Recenze: RANDE NASLEPO (Salyia Kahawatte)


Atraktivně sepsaná autobiografie o nelehkém bytí


Oficiální počet nevidomých a zrakově postižených se v Německu nezveřejňuje, ale podle jednoho seriózního výzkumu je nás něco přes  milion. Když se o tom zmíním kolegům nebo známým, následuje vždy překvapená reakce: „Vážně, tolik?“ (Str. 172)


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega.

Omega na FB.

Chci zakoupit titul Rande naslepo.



Název je zavádějící a i v konkurzu kniha vyznívala jako romantická oddechovka pro ženy, které zajímá život nevidomých. Byla jsem hodně překvapená, když se z románu vyklubala autobiografie, ve které té romantiky zrovna dvakrát moc není, ale za to Salyia Kahawatte nabízí něco mnohem podnětnějšího a hodnotnějšího. Čtenářům servíruje svůj vlastní příběh, tak jak ho prožíval a bojoval se vším, co se mu připletlo do cesty. Život mu dal opravdu zabrat, ale i ve chvílích, kdy to obvykle vzdáváme, se dokázal zvednout ze dna a jít dál. Rande naslepo není sladkým románem pro ženy, ale naopak velmi pozitivní knihou, která vás naplní energií a dodá vám sílu jít dál. Nemluvě o zajímavostech a nápaditých informacích, o které se se čtenáři Salyia Kahawatte podělil. 

Styl psaní je spíše románový, než  by působil jako memoár. Důvěrné informace jsou proplétány zajímavostmi i vtipnými soudy, ve kterých autor poukazuje sám na sebe či hodnotí situace. Překlad se podle mého povedl, je velmi čtivý a lehký. Přivádí nás k zamyšlení, ale i přestože je námět prakticky nostalgický, nepůsobí srdceryvně nebo depresivně, ale naopak pozvedává ducha a poukazuje na naději, která neumírá. Kapitoly jsou krátké, vypovídají o různých etapách autorova života a střídavě o jeho minulosti i přítomnosti. 

První kapitola je spíše filozofická. Saliya Kahawatte polemizuje nad svým životem, seznamuje čtenáře se svými nedostatky a bolestmi. Poukazuje také na svou neutuchající víru a snaží se, aby se lidem povedlo nahlédnout do jeho mysli a pochopit, co tím vším chtěl říct. 

„Je to rakovina, říkám, rakovina! Musíme vás okamžitě začít léčit, čím dřív začneme, tím větší máte šanci. Každý den může mít cenu zlata. Rozumíte mi?“ (Str. 117)

Velmi působivá zpověď člověka, který to v životě neměl lehké. Před svými problémy doslova utíkal a díky tomu si také založil svá vlastní osobní pravidla, která ho udržují ve správné fyzické i psychické kondici. A také zvyklosti i neobvyklé stravovací návyky, které jej ale také baví, nejen mu pomáhají. Je tedy všem naprosto zřejmé, že jde o velmi osobité dílo, ve kterém autor nevynechává takřka nic a snaží se poukázat na to, proč je tak psychicky odolný, ačkoliv není v nejlepší fyzické kondici. Jako by svým dílem chtěl pomoci i jiným a ukázat jim, že vždy je naděje na život, jaký si přejete a můžete ho v rámci svých možností žít. 

Některá témata, o kterých autor mluví, vás mohou nepříjemně zaskočit - nebo spíše poučit. Neobává se čtenáře informovat o nevolnictví na Srí Lance, kde se do otroctví prodávali i děti, které sloužily bohatším vrstvám bez špetky soucitu. A to je pouze jeden příklad neetického chování, které autor zmiňuje a se kterým nesouhlasí. Čtenář ocení, že nezavírá oči nad něčím, co pro něj bylo v dětství běžné - naštěstí prozřel a poukazuje na to, co je špatné, i když to pro Kahawatta není jednoduché. 

