Recenze: KONEC SVĚTA PODLE CARLA (Matt Dinniman)

  Elita? S tou se spřáhnou jen jelita.


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Mystery Press.

Chci zakoupit tento titul!

 Výjimečně  autorka recenze: Marie Daňková


Mordecai vylezl ven a rozhlédl se. Nikdo z obyvatel mu nevěnoval pozornost. Mávnutím ruky mě vyzval, ať ho následuju. Venku bylo mnohem tepleji než v předchozím patře. „Rád bych vám představil hrobkaře primála Carla, kompenzovaného anarchistu na 13.úrovni. Vítej ve třetím patře, Carle.“
Nejsledovanější reality show Světová hrobka, udělala první selekci. Vstoupit se zdálo jedinou šancí k přežití, nicméně účastníci záhy zjistili, že se uvrtali do systematického vyvražďování, jehož cílem je pobavit diváky a vydělat peníze. Carlovi a kočce Rakvičce se podařilo probojovat do třetího patra i si mezi obecenstvem získat velkou popularitu. Jenže pater je celkem osmnáct a stát se může naprosto cokoliv. Třeba si znepřátelit systémové AI. A to opravdu nechcete…

Ve dvaceti pěti nepojmenovaných kapitolách zažijeme nové podlaží a s ním vypočítavější zrůdy. Nastává nejdůležitější část, jež významně zamíchá kartami – vybrat  si rasu a povolání. Volby jsou definitivní a kromě nové image vám do hry mohou přinést spoustu benefitů. Rozhodování by mělo být klidné a s rozvahou, což k našim protagonistům úplně nesedí… 

Ich-formový vypravěč nám z Carlova pohledu přibližuje přesun z tréninkových levelů do náročnějších zákoutí. Spisovná čeština je prostoupena hojným množstvím obecné, ojedinělé nejsou ani vulgarismy. Mezi Carlem a Rakvičkou vzniká uvěřitelná přátelská chemie, díky níž budete veškeré slovní přestřelky vnímat přirozeně. Textem prostupuje hojné množství notifikací, popisů předmětů, kouzel, monster a dalších herních prvků. 
Lektvar pozemského hobby
Podle paragrafu 1256-C syndikátního zákona o ochraně domorodých druhů musí tuto odměnu obdržet všichni hrobkaři, kteří si vybrali lokální povolání. Použití lektvaru není povinné. Nicméně není možné ho prodat či předat jinému hrobkaři. Po vypití okamžitě získáš třetí úroveň dovednosti některého náhodně zvoleného unikátního pozemského hobby. Nikdy to nebude dovednost, kterou už máš. U všech bohů, fakt nenávidím, když mě zasraní právníci nutí cpát do popisků tyhle sračky. Tebe to nesere? Ale co už. Můžeš se naučit něco užitečného, jako třeba parkour nebo džiu-džitsu, ale taky s tebou bůh náhodně generovaných čísel může vyjebat a skončíš s nějakou nepoužitelnou pitomostí jako sbírání známek nebo vaření kombuchy. Na tvém místě bych si nedělal velké naděje. Tvá planeta je, tedy bývala zaplněná nudnými kretény vyznávajícími hromady totálně nesmyslných koníčků, takže bys musel mít sakra velkou kliku. (str. 58-59)
Po jazykové stránce dostanete maximální představitelné množství vizuálních podnětů. Plnění úkolů, zvyšování zkušeností, vylepšování zbroje, to vše s detailním přiblížením. Samozřejmostí je břitký humor hraničící s cynismem, který se pro situace, kdy jste jednou nohou neustále mezi životem a smrtí, hodí. Rakvička je bezelstné stvoření užívající si pozornost. Možná je ale důvtipnější, než si mnozí myslí… Poněvadž úvodní seznamování s pravidly máme za sebou, nic nebrání, abychom se ponořili přímo do akce a že jí rozhodně nebude málo. Obleče si Carl konečně kalhoty, nebo bude diváky stále oblažovat pohledem na své trenýrky? A co společný mazlíček Mongo, stane se výhodou, nebo zátěží?

Prostředí nás zavádí do Vnějšího města, které se skládá ze stovek rozptýlených drobných vesniček obklopených troskami opuštěného města. Den i noc přináší různě silné potvory a samozřejmě s padnoucím soumrakem se vyplatí zůstat na bezpečném místě. Mordecai se díky benefitu stal Manažerem party a musí být, k jeho velké nelibosti, vždy k službám. Dobrá rada se v tomto světě vyplatí víc než cokoliv jiného, ještě ji tak poslouchat. Proč není dobré se zaplétat s elitami a provokovat strážné?
„Vypadal jako normální elf,“ poznamenala Rakvička. „Jen se mi zdál šílený. A znal naše jména.“ „Nevím, kde k nim přišel, ale poslouchejte. Na zemském povrchu jste měli malou skupinku obyvatelstva, co věřila na naprosté hovadiny. Například že se mezi vámi procházejí mimozemšťani a ještěři převzali kontrolu nad vaší vládou. Víte, o čem mluvím?“ „Jo, ale už mi nepřijdou jako takoví blázni,“ namítl jsem. „Vždyť jste se mezi náma procházeli.“ Mordecai si odfrkl. „Dobrá, ale reptiliáni, kteří by vedli stínovou vládu? Naprostá blbost. Nejchytřejší ještěrák, jakého jsem znal, by ani nedokázal zorganizovat výpravu do hospody. Bavím se o šílených konspiračních teoreticích. Těch, co věřili, že jim vláda čte myšlenky, všude viděli tajné společnosti, homosexuální žáby, které tě infikují sledovacím čipem, a tak dál. Ne obyčejné konspirátory, ale ten nejpraštěnější typ, co nosí alobalové čepičky, pije koloidní roztok stříbra, neznámí telepati do něj kopou proudem a na auta si píše schizofrenní nápisy varující před rádiovými signály z toaletních mís.“ „Je mi jasný, co myslíš.“ „Takoví jsou městští elfové. Jsou považování za separátní rasu, protože jejich debilita dosahuje úrovně, kdy v tom vznešení vidí genetický defekt a vyhazují je. Všichni elfové původně pocházejí ze vznešených, kteří s oblibou praktikují genocidu a vyhnanství. (str. 223-224)
Tempo je zdánlivě pomalejší než u Carlovy postapokalyptické show (recenze) a dává vyniknout spolupráci i zábleskům z minulosti. Snáze porozumíme motivaci i leckdy příliš příkrým dialogům. Hlouběji pronikáme k podstatě reality show – cítíme politiku, spřátelené i nepřátelské frakce. Hlavní je profit bez ohledu na životy. Přesto je podstatné si navzdory okolnostem uchovat lidskost.

