Autobiografický román
Tento román vypráví, jak jsem se snažil s něčím vyrovnat. S náhlou životní změnou. Se situacemi, které přinesla nejasnost mé sexuální orientace. S jinou kulturou a jiným způsobem života. Jak jsem před něčím starým a prožitým dveře zavíral a něčemu novému, zatím neobjevenému, se otvíral. Jak jsem od sebe něco odháněl a cosi jiného k sobě lákal. A jak jsem se u toho všeho škubal a vzpínal a kolik šťouchanců jsem schytal.
Od tohoto autora jsem si objednala obě jeho díla a jako první se pustila do sbírky povídek Buzíčci, která vyšla v roce 2013 u nakladatelství Host. Rozhodně skvěle propracované příběhy, na které se nedá zapomnout. Novela Od sebe | k sobě je jeho prvotinou, která vyšla v roce 2010 u nakladatelství LePress. Musím říct, že jsem si zřejmě měla přečíst nejdříve tuto knihu.
Styl psaní je vyprávění v ich-formě o různých zážitcích z Irska. Nespisovné texty s obsáhlou slovní zásobou obsahují i různá cizí slova, která však dnes jsou poměrně známá, takže čtenář nebude mít s překladem problémy. Popisy jsou stručné a přímá řeč úderná. Krátké úseky zážitků jsou čtivé, lechtivé, obsahují nějaké hodnotnější informace, ale ne vždy, a v podtextu se lehce a méně výrazně než ve druhé knize rýsují hlavní myšlenky.
Kniha je dělená na deset částí a popisuje prakticky dva roky v Irsku formou různých zážitků. Proč dílo popisuje dva roky? Bystrý čtenář pochopí, protože indicie je ihned na začátku knihy. Na příběh vás připraví všeříkající úvod a prolog o heterosexuální lásce. Epilog končí také láskou...
My Češi jsme rozhodně vážnější, zapšklí, věčně napučení. Furt na něco nadáváme, jsme věčně nespokojení a donekonečna si opakujeme, že co se vědomostí týče, jsme rozhodně vzdělanější než Irové, což je sice asi pravda, ale na svou sociální inteligenci rozhodně nemůžeme být pyšní. Navíc jsme dost rozpoznatelní.
Vlastně o lásce a hledání je celá kniha, protože ať už se to týká heterosexuálních či homosexuálních vztahů či potlačení vzpomínek, vždy se to dá nazvat tímto slovem, pokud se někdy stydíte nazvat to tím správným, kupříkladu promiskuitou. Té si s hlavním hrdinou čtenář užije také dost spolu s návštěvami barů, hospod, temných koutů a dokonce i můžete procestovat i několik států Evropy.
Vtipkuju, směju se, mám chuť ho přefiknout hned tady na ulici.
Hlavní hrdina Honza prožívá těžkou situaci a útěk z České republiky je pro něj jediná možnost, jak znovu začít žít. Teprve v Irsku poznává, že se mu líbí muži a začíná kolotoč krátkých námluv a rychlých souloží. Čtenář Honzu poznává postupně a získává tak pocit, že je to obyčejný mužský, který tak trochu neví, co chce a pořád něco hledá...
Hlavní hrdinové jsou reální, i když ty charaktery ještě nejsou sepsané tak precizně jako ve druhé knize Jana Folného. Je vidět, že v této novele se zdokonaluje pro další dílo.
Je mi dvacet šest, což v heteráckým světě je ještě jakž takž okay, ale v psím světě je to smrt a v gay věku v podstatě důchod. Popravdě: neberu to moc statečně.
Linie je pouze jedna, prakticky prostá a jednoduchá, zavádějící nás do cizích kultur. Do pohledu na svět. Do poslechu různých názorů, nad kterými čtenář může vrtět hlavou nebo naopak přikyvovat. Propadáme se hlouběji do tajných darkroomů, ve kterých se dějí ta zvěrstva - běžné i neběžné věci, které provádí zřejmě všichni dospělí na této planetě.
Jak už jsem narážela, tak tématem je sex. Není to hlavní téma, ale je dosti viditelné, neustále předhazované a postupem času už spíše omílané, protože hlavní hrdina je samec, který rád ukájí své touhy. Možná těch erotických provokací, hlášek a sexu může být na někoho už příliš a při čtení ho to spíše udolá, než nadchne.
Hodnotná stránka díla zůstává v tom, že autor se opravdu snaží poukázat na svět z pohledu homosexuálního muže. Jak to mezi nimi chodí a jakým způsobem se udržují/neudržují vztahy. Čtenář má také možnost zjistit, jak snadné/složité je začít žít v jiné zemi, kde si musí sehnat bydlení, práci i přátelé, aby nezešílel hlady a osaměním.
Skvělé je, že z knihy vyčtete i různé kulturní zvyky, poznáte místa, kde jste možná ještě nebyli a uvidíte je z jiné perspektivy.
Všichni něco hledáme... Překvapilo mě, že ačkoliv to není román pro ženy, tak ta gesta, slova a směr se pojí s láskou. Tou, kterou všichni známe. Nečekejte romantiku, ale běžný život obyčejného kluka, do kterého láska zkrátka patří.
Jan Folný má zvláštní humor a v této knize ukazuje několik škál, které však nemusí každému sednout. Někdo se bude cítit dotčen (neberte to tak vážně), jiný se bude smát a další bude nevěřícně zírat. Jen další ukázka toho, že když je hlavní hrdina gay, neznamená to, že mu smysl pro humor amputovali.
„To byl tvůj novej boyfriend, buzno?“
„Nezáviď, blbečku,“ rozloučím se a mizím domů.
Co bych vytkla?
Ačkoliv se autor snaží nápaditě a různorodě líčit všechny prožitky, tak postupem času děj upadne do stereotypu. Na někoho to může působit nezáživným dojmem a Honzovy zážitky se pak slévají v jeden, jako by šlo o rychlý tobogán, kde je vše stejné a neměnné a každý pátek se chodí pařit a každou sobotu vstává s kocovinou tak pravidelně jako vychází slunce.
Dílo není tak propracované jako kniha Buzíčci, což je v podstatě logické, protože tohle je prvotina, se kterou autor vyšel do světa. Ale i přesto je to velmi příjemné čtení, které rychle odsýpá.
Massimo obhroublou gestikulací ruky a obličeje naznačí scénu jak z tvrdýho gay porna. Dává mi jednoznačně najevo, že ví, že lžu.
Komu bych knihu doporučila?
Všem, kteří si chtějí přečíst neobyčejné dobrodružství, týkající se zabydlování v cizině. Honza je skvělý průvodce a práskne na sebe i to, co neví. Poznejte Irsko s Folným a procestujete celý svět.
Knižní obálka:
Kreativní, nápaditá. Rozhodně zaujme. Nemám, co bych vytkla. :o)
Anotace:
Náhlá životní změna - nejasná sexuální orientace - náraz jiné kultury. To je počáteční situace mladého hrdiny, který nás s nadhledem a sebeironií provází dvěma roky svého zmateného a bouřlivého života v Irsku.
Nakladatelství: LePress
Rok vydání: 2010
Žánr: Literatura česká, novely
Počet stran: 246
Autor obálky: Lukáš Fairaisl
Vazba: brožovaná
Žádné komentáře:
Okomentovat