Recenze: CO JSME SI NIKDY NEŘEKLI (Yasmin Rahman)

Emotivní young adult s podstatnými tématy


Za recenzní výtisk děkuji Euromedia


Chci zakoupit titul Knižním klubu



Nakladatelství Yoli vydalo nedávno hodnotnou young adultku, kterou má na svědomí britská spisovatelka Yasmin Rahman. Jedná se o debut, který má pro autorku veliký význam a jeho prostřednictvím se snaží pomoci všem dospívajícím dívkám, bojující s depresí. A nejen s ní, kniha obsahuje množství závažných témat, kterých se dotýká. Ráda vám o ní povím víc.




Reálný příběh působí uvěřitelným a silným dojmem, nepostrádá dojemné a emotivní chvíle, aniž by však autorka tlačila na pilu. Vypravování se odehrává v ich-formě ze tří úhlů pohledů a každý je osobitý. Snadno se mezi hrdinkami budete orientovat, protože jejich charaktery jsou i v rámci tohoto žánru opravdu vypracované a jdou v některých situacích až na dřeň. 

Ústřední hrdinkou a první, která se vám také představí, je šestnáctiletá Mehrín. V té vám sama sebe autorka přibližuje, protože jak sděluje v emotivním proslovu na začátku knihy, sama v dospívání trpěla depresemi a neměla, komu by se se svým trápením svěřila. Často četla young adult o dívkách, jež prožívaly to samé a byla ráda, že na to není sama, že alespoň ty imaginární dívky jí rozumněly. Mehrín, stejně jako autorka, je muslimka, která svému náboženství věří a mnohokrát se v knize dočtete, jak děkuje Alláhovi za to či ono. Trpí depresemi a často bojuje s pocity méněcennosti a zoufalství. Její vypravování je doplněné o myšlenky, jež jsou psané v rozdílné kurzívě a kreativně zobrazené jako vzkazy. Mehrín hledá sama sebe a už je na pokraji svých sil, když se zapíše na MementoMori... 

Oproti tomu Cara byla běžnou dívkou, dokud se jí před několika měsíci nestala osudná nehoda. Dívka zůstala na vozíčku, takže s ní matka jedná jako s malým dítětem a Cara neustále slyší, co smí, nesmí a co nezvládne. K tomu všemu má silné výčitky, protože při autonehodě nepřišla jen o schopnost žít svůj život jako běžné děti jejího věku. Trpí a potýká se sama se sebou a s těžkým životním údělem, i když se jí maminka snaží pomoci. MementoMori se zdá být jejím vysvobozením...

Olivie má své vlastní starosti. Nejprve vám nedochází, co závažného se vlastně děje a tak na mysl přichází, že jen žárlí na nového milence své matky. Jenže problém je mnohem horší a Olivie se bojí s tím vyjít na světlo a bránit se. Její poslední možností, jak utéct, je MementoMori. Oliviiny kapitoly jsou velmi kreativní, písmo je různě poskládané a má rozdílné velikosti. Ne každému se však tento nápaditý přístup může s ohledem na čtení zamlouvat.


MementoMori je stránka, která se tváří jako pomoc lidem v nouzi a nabízí jim tzv. pomocnou ruku tím způsobem, že jim dává úkoly a seznamuje je tak, aby si byly dívky nápomocné při sebevraždě. Autorčina myšlenka je důmyslná, svým způsobem také brutální a drastická. Nemusíte se obávat, v rámci žánru se nejedná o nic, co by vás zlomilo, ale přesto její námět rozhodně oceníte. 

Dívky se díky MementoMori seznámí a spřátelí. Opravdu si začnou vypomáhat a zjistí, že smrt vlastně není řešením a že je při životě drží právě silné přátelství, které navázaly. Začnou bojovat ze všech sil a na povrch vycházejí nejen všechny křivdy a tajemství, ale také mnohem víc. 

Dějová linie je obohacená o hodnotná témata, z nichž vám některá nemohu ani říct, jelikož bych spoilerovala. Rozhodně se však máte nač těšit a navíc jsou všechna ztvárněná opravdu uvěřitelně a nikoliv přes čáru. Autorka poukazuje na to, že vždy je nějaká cesta, ačkoliv ji v té nejhlubší tmě nevidíte. Ke všemu zobrazuje prostřednictvím Mehrín také náboženství, které může být pro některé čtenáře oříškem. V anotaci o tom zmínka není, ale některé právě náboženství, týkající se islámu, odradit či nalákat. 

Než se dívky dostanou na závěr, čeká je opravdu strastiplná a emotivní cesta. Velmi uvěřitelný příběh je vážně krásným poselstvím o životě dospívajících dívek, které se potýkají s různými problémy, ať už se jedná o deprese, úzkosti či obyčejné trable při dospívání.

Co jsme si nikdy neřekli bych doporučila nejen cílovým čtenářům, protože ač se jedná o young adult, tak má titul opravdu hodně, co nabídnout. 

Co na román říká Chensie? Soudržnost, silné přátelství a pomoc v těch nejhorších chvílích. Autorka neopomněla prakticky na nic a velmi upřímně sepsala tři nesnadné osudy šestnáctiletých dívek, které se nejednomu čtenáři zaryjou do srdce. Pro mě bylo problémem náboženství, jelikož to nemám v oblibě. Mehrínino vzívání a děkování Alláhovi mi nebylo příjemné. K tomu se mi špatně četly i texty Olivie, které byly sice na první pohled nápadité, ale při prožívání a čtení příběhu už to tak skvělé nebylo. To jsou zřejmě mé jediné výtky, protože jinak mi toho příběh předal opravdu hodně. 


Anotace: 
Šestnáctiletá Mehreen Miahová bojuje s úzkostmi a depresí. Tento Chaos, jak tomu říká, pohlcuje její mysl a dávno už přebral kontrolu nad jejím životem. Mehreen je neuvěřitelně nešťastná. Má pocit, že už to dál nezvládne, že musí zmatek v hlavě nějak ukončit. Uchýlí se proto k tomu nejradikálnějšímu řešení. Přihlásí se na stránku MementoMori – server, který spojuje uživatele do skupin a určuje jim čas a metodu smrti. MementoMori propojí Mehreen s Carou Sandersovou a Olivií Castletonovou, dvěma cizinkami, které bojují s vlastními zákeřnými démony. Když se však začnou děvčata tajně scházet, ukáže se, že nejsou až tak odlišná a najdou jedna ve druhé pochopení. Ačkoli je dohromady svedlo nutkání sáhnout si na život, vznikne mezi nimi hluboké přátelství a dívky si žačnou uvědomovat, že pokud vyhledají pomoc, jejich životy bude mít smysl žít. Rozhodnou se ukončit dohodu se serverem MementoMori. Osud je ale krutý pán a MementoMori je nenechá odejít tak snadno. Začíná vražedně nebezpečná hra, která poštve dívky jednu proti druhé... Silný a emocemi nabitý debut autorky Yasmin Rahmanové o přátelství a síle přežít.

Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2020
Žánr: Young adult
Počet stran: 450
Vazba: brožovaná s chlopněmi

Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.