Recenze: LÁSKA ZE ZÁHROBÍ (Kirsty Greenwood)

Vtipná romance ve stylu Bridget Jonesové 

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectviluxor za účelem recenze #spoluprace

Chci zakoupit tento titul v knihkupectví Luxor

Britská spisovatelka je na české scéně nováčkem a debutuje romantickou komedií Láska ze záhrobí. V zahraničí má na svém kontě již několik obdobných publikací, které se těší zájmu čtenářek. 

Novinka Láska ze záhrobí mi přišla jako reading copy v rámci spolupráce od společnosti Euroemdia Group. Teprve se můžete těšit, protože vycházet bude 14. 3. u nakladatelství Ikar a pro milovníky komedií s dávkou romancí je neodolatelnou jednohubkou! 

Vypravování v ich-formě z úhlu pohledu sympatické Daphne je svým způsobem oslňující. Hrdinka je zábavná, trochu ztřeštěná a vtipná ve stylu Bridget Jones. Jestli máte v oblibě právě B. Jones, její humor i vrtochy, předpokládám, že vás kniha naprosto nadchne, protože i Daphne je láskou šílená. 

Pro přečtení celé recenze klikni na níže zobrazené políčko Více informací...

Nezamiluje se hned. Její život je poměrně povrchní a o ničem, jak sama říká. Skončí ve chvíli, kdy osamělá pojídá hamburger a část sousta se jí zasekne v krku. Zemře u jídelního stolu a probere se v nebi, kde už na ni čeká průvodkyně Merrit. Ta byla za života poměrně ostřílenou holkou a na rozdíl od Daphne skutečně žila. Provede ji Daphninými vzpomínkami na život a záhy se Daph seznamuje s milým atraktivním Jonahem. (Autorka jde k věci, neřeční okolo a tím je tempo stále řádně energické a nepolevuje v napětí.) Problém nastává ve chvíli, kdy Jonah lusknutím prstů zmizí, jelikož byl jen v kómatu a do věčnosti vůbec nepatřil, jenže Daphne už se zamilovala... 

Jak víte podle anotace, tak Daphne nakonec Merrit přesvědčí, aby jí dala šanci získat svou lásku. Má tak deset dní na to, aby se s ním setkala a aby se do ní Jonah zamiloval. Zvládne to? 

Nebude to jednoduché, protože Daphne si po návratu do svého života myslí, že to všechno byl jen sen. Prožívá svůj život opět tak bezcílně jako kdysi, až se jí Merrit musí s úkolem připomenout a pak se to teprve rozjíždí ve velkém. Daphne začne hledat svou lásku. 

Daphne konečně začíná žít, objevovat svět kolem sebe a setkávat se s lidmi. Její život byl prostý, ale díky tomu, že začala hledat lásku, objevuje i sama sebe a své okolí. Velmi pěkně zobrazené téma, kdy člověk nechává své bytí jen tak proplouvat mezi prsty a teprve ho chytá  za pačesy. Mezi další ústřední náměty je souznění se smrtí, smíření s vlastním životem, cíli i bezcílností. Vnímání lásky i emocí. Řešení minulosti i bolístek z ní. Překvapivě se z humorného románu stává silnější čtení, který dokáže udělat dojem svou myšlenkou. 

Téma je sice nadlehčeně zobrazené, ale přitom lehce kontroverzní s ohledem na smrt. Možná jste kdysi viděli film z 90', ve kterém se objevil podobný námět - pravda, nejedná se o neznámé téma, dokonce je často využívané, jak v literatuře, tak na scéně filmu, ale i přesto se Greenwoodové podařilo své čtenáře zasáhnout nápaditostí a podat jim emotivní dílo. 

Postav není mnoho, takže se v nich snadno vyznáte a rozhodně se neztratíte. Daphne kolem sebe vlastně nemá příliš přátel a když už, tak se kolem ní motá především její průvodkyně Merrit, soused Cooper i její vyvolený. Charaktery jsou povedené, očekávaně pozitivní, jak je u druhu těchto romancí zvykem. 

Humor je všudypřítomný. Někdo bude nadšený, jiný naopak může vnímat, že je ho až přehršel. Je to trochu upovídaný dívčí styl zábavy, který se může zdát až přehnaný. Milostná linie je roztomilá, i když překvapivě nehraje prim. Opravdu ve stylu Bridget Jonesové mi přijde, zábavná a milá. Dokáže být i nápaditá, ale nic žhavého, co by pokazilo příjemnou atmosféru. 

Co se týče závěru, tak ten je pěkně propletený, procítěný a dramatický. Dotýká se nejen ústředního páru, ale i... no, však si počkejte. Mně osobně se závěr opravdu líbil, vyvolalo to ve mně emoce stejně jako pointa. 

Láska ze záhrobí je pro všechny milovnice zábavných romantických příběhů, které vám uvíznou v mysli. Dojemné, svižné i rozmanité čtení, které pobaví jako oddechovka a přitom má svým způsobem hlubší význam. 

Já si teda musela zvykat na humor. Z počátku mi přišel vážně hodně hutný a vůbec se mi nelíbil. Ale pak se tempo zábavy zvolnilo, autorka mě zaujala pointou a snažila se jít i hlouběji. Navíc si mě získal Jonah i Cooper, i když Daphne byla za mě prostě neskutečně ztřeštěná a moc si mě nezískala. Ale ten příběh, ten se vážně ve vší roztomilosti povedl. Věřím, že si najde hodně spokojených čtenářek, protože je psán populárním stylem a zabývá se námětem, kterému nelze odolat.