Recenze: NEBE V PLAMENECH (Emmy Laybourne)

Pokračuje dobrodružství v Monumentu!

Byl jsem sám. V temnotě.


      

Anotace: 
Svět neskončil… Ještě ne.
V pokračování příběhu Monumentu 14 se skupina přeživších, donedávna uvězněných v supermarketu sérií ničivých katastrof, rozdělila ve dví. Většina dětí se v zoufalé snaze vydala opraveným autobusem na letiště v Denveru. Doufají, že se tam setkají se svými rodiči, budou odvezeni do bezpečí a zachrání svého umírajícího přítele.
Ale svět venku je temný a zaplavený nebezpečnými chemikáliemi, které mění lidi v krvežíznivá monstra, a ne všechny děti jsou ochotné nastoupit do autobusu. V útočišti, jež bylo již jednou narušeno, se snaží zbývající děti obnovit přátelství. Ale pokud se máte rozhodnout mezi životem a smrtí, láskou a nenávistí, komu můžete doopravdy věřit? 

Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2013
Žánr: Sci-fi a fantasy, Horory, Thrillery
Ze série: Monument 14
Orig. Název: Sky on Fire


Do Monumentu nás tentokrát přivítal Alexův dopis, ve kterém autorka shrnula první díl. Mně se druhý díl dostal do rukou až po pár měsících, takže už to nebylo čerstvé a díky tomu mi taky shluk postav dělal trochu problémy a pletla se mi jména. Nicméně to trvalo jen několik stránek na začátku a brzy jsem se zas do příběhu vžila, jako bych  hrdiny nikdy neopustila. Trochu to čtenáře dostane, když je tam hned od začátku spousta jmen, ale dá se s tím poprat. Má rada zní, vytrvejte, nenechte se odradit, protože to stojí za to! ,o) Pokud hned po přečtení prvního přecházíte na Nebe v plamenech, tak vše proběhne bez problému.

Netuším, čim to bylo, ale napětí už nebylo tak silné jako při prvním díle. Snad nahodilost, se kterou některé vedlejší postavy jednají. Trochu to působilo panicky, když se některé postavy objevovaly bez rozmyslu. Mám pocit, jako by autorce trochu chyběl systém, ale možná to tak mělo působit schválně.

Děti jsou tentokrát rozděleny. Hlavní postava minulého dílu - Dean - je nyní v obchodě spolu s dalšími čtyřmi dětmi. Jeho bratr Alex se stává druhým vypravěčem na cestě do Denveru. Cesta je strastiplná a podle mého napínavější, než děj v obchodním domě, kde šlo především o vztahy. Mně se líbily obě části.

Moc se mi líbilo, že vyprávění nejenže bylo rozděleno na Deana a Alexe, ale autorka je odlišila jiným stylem písma. Četlo se to proto zvláštně. (Na mě osobně styly písma působí, některé písmo je mi sympatičtější, jiné se mi čte hůře, takže za mě palec nahoru!)

Na stránkách používá také vytříbené detaily, které čtenáře ještě víc vtáhnou do děje. U stránek, které vypráví Dean, jsou dole v pravém rohu odpočítavané dny. U vyprávění Alexe jsou na stejném místě zas odpočty kilometrů. To považuji za hodně kreativní a pomocné pro čtenáře.

Pokud se jedná o styl psaní, tak... Deanovo vyprávění je pro čtenáře zřejmě vhodnější, protože je psané z pohledu staršího chlapce. Alexovy části skutečně vypadají, jako by je psal třináctiletý chlapec. Je to díky tomu sice autentické, ale díky tomu texty působí hodně jednoduše a místy i naivně. Ale přece jen, já osobně tohle považuju za young adult tvorbu, takže jsem s tím tak nějak počítala a z míry mě to nevyvedlo. Pro náročnější čtenáře už by to bylo zřejmě trochu omšelé.

I když tento díl je skutečně báječný, tak první mi přišel čtivější a napínavější. Zřejmě jsem čekala od této knihy víc... Trochu mi přijde, že vztahy se vytváří tak nějak zvláštně. Něco jako by si postavy ani neříkali. Najednou si padnou kolem krku, čtenář chvíli tápe, ale pak se spokojí. Takové... zvláštně sepsané a něco někde trošinku nesedí, ale pokud se zaměříte na to dobrodružství, je to mnohem lepší. Beru jako plus, že autorka dala i na vztahy mezi dětmi a vnesla do děje trochu té lásky.

"Nehodlám s tebou spát," řekla. A mně se srdce propadlo do žaludku.
"C-co?" vykoktal jsem.
"Jen chci, abys to věděl. Došlo mi, že tě možná napadlo, že když tu zůstaneš, tak bych se s tebou vyspala. Ale to se nestane." 

Upřímně, když se nad tím zamýšlím, rojí se mi skvělé myšlenky. Téma sice není až tak originální, ale autorka ho dokázala originálně pojmout a nechávat prostor pro přemýšlení čtenáře... Kdybych tam byla s nimi, bylo by lepší, abych zůstala s Deanem nebo se kodrcala s ostatními v autobusu? Řečnické otázky, na které nejsou odpovědi, si čtenář může položit sám a trochu se nad příběhem zamyslet. Ta možnost se mi opravdu líbí. A nutkání, aby už byl konec, protože čtenář sám je netrpělivý a netuší, jak to dopadne - ale první díl byl napětím téměř nabušeným od začátku až do konce. Tady se to rozjíždí pomalu a čtenář má spíš pocit, že zírá do temnoty a netuší, co ho čeká, nicméně děj je poněkud jednotvárný. Jedni se snaží přežít a vyčkávají. Druzí jedou kdoví kam v autobusu, který vypadá, jako by ho někdo sežvýkal.

Nevím, proč se u autobusu nikdo neukázal. Možná proto, že zvenčí vypadal tak poničeně. Všechny spáry byly zakryté pastou, kterou na autbus nanesl Robbie s dětmi. Okna byla zabědněná. Autobus nejspíš vypadal, že byl poničený už dávno. 

Postavy jsou realistické. Dean jedná jako každý pubertální kluk, který je zamilovaný. Alex je trochu uvědomělejší, ale stále je to dítě. Některé postavy si čtenář oblíbí mnohem víc, než jiné. Další nesnáší a některé jsou mu volné.

Musím uznat, že kniha dokáže vyvolat skutečné emoce. Já byla nahněvaná... řekla bych to i vulgárněji, ale nechci děsit. :o)) Někdy ten děj vyvolal takové momenty nadšení, naděje nebo naopak vzteku, až to bylo obdivuhodné.

Největší tyranii si autorka připravila ke konci knihy, kdy to jsem opravdu nadskakovala a děsila se toho, jak to dopadne, protože to bylo na vteřiny.  Závěr navnadil na poslední knihu z trilogie Monument 14, ale prakticky neřekl, co má čtenář očekávat...

Pokud to shrnu... Tak jsem očekávala trochu víc a přijde mi, že autorka v tom trochu plavala. Něco jí prostě unikalo, někde to bylo málo dopilované, ale špatné to rozdhodně nebylo.

Jestli si přečtu třetí díl? Už ho mám položený vedle sebe a jdu do něj, protože... v této sérii je opravdu lepší číst vše hned po pořádku, protože díky té spoustě postav bych nejspíš zas tápala.

Knižní obálka: 
Musím uznat, že u všech tří knih jsou obálky opravdu kreativní a hrozně se mi líbí, ať už jde o zahraniční nebo české, které jsou vypracované z původní obálky. :o)