Knížky mého dětství

Každý má určitě nějakou tu knížku z dětství, na kterou rád vzpomíná, ze které si možná ještě dnes pamatuje některé pasáže, a nebo ke které se vrací ve chvílích, kdy si trochu potřebuje připomenout bezstarostnost dětských let. 

Do tohohle článku jsem vybrala jak moje srdeční záležitosti, tak knížky, které se mi mezi těmi všemi, které jsem měla, a že jich nebylo málo, líbily nejvíce. Ale hlavně! způsobily, že jsem jako dítě byla ochotná číst, protože ta moje čtenářská historie je trochu jiná a dalo by se říct, že lehce pohnutá ( :D ) na rozdíl od Chensie. I když musím přiznat, že u některých knížek si nejsem úplně jistá, jestli jsem se podílela na jejich čtení, nebo mi byly "pouze čteny" a příběhy mám naposlouchány, ale to už se asi úplně přesně nikdy nedozvím. :)




Gabra a Málinka

(Amálie Kutinová)



Poklad z babiččiny knihovny, který jsme si spolu čítávaly. Nejradši jsem měla první dvě knížky. Humorné autobiografické vyprávění o dětství Gabry a Málinky. Každá byla jiná. Málinka (autorka) byla hodné poslušné děvčátko, zatímco s Gabrou šili všichni čerti. Gabru jsem měla radši. Byla tak trochu jako kluk a ostatními kluky vymýšlela různé neplechy. :) Děti v knížce mluví valašským nářečím, což mě jako malou dost bavilo. Jo, to byly časy, když kluci byli ogaři. :)

Zdroj





Děti z Bullerbynu

(Astrid Lindgrenová)


Moje naprostá srdcovka. Lasse, Bosse, Lissa, Ole, Anna, Britta - příběhy šesti švédských dětí z malé vesničky jsem měla i na kazetě (pro ty, kteří nevyrůstali v té době - kazety byly předchůdci CD, a mít kazeťák, tím spíš dvojče - tedy na dvě kazety, to potom bylo něco! :) ). Oblíbené kapitoly jsem uměla nazpaměť a mohla jsem je číst donekonečna. Ještě dneska si plno scén a vět vybavím a že už je tomu pěkná řádka let, co jsem knížku četla naposledy. :) 






Z deníku kocourka Modroočka

(Josef Kolář)


Vyprávění z pohledu malého kocourka nejenom o životě u jeho dvojnožce, jak nazýval svého majitele. :) Bohužel na knížku mám spíše útržkovité vzpomínky. A pak ten pocit z ní, který potvrzuje, že se mi líbila.






Mít svoje vlastní zvířátko

(Zuzana Nováková)


Vyprávění o tom, co to obnáší, mít doma vlastní zvířátko a je jedno, jestli jde o psa, kočku, nebo křečka. V týhle knížce jsem asi poprvé byla obeznámena s faktem, že fotka ženského aktu pověšená doma na zdi není ani nic sprostého ani nezákonného. Jo, i takové věci se v knížce řeší.





365 Hajadánových pohádek na dobrou noc

(Hana Vrbová-Piskáčková)


Z téhle knížky si kromě Šípkové Růženky a princezně zakleté ve věži, která si nechala blond copy narůst až na zem, aby po nich mohl její vyvolený vyšplhat, pamatuju příběhy na pokračování o zloději, který vykrádal hračkářství a byl vždycky na obrázku namalovaný černě, jenom bělmo mu z tý černoty svítilo, a pohádku o hloupé husičce, které se dvořil fešák lasičák. Naivka jeho svodům podlehla a pak, když ji zatáhl do své nory, ji to málem stálo život. Ta pohádka byla krátká, ale hrozně mě fascinovala. :) V Hajadánovi jsem se také snad  poprvé setkala se smrtí. Jednalo se o příběhy na pokračování o Enšpíglovi, které popisovaly celý jeho život. Vzpomínám si, že ta chvíle, která zmiňovala jeho smrt, ve mně zanechala zvláštní pocit. Nějak mi nešlo do hlavy, že zestárl a pak najednou už nebyl...





Zpívající housle

(Marie Voříšková)


Krásné netradiční pohádky, z nichž některé pro mě v té době byly až příjemné strašidelné. Jednoduše magické pohádky s o tolik jinou atmosférou než jakou známe z našich klasických českých pohádek. Pozn.: Ovšem pokud chcete svoje děti ochránit před sťatými hlavami a svrženími do rokle, raději zvolte něco méně drastického (ale rozhodně ne Erbena a Němcovou, takový Zlatý kolovrat je taky pořádný horor). 




Alenčina a Martínkova čítanka

(Eduard Petiška)


Tyhle čítanky jsem měla moc ráda. Ústředními postavami jsou sice Alenka a Martínek, ale jejich osudy se dozvídáme postupně. Knížka je prokládána různými pohádkami a básničkami. A jak tyhle soubory příběhů nemám zrovna ráda, tak tady to naopak bylo velké plus. Hrozně ráda jsem jimi listovala a vybírala si, co budu zrovna číst. Taky bylo z čeho vybírat. :)






Babička na inzerát

(Ludvík Středa)

Úsměvný příběh žáka druhé třídy, o kterého se stará měsíc svérázná paní, se kterou prožije mnohá dobrodružství - to je Babička na inzerát. Zábavná knížka, kterou jsem taky přečetla několikrát. Babička je prostě éro, s ní se nikdo nemůže nudit. :)


Zdroj




Malý Mikuláš

(René Goscinny)


Série o Malém Mikuláši se může na první pohled zdát jako pro kluky, ale není to pravda. Mikuláš mě hrozně bavil a moje rodiče taky. Myslím, že humornější dětskou knížku jsem nikdy nečetla. Klukoviny, kteří Mikuláš a jeho parta dokázali vymyslet opravdu stojí za přečtení. :)


 






Kytice

(Karel Jaromír Erben)


Tak Kytici nemusím nějak moc představovat. Uvádím ji tady, protože to byla jediná poezie, která se mi v mladších věku líbila. A i když jsem ji samozřejmě nečetla do útlého věku, pořád jsem byla dost malá. Nejvíc jsem měla ráda Svatební košili. Naprosto úžasná morbidní balada, jejíž verše jsem uměla nazpaměť a nikdy mě nepřestalo bavit číst ji zas a znova. Polednici jsem recitovala ještě dřív. Erben a jeho hororový balady byly (a jsou) prostě moje. :) 


Zdroj