Recenze: NOORA (J. K. Johansson)


Když na severu značně taje...



Anotace:
Druhá část trilogie Prokletí městečka Palokaski.
Noora, hlavní hrdinka druhé části trilogie Prokletí Městečka Palokaski, je zoufale osamělá dívka bez přátel. Když policisté objeví na pláži v Palokaski mrtvé tělo její spolužačky Laury, nejoblíbenější dívky ve škole, rozhodne se Noora využít situace. Bedlivě sleduje vyšetřování Lauřina zmizení a je připravená podniknout téměř cokoli, aby získala jen zlomek pozornosti, která je i po smrti věnována Lauře. Na internetu si vytvoří druhou identitu a čtenáře svého blogu zásobuje informacemi ze smyšleného luxusního života. Miija Pohjavirtová se mezitím snaží posunout se dál, ale sužují ji nová podezření. Lidé kolem ní se chovají divně a stará traumata vycházejí na povrch…
Den po nalezení Lauřina mrtvého těla navštíví Noora Miinu kancelář a svěří jí, že má strach o svůj život. Miia Nooře nedůvěřuje, ale brzy obě zjistí, že zlo, s nímž se Laura setkala, je blíž, než si vůbec uměly představit… 


Pokračování série o městečku Palokaski je opět psáno z pohledů několika osob, mezi kterými se objevují jak stálé postavy z prvního dílu (preventistka Mia, její bratr psycholog Nikke či komisař Korhonen), tak postavy zcela nové. Z těch nejvíc prostoru dostává dospívající dívka Noora, která nezapadá mezi své vrstevníky a je takovým opakem zesnulé Laury, jejíž smrt policie vyhodnotí jako nehodu a případ uzavře. Mia ani Korhonen se ovšem s tímto řešením nespokojí. A nejen oni.

Během prvních pár kapitol vám postava Mii ve stručnosti zopakuje vše podstatné, co se odehrálo v prvním díle, což jsem uvítala, jelikož jsem si po čtyřech měsících z Laury pamatovala jen útržky. Na druhou stranu žádnou z uvedených informací v Nooře příliš nevyužijete. Postavy, které se objevovaly v souvislosti s vyšetřováním Lauřina zmizení, jsou víceméně odsunuty do pozadí a na scéně se až na pár výjimek objevují jiné. O životě Laury a osudové noci, kdy zmizela, se nic dalšího nedozvíme.

Více než o vyšetřování je druhý díl o problémech hlavních hrdinů, s nimiž se potýkají a jež ovlivňují jejich chování. I přesto je v tomto díle odhalen vrah, kterého není těžké odhadnout a plno čtenářů ho jistě vytipuje již ke konci prvního dílu. Falešné stopy, které se autoři snaží čtenářům předkládat, jsou dost průhledné a nejen díky nim kniha opět vyznívá jako dílo pro mladší čtenáře.

Navzdory odhalení je zde stále dost otázek, které nejsou zodpovězeny, a vynořují se další. Je jasné, že samotný vrah byl jen figurkou v něčem mnohem větším. V něčem, do čeho se postupně zapletla jak Noora, tak Miina sestra, které před řadou let za záhadných okolní zmizela. Věci dávno minulé pomalu vyplouvají napovrch, ale kdo a proč je za ně zodpovědný, na to dostaneme odpověď až v závěrečném dílu.

Noora byla ve stylu psaní stejná jako Laura. Sice mě také bavila číst, ale neměla žádnou závratnou atmosféru. Jela stále na stejné vlně a nevyvolala ve vás emoce, ani když se jednalo o odhalení pachatele. Díky krátkým kapitolám, které vás pohánějí číst dál, knížku přečtete snadno a rychle. Ovšem musím zopakovat, že o mrazivý thriller rozhodně nejde. A bohužel nejenže ve vás kniha nic nezanechá, ale po týdnu čtení už budete jen matně pátrat v paměti, co všechno a jak se v knížce odehrálo, přestože děj není vůbec složitý. Potenciál, o kterém jsem psala v recenzi na první díl, podle mě autoři bohužel nevyužili a tato série se zatím jeví jako jedna z těch, které rychle upadnou v zapomnění.


J. K. Johansson: Noora
Název originálu: Noora
Série: Prokletí městečka Palokaski (2.)
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2015
Počet stran: 240
Vazba: vázaná s přebalem



Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.