Detektivní encyklopedie handicapů
Ilustrátor Libor Drobný vytvořil velmi krásné kulisy pro encyklopedii Hany Zobačové. Kresby jsou barevné, jednoduché a přesto detailní. Postavy jsou si podobné, což je podle mého záměr a vyznívá to přesně tak, jak má. Nejedná se jen o kresby lidí, ale také zvířat či věcí. Všechno je díky pestrosti veselé a ladí s barevně označenými texty, které dělají čtení na první pohled zajímavé a osvěžující.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Portál
Chci zakoupit tento titul
Příběh se odvíjí formou oranžových rámečků, ve kterých je pokračování vyprávění chlapce Aleše. Na první stránce je vše popsané a víte, že v zeleném naopak budou k dispozici základní informace třeba o tom, proč jsou ve školách asistentky, co je to ta inkluze a jak se chovat k lidem, kteří mají nějaký handicap. V těch modrých jsou fakta rozepsanější a vhodnější pro zkušené čtenáře.
Ačkoliv je ústředním právě vyprávění Aleše, tak je doplněno o různé poznatky navíc, aby se čtenář snadno orientoval, ale také o hádanky či rébusy, které jsou ohromným a nápaditým zpestřením.
Styl vyprávění je veden skutečně v detektivním módu, působí ty správné emoce a vyzařuje z něj napětí. Ke všemu je čtení opravdu přizpůsobené dětem, takže zatímco dospělý by se mohl nudit, cíloví čtenáři jsou správně zainteresovaní.
Zatímco Aleš tedy s kamarády hledá ztracený tablet, autorka děti informuje o různých handicapech, se kterými se momentálně po zrušení speciálních škol mohou setkat. Pro žádné z dětí není tohle spojení jednoduché, ale je na nás rodičích, abychom usnadnili přístup k dětem, kteří mají nějaký handicap a přesto mohou být jejich přáteli. Za mě je tato kniha opravdu velkým přínosem a měla by se předčítat ve škole, aby každé dítě vědělo, co a jak.
Za mě je systém školství v tomhle naprosto nevyřešený a spousta dětí neví, jak se chovat ke svým spolužákům, se kterými by se jinak nepotkali. I u mého syna se v první třídě objevil chlapeček, který potřeboval asistentku. Můj syn s ním přímo seděl a zprvu nevěděl, jak se s ním přátelit. Nejhorší je, že na tom chlapci nebylo vidět, že by byl v něčem jiný než ostatní a bohužel ani učitelé nic nevysvětlili, takže byl často terčem posměchu, že se mu to či ono nepovedlo. Ale čím víc děti věděly, tím méně se mu smály a začaly mu i pomáhat. Chce to prostě jen ten správný přístup, který na školách často chybí a trpí tím obě strany. Myslím, že tato publikace by dětem mohla pomoci nalézt ten správný směr a nejen dětem, občas i dospělým! Děkuju za aktuální kvalitní i zábavný přínos do dětské knihovny.
Anotace:
Aleš a Matěj jsou velcí kamarádi, a když se u nich ve třídě ztratí tablet, rozhodnou se jej stůj co stůj najít. Do pátrání se zapojí i jiné děti ze školy a společně pomalu rozmotávají příběh toho, kdo jaký je, co kdo vlastně potřebuje a umí, proč každému z nás jde něco jiného a baví ho odlišné věci. Každý jsme jiný. Někdo má modré oči, další zase hnědé, a někdo možná nevidí, neslyší nebo úplně nerozumí všemu, co mu chceme říct. Další děti mohou mít potíže s pohybem nebo s učením. Přesto z nás mohou být kamarádi. Čtivá kniha objasňuje dětským jazykem nejrůznější postižení a ukazuje, že leckteré nesnáze lze překonat nebo je aspoň zmírnit.
Nakladatelství: Portál
Rok vydání: 2022
Žánr: Pro děti a mládež
Počet stran: 96
Vazba: pevná
Žádné komentáře:
Okomentovat