Recenze: CHLAPEC NA VRCHOLU HORY (John Boyne)


Tenká hranice mezi tím, co je a není správné...




„Chlap v uniformě se líbí každé ženské,“ pokračoval Ernst.
„Každé ženské možná,“ poznamenala Beatrix. „Ale ne každá uniforma.“ (str. 88)



Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart.


Slovart na FB.


Knihu si můžete zakoupit ZDE.



John Boyne je v Česku známý díky knize pro děti a mládež Chlapec v pruhovaném pyžamu, který zprostředkovává pohled na druhou světovou válku a bezútěšné prostředí koncentračních táborů očima devítiletého hrdiny. Chlapec na vrcholu hory je dalším titulem z podobně orientované literatury. A pro mě byl úplně prvním setkáním s tímto irským spisovatelem.

Hlavním hrdinou je malý chlapec Pierrot, jehož osud sledujeme od šesti let až do rané dospělosti. Jeho příběh začíná tři roky před druhou světovou válkou v Paříži, kde žije pouze se svou maminkou a psím kamarádem d´Artagnanem. Stejně jako plno jiných dětí i on přišel o tatínka. Přestože se vrátil z první světové války, hrůzy, které tam prožil, ho poznamenaly natolik, že se s nimi nedokázal vypořádat. Pierrot tak na tohle období nemá příliš šťastných vzpomínek. Osudu ale taková ztráta nestačí. Po čase mu vezme i maminku a on se dostává do sirotčince, odkud si ho vezme teta (tatínkova sestra), kterou nikdy předtím neviděl, a odveze ho na horské sídlo svého pána, pro kterého pracuje jako hospodyně. Dům v horách není ničím jiným než Hitlerovým Berghofem…

Pierrot pochází s francouzsko-německé rodiny, a přestože tomu jako malý nerozuměl, už od útlého věku vnímal rozpory, které tohle spojení odlišných národností způsobovalo mezi rodiči. Zatímco maminka mu - pro něj z neznámého důvodu - zakazovala zpívat německy, tatínek ho naopak nabádal, aby v případě, že si jednoho dne bude muset vybrat jednu stranu, zvolil tu správnou. A myslel tím samozřejmě tu německou… 

Anshel je židovský chlapec, který také přišel o tatínka. Bydlí ve stejném domě jako Pierrot a od dětství jsou nejlepšími kamarády. Překážkou pro ně není ani skutečnost, že je Anshel neslyšící. Vytvořili si vlastní znakový jazyk, a zatímco Pierrot Anshelovi vypráví všelijaké vymyšlené příběhy, Anshel je sepisuje. Psaní je ostatně jeho největší koníček. Jednoho dne by se moc rád stal spisovatelem. Sice to vypadá, že v ději nezastává zase tak podstatnou roli, ale není tomu tak. Až po dočtení knížky zjistíte, jak důležitou postavou vlastně byl. 

Autor hlavního hrdinu rozhodně nešetří. Během prvních pár desítek stran mu připraví hned několik traumatických zkušeností, z nichž posměšky na jeho malý vzrůst a šikana jsou ty nejmenší. Zdá se ale, že Pierrot všechny tyhle překážky překvapivě rychle zpracuje. Čas od času si sice posteskne, ale bezprostřední smutek nebo strach, který by na vás dýchal ze stránek, u něj nenajdete, což nepůsobí zrovna věrohodně. A částečně snad i z tohoto důvodu pro mě jako staršího čtenáře měl děj i přes veškeré těžkosti pohádkový nádech. Dokonce tak silný, že jsem se na nástup obávaného führera těšila. Můžu vás ale ujistit, že ten se vytratil v okamžiku, kdy začala druhá světová válka a malý Francouz Pierrot se začal měnit v německého Pietra...


