Recenze: TUHEJ TULIPÁN (Jaromír Konečný)


Potrhlá young adult(ka)





Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Portál.


Portál na FB.


Knihu si můžete zakoupit ZDE.



Jaromír Konečný je Čech, který od roku 1982 žije v Německu, kde slaví úspěchy s knížkami pro mládež. V Česku mu zatím vyšly tři knihy, z nichž ta nejnovější spadá právě do žánru pro dospívající. Tuhej tulipán vypráví o šestnáctiletém Leonovi, který je propouštěn na podmínku z nápravného zařízení pro mladistvé a v rámci resocializačního programu má nastoupit do zaměstnání k jednomu mnichovskému květináři. Jenže první setkání s budoucím zaměstnavatelem neproběhne zrovna podle očekávání. Leon totiž hned po vstupu do obchodu objeví mrtvolu mladé ženy. Na místě činu ho najde květinářova dcera Laura, která uvěří, že s vraždou nemá nic společného a rozhodne se s jeho pomocí najít skutečného viníka.

I když má být knížka detektivka, v případě, že máte rádi napínavé a záhadné příběhy ve stylu Enid Blyton, nebude tenhle nic pro vás. Tuhej tulipán je napsaný silně nadneseně, chování a reakce jednotlivých postav často neodpovídají vzniklé situaci a vzhledem k humoru, který je většinou hodně účelový a cílí právě na mladou skupinu čtenářů (např. jméno vyšetřujícího komisaře), vyznívá „Tulipán“ spíše jako parodie. Jak už to v podobných dílech bývá, i tady policie vystupuje jako rušivý element, který průběh akorát komplikuje a ve výsledku její konání vyznívá pouze směšně a absurdně.

Mě spíše než konkrétní momenty bavily Leonovy myšlenky točící se okolo Laury. Na komičnosti jim přidával fakt, že se Leon někdy vyjadřoval více jako protřelý chlap, kterého propustili z vězení, než jako nezkušený teenager. Povedené byly také popisy obyčejných situací a Leonovy postřehy, které dodávaly některým částem až nádech poetičnosti a ozvláštňovaly text. Autor se u ničeho zdlouhavě nepozastavuje a nerozepisuje. Sled událostí je rychlý, někdy ovšem natolik, že mi čas od času úplně unikl přesun postav z jedné lokace do druhé.

Nad hrozny fialovejch květů stoupá kouř až k nebi a štípá nebe do očí. Takže začíná slzet. Na zem spadne pár letních kapek, ale brzy je po přeháňce. Zdá se, že dýmu kapky nevadí.

Leon je sympatický hlavní hrdina se srdcem na správném místě. Čtenáři se v polovině knihy dozvídají důvod, proč skončil v nápravném zařízení, a zjišťují, jak moc může první dojem mást. Laura je naopak taková masožravá rostlinka. Četbou detektivních příběhů posedlá pubescentka, která náklonnost k druhým lidem (zvláště opačnému pohlaví) dává najevo stejně podobně jako kluci na prvním stupni základní školy – fyzicky a bolestivě. A přestože jsem měla většinu času pocit, že postavy žijí v oparu rajského plynu, uvítala jsem absenci dokonalých hrdinů, hlavně co se týče těch hlavních. Vlastně to bylo naopak. Hned několik z nich žilo s určitým handicapem, ať už fyzickým, nebo společenským. 

Pozadí detektivní linky nebylo vůbec špatné, ale zasloužilo by si větší pozornost. Kdyby bylo více propracované, mohlo být i napínavé. Toho autor ale nevyužil, takže ve výsledku na vás knížka dýchne prázdninovou atmosférou umocněnou příjemných prostředím zahrad, na kterých Leon pomáhá Lauře a zlověstnost spáchaného zločinu se vypařuje v letním slunci. Naši hrdinové spolu flirtují, věnují se nakupování nových cibulek, nebo mluvení o tom, že musí vraha najít. Sem tam tedy také zapátrají, ale zjištěné informace jeden druhému často předávají jako holý fakt, aniž by s nimi čtenáři byli u toho, když je hledají, a mohli tak pocítit alespoň lehký strach z přistižení při činu, nebo zjištění děsivých skutečností. Plus ale dávám za to, že autor neodhalil vraha pomocí nečekané náhody, k níž se někteří spisovatelé v odlehčených detektivních příbězích uchylují. 

Tuhej tulipán má v první řadě pobavit. Mně se v tomhle autor příliš do vkusu nestrefil, ale pokud máte rádi humor podobný americkým komediím, který mnohdy tlačí na pilu, u téhle knížky se určitě zasmějete bez ohledu na to, jestli jste nebo nejste cílová skupina. Vzhledem k tomu, že některé věci nebyly až do poslední strany vysvětlené, dočkáme se nejspíš pokračování. Pokud vás ale neoslovují příběhy, jež je potřeba číst s notnou dávkou nadsázky, porozhlédněte se raději po jiné odpočinkové četbě.

Obálka s minimem prvků vystihujících děj se Kateřině Tvrdé moc povedla. Naživo je mnohem výraznější a křiklavější. Kombinace zdánlivě neladících barev jako je růžová a zelená společně s plastickým písmem a květy tulipánů doplněná o lesklé detaily jednoznačně přiláká pozornost čtenářů. 




Anotace:
V napínavém detektivním příběhu ze současnosti se seznámíme s šestnáctiletým Leonem, který se dostal na šikmou plochu a skončil v nápravném zařízení pro mladistvé. Naštěstí je brzy propuštěn na podmínku a získá dokonce i výuční místo – ovšem v květinářství! Hned první den v práci navíc doslova zakopne o mrtvolu – a pro policii je pochopitelně podezřelým číslo jedna. V jeho nevinu věří snad jedině Laura, dcera jeho šéfa a vášnivá čtenářka detektivních příběhů. Ti dva se rozhodnou na vlastní pěst vypátrat skutečného vraha. Bláznivé dobrodružství může začít…


Jaromír Konečný: Tuhej Tulipán
Název originálu: Tote Tulpen
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Portál
Počet stran: 200
Vazba: brožovaná