Recenze: STROJ NA SMRT (Gary Brozek, Nicholas Irving)

Skutečný příběh snipera s 33 potvrzenými zásahy


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada - Cosmopolis
Grada a Cosmopolis na FB

Chci zakoupit titul Stroj na smrt


Stroj na smrt je příběh, který vám vypráví Nick. Sniper, který se ve válečné zóně dostal ve svých čtyřiadvaceti letech mezi legendy, protože za krátkou dobu tři a půl měsíce měl třiatřicet úspěšných zásahů, které mu Pentagram schválil. Za celou dobu jeho vojenské praxe jich mohlo být mnohem víc, ale to už nikdo nedopočítá. Přečtěte si military dobrodružství muže, který stojí nohama pevně na zemi a nebojí se ukázat zápory války.


Jednoduchý a srozumitelný styl psaní v ich-formě může pro některé být kladem, zatímco jiným zas naopak bude vadit. Od spoluautora Gary Brozeka, který se věnuje spoluautorství tohoto typu knih, by čtenář asi očekával lepší výpomoc. Nicholas Irving prostřednictvím svého vyprávění zobrazuje vše autenticky a surově prostřednictvím stručných a živých popisů. Ze začátku však často odbočuje od ústředního tématu k vedlejším a méně podstatným informacím, což narušuje celistvost děje. Později se věnuje již ději a příběh tak působí čtivějším a úplnějším dojmem.

Kniha začíná příjezdem do Kandaháru, vzpomínkami na loučení s manželkou Jessicou, vzpomínkami na dětství i připomínky předchozích misí. Obava z toho, že tři a půl měsíce nebudou naplněné akcí, ale nudou. Každý voják chce prožít to, nač se tak dlouho připravoval a Nick nebyl výjimkou... 

Nicholas Irving toužil sloužit své vlasti a stát se vojákem. Ačkoliv úspěšně absolvoval výcvik v táboře Navy SEAL pro nováčky, rozhodl se přidat k rangerům. Jako odstřelovač patřil mezi ty výjimečné. Dařilo se mu natolik, že se mezi vojáky stal legendou a poslouchal mýty sám o sobě.  Z toho důvodu se také rozhodl popsat svůj příběh.

Výborné je, že vás autor seznamuje s vedlejšími postavami, svými kolegy, apod. postupně a nezahlcuje vás. Hrdinové jsou uvěřitelní, živí a upřímní přesně tak, jak očekáváte. Nejvýrazněji samozřejmě poznáváte prostřednictvím vyprávění Nicka, sympatického čtyřiadvacetiletého muže, který je upřímný k sobě i ostatním a dost emotivní na to, aby si vše i s následky uvědomoval.

Dějová linie je prakticky dobou tří a půl měsíců, kdy byl v roce 2009 vyslán do bojové zóny v Afgánistánu a zasloužil se o třiatřicet zásahů. V té době se účastnil více než sta speciálních operací, z čehož v knize líčí ty nejpodstatnější a nejzajímavější. V Iráku byl do boje nasazován od roku 2005, ale jeho zásahy z předchozích misí počítány nebyly. Pentagon mu uznal 33 úspěšných zásahů, ale klidně jich tedy mohlo být mnohem více. 

Být sniperem není jednoduchý úkol. Není to takové, jak ukazují ve filmech. Pravá realita je veskrze jiná a Nicholas Irving ji před vámi skvěle odhaluje nejen v bojových akcích, ale i pasážích, kdy prožívá na frontě klidnější období. 

Zajímavé je, že přestože se jedná o autobiografii, nerozepisuje se autor sám o sobě natolik, aby zahltil skutečné a temné válečné zážitky. Hovoří o dané situaci, ale nezaměřuje své vyprávění na rodinu, přátelé, apod. Což může být oproti románům se stejným námětem příjemná změna. 

Poutavé vyprávění není zbytečně násilné. Autor se nevyžívá v tom, aby vás odrovnal násilím a proudy krve. Velmi upřímně zobrazuje válku se všemi jejími zápory. Chvíle, kdy padal únavou natolik, že prospal téměř celý den. Chvíle, kdy pozoroval sám sebe při projekci jeho akce, a snažil se odprostit od svých emocí. 

Závěrem knihy se dozvídáme, jak se Nick vypořádává s hrůzami války. Co ho trápilo a co nakonec zvolil jako nejvhodnější cestu pro sebe i ženu. Právě jeho rozhodnutí poukazuje na to, jakým člověkem je a věřím, že vám bude ještě o něco sympatičtější. 

Máte military či memoáry vojenských legend v oblibě? Pak vám příběh Nicka Irvinga určitě nesmí chybět v knihovničce. Dokáže na vás zapůsobit, to mi věřte! S ohledem na styl psaní, který náročnějším čtenářům může vadit, je kniha možná vhodnější pro nenáročnější čtenáře, ale záleží na každém, jak se s jednodušším slohem popere. 

Co na titul říká Chensie? Nick si mě získal už od začátku. Je to sympaťák, i když jeho vyprávění bylo z počátku poměrně chaotické. Po začtení jsem se o něm i vojenských akcích, kterými prošel, dozvěděla dost, abych si mohla udělat obrázek. Je pravda, že od klasických memoárů se liší právě tím, že je víc sám sebou a nezabývá do maličkostí, aby ze sebe udělal modlu. To rozhodně oceňuji. Navíc to vypadá, že na rozdíl od jiných si uvědomuje, že ty úspěšné zásahy se rovnají smrti lidí...

Knižní obálka: 
Očekávané, vhodné a poukazující na téma. Za mě určitě palec nahoru. Jako zajímavost se uvádí, že je prý ilustrace otočená, souvisí to nějak se zbraní. V tom se nevyznám. Náročnější čtenář, který se zbraním věnuje, by knižní obálku zřejmě posoudil lépe.


Anotace: 
Nicholas Irving, jeden z nejlepších amerických sniperů s 33 potvrzenými zásahy, si svou přezdívku Stroj na smrt právem získal během nasazení v Afghánistánu, kde se jeho akce staly legendární. Ve své syrové autobiografii líčí krutou realitu války a nechává nahlédnout hluboko do života za nepřátelskou linií.

Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2015
Žánr: Biografie a memoáry
Počet stran: 320
Vazba: pevná s přebalem




Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.