline Whittierová a jsem nemocná. Moje nemoc je vzácná a málo známá. Jsem totiž alergická na celý svět. Vůbec nevycházím z domu, nebyla jsem venku celých sedmnáct let. Jediní lidé, které vídám, jsou moje máma a ošetřovatelka Karla.
Ale pak se jednoho dne u sousedního domu objevilo stěhovací auto. Vykoukla jsem z okna a uviděla ho. Byl vysoký, štíhlý a celý v černém – černé triko, černé džíny, černé tenisky a černá pletená čepice, která mu zakrývala vlasy. Zachytil můj pohled a upřeně se na mě zadíval. Já jeho upřený pohled opětovala. Jmenuje se Olly.
Možná že nemůžeme předvídat budoucnost, ale některé věci přesto předpovědět můžeme. Například to, že se do Ollyho zamiluju, je jisté. 
A téměř jisté taky je, že to bude katastrofa.
Příběh o bezmezné radosti i nekonečném smutku, které zažíváme, když prorazíme stěny své ulity a kvůli lásce uděláme něco úplně bláznivého (a smrtelně nebezpečného).
Práva na překlad byla ještě před vydáním knihy prodána do patnácti zemí.

Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2015
Žánr: Literatura světová, Dívčí romány, Young adult
Počet stran: 296
Vazba: pevná s přebalem



Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.