Očekáváte romantickou zápletku v pojetí nevidomého? Prakticky se nedočkáte. Název je zavádějící. Nejde o žádný sladkobolný román pro ženy, což už jste určitě pochopili z anotace, ale kvalitní autobiografii, která ovšem o lásce vypovídá málo - určitě ne tak, jak si představují něžné dušičky prahnoucí po motýlcích v břiše. Nejspíš budou tedy ženy, lačnící po románku, zklamané, ale pokud hledáte něco hodnotnějšího, titul vám strádání plně vynahradí. Rychlý sled přítelkyň totiž není to hlavní, podstatné jsou jiné věci... 

A těmi se snaží především povzbudit čtenáře. Autor se živí jako kouč, lektor a vlastní poradenskou firmu, která je přínosem nejen pro nevidomé. Snaží se všem lidem do života vnést naději a pozitivní myšlení a to nejen svou prací, ale i touto pozitivně laděnou knihou. Podle mého se mu plně povedlo dát lidem do těla kladnou energii a pomoci mu i formou svých textů. 

Ačkoliv si Saliya Kahawatte prožil spousty těžkých a útrpných okamžiků, ocitl se několikrát až na dně, nijak to nezvýrazňuje a nesnaží se vymáhat si formou textů nějaké emoce. Jedna část pro mě byla silně depresivní, ale i po západu slunce zas přichází východ a tak závěr knihy je především o tom, co všechno se pokusil podniknout a co se také vydařilo. 

V životě jsem se setkal s pěknou řádkou lidí, kteří si mysleli, že vědí, co je pro zrakově postižené nejlepší. Pouze dva tito experti byli sami nevidomí. (Str. 47)

Co může čtenářům vadit? 
* Ti, kteří neradi polemizují nebo nechtějí číst myšlenky, které autor šikovně rozvádí, mohou mít pocit, že se Saliya Kahawatte o něco víc rozpovídal. Osobně jsem toho názoru, že vše vystihnul, ale opravdu záleží na čtenáři, jak moc mu styl vyprávění sedne a jak moc se chce/nechce nad titulem zamyslet.

Co na titul Chensie? Já jsem od knihy očekávala něco trochu jiného. Navnadil mě právě název, který vypovídá spíše o lásce než životopisném románu. I přestože memoáry nijak zvlášť nečtu, byla jsem velmi příjemně překvapená. Hodnotné dílo mě přesvědčilo, že pokud máte naději a bojujete za své místo na světě, bude-li vám přát štěstí a bude-li mít kolem sebe dobré přátelé, dokážete nevídané věci... :o) 

Komu bych knihu doporučila?
Máte chuť si přečíst autobiografický román, který vám ze sebe něco předá? Potřebujete tvrdý příběh, který skutečně někdo prožil a dokázal si i přesto zařídit šťastnou budoucnost? Nechte se nabušit energií a pozitivním myšlením, zatímco odkrýváte působivé zajímavosti ze života! Pro všechny příznivce životopisným děl.


Knižní obálka:
Je to filmová obálka, která možná sedí k filmu, ale ne ke knize. Zřejmě bych si představovala něco, co poukazuje na autobiografii a ne film. 




Anotace:
PŘÍBĚH CHARISMATICKÉHO MUŽE, JENŽ SLEPOTU NEPŘIJAL JAKO HANDICAP.  

Když bylo německému Sinhálci Saliya Kahawatte 15 let, jeho zrak se během několika měsíců rapidně zhoršil. Doktoři tvrdili, že jednoho dne úplně oslepne.

Měl opustit školu a pokračovat v dílně pro nevidomé. Ale jeho snem bylo dál studovat a být nezávislý.Více jak 15 let se mu podařilo svoje postižení úspěšně skrývat a budovat kariéru ve světě vidících. Jeho uši a intuice mu nahradily zrak. Pracoval tvrději než všichni ostatní a s pomocí počítače s hlasovým výstupem četl knihy, mapy i nápojové lístky v barech. 

Mezi jeho strategie patřilo třeba počítání schodů na schodišti a když byl opravdu v úzkých, trapnou situaci mistrně otočil v žert. 

Až jednou ho okolnosti donutily přiznat si pravdu... 

Podle knižní předlohy byla natočena úspěšná stejnojmenná filmová romantická komedie.



Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017
Žánr: Autobiografie, Memoáry
Počet stran: 232
Vazba: vázaná s přebalem

Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.