V druhém díle série se začínají  cizelovat charaktery; pro někoho jsou podstatná čísla oblíbenosti a s tím získávané poklady, jiným jde o maximální levelování a tím přípravu pro obtížnější kola. Naše skupina se přichomýtne ke dvěma questům; v prvním má úlohu elita Carevna Signet, ano, přesně ta, které se měli obloukem vyhnout. V hlavní roli budou klauni, cirkusoví lemuři, plísňoví lvi a další havěť. Na tohle představení zrovna vstupenku nechtěli. Bude show pokračovat? Aby toho nebylo málo, vedlejší úkol je ještě podivnější. Orčice Gumgum, mrtvé prostitutky a poletující hlavy spustí detektivní pátrání, kdo je hlavním padouchem. Pokud vám doteď protagonisté nepřirostli k srdci, nyní už není cesty zpět. Po nahlédnutí pod tvrdou a místy cynickou slupku zjistíte, jak zranitelní mohou být. Věřím, že budete držet palce, aby vyvázli živí a ve stejném složení. Nástrah je mnoho.

Jestliže budete počin číst s větší časovou prodlevou, můžete mít horší orientaci ve jménech. Není přítomna rekapitulace, ani slovníček, záhy se však do příběhu ponoříte. Již nebude přítomen moment překvapení, ale atmosféra vás brzy pohltí. Budete sice znát hlavní premisu, i tak si ji náramně užijete.

Konec světa podle Carla ukazuje bitvy s lokálními i městskými bossy, PvP, raidy i vnitřní konflikty. Pomoci slabším hráčům i za cenu, že ohrozím sám sebe? Kromě bezduchého zabíjení je přítomný  prvek ryzího přátelství a náklonnosti. Potěší bývalé i současné hráče, stejně tak zbytek čtenářstva, vyhledávající poutavé příběhy, co pod vrstvou akce ukazují i něco navíc. V závěru je obsažen bonusový materiál: Zákulisí ananasového kabaretu 2. část – babička Lama, díky níž nahlížíme na hrobku z pozice příšer.
Když se někdo narodí s obličejem, ve kterém nenašla zalíbení ani jeho vlastní matka, jednu z mála možností pro kariérní růst představuje pozice cirkusového klauna. Klammy je expert v padání, s překvapivě dobrou pracovní morálkou, a tak do Grimaldiho rodiny hladce zapadl. Děti milují tlusté klauny. Jsou veselí. Jsou šťastní. Rozesmějí vás. Oživené Klammyho klony to vše stále dokážou. Tedy až na smích, ten si nechávají pro sebe. Když ti požírají vnitřnosti, jsou opravdu veselí a hraví. (str. 128)
Matt Dinniman vystudoval Arizonskou univerzitu, poté navštěvoval kurzy tvůrčího psaní a prohloubil svůj zájem o spisovatelské řemeslo. 

Překvapila mě lehkost s níž jsme se překlopili do klidnější polohy a ačkoliv jsem věděla co mě čeká, ani na chvíli jsem se nenudila. Trochu jsem se bála, že spadneme do schématického vypravování v poněkud jiných kulisách, nicméně spisovatel se dobře nastavení laťky nevzdal. Postavy se neustále vyvíjí, přiléhavě reagují na situace byť si zachovávají jedinečnost a specifický humor. V popkulturních odkazech a vtipných "hlodech" jsem se neskutečně porochnila. Žádná korektnost a ohleduplnost, ale přímé útoky na solar. Doporučuji. 

Závěrečné hodnocení: 90 %


Světová hrobka, nejsledovanější reality show v galaxii, má jednoduchá pravidla. Přežijte osmnáct pater plných smrtících pastí a úchylných monster a možná dostanete zpátky trosky své planety. Carl, který do hry vstoupil jenom v kožené bundě a trenýrkách, a jeho mluvící kočka Rakvička se horko těžko prokydlili skrz první tři.

Nenechat se přejet gobliním vraždobagrem, rozplést kouli sviní a zachránit osazenstvo domova důchodců ale byla ta lehčí část. Teď jsou z Carla a Rakvičky jedni z nejpopulárnějších hrobkařů a sadistická umělá inteligence s fetišem na bosá chodidla je hodlá prohnat mlýnkem na maso jménem Vnější město.

Z kdysi živoucí metropole možná zbývají ruiny, její ulice však rozhodně nejsou prázdné. Připravte se na zmutované klauny, nemrtvé žirafy, plísňové šelmy a prastaré kletby a nezapomeňte bít, vraždit a zabíjet! S kalhotami nebo bez, hlavně stylově!

Nakladatelství: Mystery Press
Rok vydání: 2026
Žánr:   fantasy, LitRPG
Počet stran: 392
Vazba: brožovaná

Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.