„Víš, proč lidi nosí uniformy, viď, Pierrote?“ pokračoval šofér.
Chlapec zavrtěl hlavou.
„Protože ten, kdo ji nosí, má pocit, že může, co chce. Může se k ostatním chovat, jak by v obyčejných šatech nikdy nemohl. Límce, pláště, holínky... Uniformy nám umožňují vybíjet si krutost, a nemít pocit viny.“ (str. 89)


Chlapec na vrcholu hory není o pohledu na strádání, krveprolití a další hrůzy války. Od toho všeho stojí Pierrot stranou. Paradoxně je ale vystaven ještě většímu nebezpečí. Nebezpečí bezprostřední manipulace. A to je hlavní myšlenkou knihy. Lehkost, s jakou je možné pokřivit křehkou a poraněnou dětskou duši, která touží být přijímána a někam patřit.  A autor k tomu nepotřebuje sáhodlouhé přípravy ani popisy. Stačí pár scén v rozmezí několika málo let a vy jen bezradně přihlížíte té děsivé proměně, jež má za následek fatální vývoj událostí. A ty vás rozhodně nenechají v klidu. Pierrot se stává obětí slepé víry v ideologii člověka, který jejím prostřednictvím zmanipuloval tisíce lidí. Vzhlíží k němu a dokázal by pro něj udělat cokoliv. Nejhorší je pro čtenáře vědomí, že zpočátku nic z toho nedělá s úmyslem někomu uškodit. On svého vůdce jenom brání…

I když je Pierrotův příběh vyprávěný er-formou, nevytváří mezi událostmi a čtenáři zeď odosobnění, jako jiná díla napsaná tímhle stylem. Samotná četba ubíhá plynule a rychle. A ani pomalejším čtenářům nebude dělat problém zvládnout knížku přečíst za den. Jediné, co mi kazilo čtení, byl poměrně často se objevující nespisovný výraz „jseš“ v jinak vesměs spisovné přímé řeči. Co se týče postav, mám výtky k dětským hrdinům, jejichž vyjadřování málokdy odpovídá jejich věku. I Pierrotovi bych v období, kdy čte a cituje Mein kampf a další těžké knihy, tipovala mnohem více, než pouhých osm let! Tohle se autorovi podle mého názoru příliš nepovedlo. 

Jinak jsem ale Chlapce na vrcholu hory přečetla jedním dechem a určitě se chystám i na zmiňovaného Chlapce v pruhovaném pyžamu, abych tyhle dva tituly mohla porovnat. I když se to nemusí na první pohled zdát, John Boyne zpracoval celkem kontroverzní příběh, který určitě vyvolá odpovídající reakce. Myslím si, že by mohl být trnem v oku některým rodičům cílové skupiny čtenářů. Kombinace reálných prvků s beletristickými a přiřknutí role chlebodárce francouzsko-německého sirotka právě Hitlerovi se může stát kamenem úrazu. Pro mládež má kniha rozhodně atraktivní námět, je ale potřeba oddělit právě ty prvky inspirované skutečnými událostmi od těch vytvořených autorovou fantazií, díky nimž se čtenáři podívají do Hitlerova hnízda, kam jezdil s manželkou a setkával se svými o nic méně děsivými přívrženci. Určitě nebude od věci - zvláště pak s těmi mladšími čtenáři - o knížce diskutovat. 

Obálka si mě získala hned na první pohled. Kombinace hory s ostnatým drátem působí chladně a neosobně, to vše podtrženo zlověstnou rudou barvou. Rozhodně místo, kam byste nechtěli zavítat. Nejspíš byste se odtud už nevrátili…




Anotace:
Když osud malému Pařížanovi Pierrotovi určí, že bude žít u tety na vrcholu hory, nemá chlapec ještě ponětí, kam se svět řítí. Jenže píše se rok 1935 a tajuplný dům, kde teta pracuje jako hospodyně, je zlověstný Berghof, horské sídlo Adolfa Hitlera. Vůdce si vezme Pierrota pod svá ochranná křídla a uvrhne ho do neznámého, nebezpečného světa moci, tajemství a úkladů – a chlapec si bude muset zvolit, na kterou stranu se přidá.


John Boyne: Chlapec na vrcholu hory
Název originálu: The Boy at the Top of the Mountain
Nakladatelství: Slovart (Brio)
Rok vydání: 2017
Počet stran: 240
Vazba: vázaná

Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.