Recenze: PÁD ANDĚLŮ (Susan Ee)

Strhující dobrodružství mezi anděly!


„Od začátku jsem věděl, že tě tvoje oddanost zničí. Jen mě nikdy nenapadlo, že se ti to stane z oddanosti ke mně.“

   


Anotace: 
Je to šest týdnů, co andělé apokalypsy sestoupili na zem a zcela ovládli dosavadní poklidný chod moderního světa. Ve dne jsou lidé v San Francisku, kde žije i Penryn a její rodina, zastrašováni pouličními gangy, v noci tu panují strach a podezření. Penryn se snaží v chaotickém městě přežít a ochránit svoji rodinu, ovšem do té doby, než je její sestra Page unesena anděly. Penryn je ochotná pro záchranu sestry udělat cokoli... 

Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2014
Vydání originálu: 2012
Žánr: Romány, sci-fi a fantasy
Ze série: Penryn a Konec dní (1)
Orig. Název: Angelfall

Co mě přimělo přečíst si knihu PÁD ANDĚLŮ, přestože jsem spíše přes temnější čtivo s upíry a démony? Jednoduše vysoké hodnocení. Říkala jsem si, jestli je vůbec opodstatněné a řekla jsem si, že do toho půjdu a udělám si vlastní obrázek. A teď? Jsem šťastná, že jsem si knihu přečetla, protože to bylo neuvěřitelné! 

Divné – pořád si o lidech jako oni myslím, že jsou bezdomovci, i když domov už nemá nikdo z nás. 

Většinou si dělám výpisky do recenzí už při čtení knih, kdy dodávám zajímavé citace z knihy nebo si prostě napíšu něco, co mě zaujalo, abych to nezapomněla. U této knihy to bylo úplně jiné. Zkrátka, jak jsem začala číst, zapomněla jsem na nějakou recenzi, na poznámky, na okolní svět a vnímala jen ohromnou čtivost, drásající napětí a rostla ve mně touha vědět o každém dalším Penryném kroku. 

Na první pohled mě zaujal styl psaní, ten se prostě čte jedna báseň a je takový lehce podbízivý a slibující. Font písma k tomu přispěl také a hlavní podíl na tom měla autorka, která mi nedala oddechu snad ani na vteřinu. 

„Jsi jako malá holka, co se během tajné operace pořád na něco vyptává. ‚Proč je tati nebe modré? Můžu se toho pána s kulometem zeptat, kde jsou záchody?‘"

Je pravda, že začátek je trošilinku nudný, protože čtenář neví, do čeho jde. Asi tak jedna a půl stránky a pak se to spustí. Byla jsem autorce vděčná za rychlý konec začátku a báječný spád, kterým si mě to získalo. Poslední dobou mi pomalé a vleklé začátky knih dělají problém, ale tady není šance, aby vás začátek odradil, hned vtahuje do děje, buší do spánků a roztřásá ruce. 

Hlavní hrdinka Penryn (to jméno mi dělalo obtíže a vždy to pro mě byla Peryn) je zvláštní, ale především díky výchově své maminky, která je v ději úžasná. Penryn sama o sobě je bojovnice, trochu šílená a do všeho se vrhající, ale nevěřím, že by byl někdo, kdo by jí nedržel pěsti. 

„Někteří budou tvrdit, že ano, ale to jsou takoví ti chlapíci, co se kasají, že kdysi dávno mordovali draky se zavázanýma rukama i křídly, aby to bylo fér.“

Penrynina maminka trpí psychickou poruchou a i přesto jsem si ji oblíbila. Nikdy netušíte, co od ní kdy a kde čekat. Moc se mi líbilo, že jí autorka dodala větší reálnost tím, že jí vložila do charakteru nesmyslnou touhu po zkažených vajíčkách. V příběhu působí jako drobečky a tak nějak to čtenáře uklidňuje. 

Ačkoliv jde o agresivní téma (někde mě ta brutalita dokonce překvapovala, byla však vhodně sepsaná  a nikoliv kýčovitá), tak jsem se od začátku smála. Penryn a hlavní hrdina vedou rozhovory, které čtenáře skutečně dostanou. Hlavně ironický chytrolín mi imponoval tím, že dokázal říct ve vhodný okamžik to nejméně vhodné a přesto důvtipné a duchaplné, až si mě jeho drsný humor získal. 

Dokonce i na konci světa, kdy má krabice sušenek větší cenu než mercedes, si lidé stejně brali klíčky s sebou, když od auta odcházeli. Asi ze zvyku.

Postupem času je kniha temnější, než jsem si kdy představovala a podle mého jde o fantasy s hororovými prvky, protože to, co jsem četla, mě skutečně děsilo. Autorka se zasloužila o to, že se mi několikrát udělalo špatně od žaludku a sevřel se mi hrudník, jak chladným způsobem dokázala sepsat něco, co mně bralo dech. 

„Opicím nic vysvětlovat nemusím,“ řekne anděl. „Vrať vzorek zpátky na místo, kde byl.“

Konec tohoto strhujícího dobrodružství v nebezpečné zóně s lítými anděli za zády jen navnazuje na další díl. Tuto knihu jsem přečetla ani ne za dva dny. Pár hodin stačilo k tomu, abych se dostala do světa, který byl fantastický ve všech směrech. Autorka dokázala podtrhnout lidskost, ukázala anděly tak, jak je neznáme. A získala si mě na sto procent. 

Nikdy předtím mě to nenapadlo, ale jsem pyšná na to, že jsem člověk. Každý z nás má svoje chyby. Jsme křehcí, zmatení, agresivní a se spoustou věcí máme problém. Ale celkově jsem hrdá na to, že jsem lidská dcera.

Knižní obálka: 
Tak česká obálka není vůbec špatná. O knize mi toho moc neřekne, ale dá se na ni koukat. Je to brané z originálu, i když ta obálka s andělem mi přijde vhodnější a líbivější.


Pokračování série: