Úryvek z knihy Historie mučení

Historie mučení

Jaromír Slušný




Anotace: 
Dějiny mučení, mučících metod a tělesných trestů, jejich role a proměny v historii lidstva od starověku po současnost.

Úryvek


Lámání kolem a v kole

Tento mimořádně bolestivý druh trestu smrti se vykonával dvěma způsoby a oba byly spojené se sžíravými mukami a utrpením popravovaných. Lidé je moc nelitovali, protože tímto způsobem byli zbavováni života vrahové a lapkové. V našich zemích byl poměrně rozšířený.
První způsob byl celkem jednoduchý. Na zem bylo položeno kolo od vozu a na něj byl s roztaženýma nohama a rukama přivázán odsouzenec. Pak k němu přistoupil kat a údery kladivem nebo těžkou železnou tyčí mu zlámal kosti na rukou, nohou i na hrudi. Začínalo se převážně u rukou a končilo u hrudi, čímž bylo utrpení popravovaného prodlužováno, a tím také znásobeno. Milostí bylo, když kat popravenému nejdřív zasadil těžkou smrtelnou ránu do hlavy. Kolo bylo většinou nehybné a kat plánovitě přistupoval k jednotlivým údům, které systematicky ničil. Máme informace také o případech, kdy střed kola byl nasazen na menší tyč, čímž se stalo pohyblivým. Kat ho v průběhu popravy roztočil jako kolotoč a pak se svými pomocníky zcela nahodile zasahoval tyčemi odsouzence podle toho, která část jeho těla jim byla právě nejblíže. Také tento způsob prodlužoval muka odsouzeného.
Poté, co z oběti zbyla vlastně jen hromádka masa a zpřerážených kostí, bylo jeho tělo vpleteno mezi příčky kola, vyzdviženo do výše na dlouhou tyč, kde zůstalo několik dní. Vystavení mrtvoly mělo sloužit jako výstraha všem ostatním vrahům a lupičům. Vyzdvižení do výše tedy mělo odstrašující, ale také ochranný charakter. Podobně jako u šibenic měli druhové popraveného menší možnost v noci tělo z kola ukrást, odvézt a někde pohřbít. Tímto způsobem byl například popraven Matěj Kolář z Rakovníka, vrah dvou malých dětí, které ho vyrušily poté, co se vloupal do jejich domu. Kat a jeho pomocníci ho
- 267 -
roku 1776 za kůži donesli k šibenici, kde byl „kolem lámán, srdce mu roztlučeno i oudy i mrtvé tělo na kole vystaveno“.
Druhý způsob nebyl o nic méně bolestivý. Odsouzenec byl položen na zem nebo na pevné dřevěné desky, přičemž mu katovi pomocníci přidržovali roztažené ruce a nohy. Kolo viselo nad ním na silném provazu. Podle pokynů kata ho jeho pomocníci spouštěli a zvedali. Jako popravčí nástroj se někdy používalo běžné kolo těžkého povozu o váze několik kilogramů. Některá města používala speciální těžká kola, vyrobená pouze pro tento účel. Na spodní části byla opatřena kusem ostré čepele, která po spuštění působila jako nůž. Kat řídil své pomocníky tak, aby postupně lámali údy odsouzeného jeden za druhým. Posledním úderem mu zpravidla rozdrtili hlavu, a tím poprava končila. Také v tomto případě bylo tělo usmrceného vystaveno pro výstrahu ostatním.
Podobně jako u prvního případu také teď měl kat možnost muka odsouzeného prodlužovat nebo zkracovat. Rána z milosti vedla první úder na odsouzencovu hlavu, takže další údery již popravovaný necítil. Stejná rána milosti mohla vést na krk odsouzeného, přičemž mu rozdrtila čelist a prořízla hrdlo. Jiným aktem milosti bylo utětí hlavy odsouzeného, takže drcené bylo už jen jeho mrtvé tělo. Hlava byla po skončení exekuce nabodnuta na kopí a vyzdvižena do výše. Zhoršením trestu byl pomalý postup při lámání jednotlivých údů. Kat v tomto případě začínal u rukou odsouzeného, pak pokračoval s lámáním nohou, hrudi včetně rozlomení páteře a vše skončil úderem na hlavu nebo na krk.
Trest lámání kolem nebo v kole se používal v celé Evropě bez výjimky a není státu, ve kterém bychom ho nenalezli. O jeho využití za hranicemi Evropy informace nemáme. Několikrát byl použitý také u nás. Tak například 16. října 1694 skončil Levi Hüssel zvaný Kurzhandl za vraždu dvanáctiletého Šimona Ábelese, který chtěl přestoupit na křesťanskou víru. Kurzhandl byl odsouzen na lámání kolem odspoda, tj. od nohou, což mělo jeho muka znásobit. Kat mu nejdříve třiceti ranami osm-desátilibrovým kolem polámal nohy, pak mu dal deset úderů na hruď. Když ale odsouzený požádal o křest, byl okamžitě pokřtěn jménem Jan, načež se mu dostalo milosti a byl zabit jedinou a poslední ranou na hrdlo.