Narazila jsem na knižní TAG, který mě zaujal svou jednoduchostí. Zalíbilo se mi, že ho lze jednoduše a kreativně vyplnit. Že otázky jsou zas o trochu jiné, než jsem zvyklá. A jelikož jsem milovnice TAGů (W: Joo? A odkdy, prosím tě? K tomu prvnímu jsem tě skoro nemohla dokopat. :D ), neváhala jsem a půjčila si ho z blogu Kate-Story.
Otázky mi přímo sedly, takže jsem nad nimi nemusela sáhodlouze přemýšlet, což bylo přesně to, co jsem v tu chvíli potřebovala a příjemně jsem si u toho rozjitřila mysl. Třeba tě nadchne nějaká kniha, kterou jsem zmínila nebo mi naopak řekneš, jaké knihy bys do daných otázek vložila ty. (W: Bla, bla, bla... Nezdržuj. :D Jdeme na to!) :o)
Za knižní inspiraci budu moc ráda! :o) (W: *protáčí oči*)
Za knižní inspiraci budu moc ráda! :o) (W: *protáčí oči*)
1. Jakou knihu bys doporučila své kamarádce/ovi z tvého okolí?
Tak to záleží na tom, co by můj kamarád měl rád za žánr. Ale jelikož pánské osazenstvo planety má rádo krvelačnost, smrt a válku, nejspíš bych zkusila první díl série Cale od Paula Hoffmana - Levá ruka Boží.
W: Pokud bych si měla vybrat kamarádku, která čte, tak té bych doporučila Martu v roce Vetřelce od Petry Soukupové, která se jeví jako klasický deník dospívající dívky, ale v případě Petřiny tvorby je všechno jinak, než se zdá.
2. Jakou knihu bys doporučila někomu, aby začal číst?
Heh, nějakou s velkými písmenky a pěknými ilustracemi. XD Jako vhodná volba se nabízí Pejsek a kočička nebo Dášenka čili život štěněte.
W: Když Chensie zabrousila do dětských knížek, já zajdu ještě dál, zvýším počet obrázků maximum snížím množství textu na minimum. Jo, doporučila bych začít komiksy. :) Z těch, co v nedávné době vyšly, bych zvolila buď Nezadanou, Úsměv nebo Ségry. Četla jsem sice zatím jen Nezadanou, ale ty dva další mi se mi zdají podobné - nenáročné, zábavné a ze života. :)
3. Bavilo tě číst povinnou četbu? Pokud ano, jakou knihu nejvíce a pokud ne, proč?
Bavilo mě číst povinnou četbu, pokud jsem ji přečetla dříve, než mi byla dána příkazem. Jakmile mi knihu dali s tím, že je to povinné, ztratila jsem veškerou chuť na čtení. Ale jelikož jsem na základní škole měla choutky na klasiky, byla jsem šťastná, že jsem přečetla knihy našich českých úžasných autorů dříve, než mě k tomu začali nutit. Díky tomu jsem objevila skvosty jako například Neviditelný od J. Havlíčka nebo samozřejmě básnickou sbírku Kytice od K. J. Erbena a další...
W: Nucená četba mě nikdy nelákala a málokdy bavila. Ty, které mě zaujaly, jsem si podobně jako Chensie našla sama a většinou dřív, než jsme se o nich ve škole učily. Kytici Chensie už zmínila, takže já vyberu mého oblíbeného autora, od něhož mám už skoro všechny knížky a tím je Erich Maria Remarque. Jeho Tři kamarádi jsou prostě úžasní. A pokud chcete působivou knihu přímo z válečných zákopů, určitě se nebojte a jděte do Na západní frontě klid.
4. Četla jsi někdy knihu v cizím jazyce (nepočítá se učebnice do školy)? Pokud ano, jakou?
Bohužel nejsem zrovna typ, který by uměl dobře anglicky, ale snažila jsem se přelouskat myslím třetí díl Padesát odstínů svobody, protože autorka podle všeho používá jednoduchý styl psaní. Nebavilo mě to a tak jsem to odložila a přečetla si až český překlad, při kterém jsem pochopila, proč mě to nezaujalo.
W: Když nebudu počítat útlé knížečky od Sherlocku Holmesovi, které jsme četli v rámci školní angličtiny, tak... ne. Já anglické knížky nečtu. Sice jsem si říkala, bych si nějakou přečetla, ale nakonec vždycky stejně počkám na překlad. Ale tak mohla bych sem dát knížku, kterou jsem četla v odlehčené verzi se zrcadlovým překladem a tou byl Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda.
5. Předčítala jsi už někomu? Pokud ano, tak komu a pokud ne, chtěla bys?
Ano, mám dvouletého syna a už nějakou řádku měsíců ho učím k lásce ke knihám. Začali jsme od říkanek přes pohádkové knihy až po publikace o dinosaurech. Všechno si zamiloval, rád si nechává číst a prohlíží si obrázky a mně to dělá šťastnou. :o)
W: Ano. Jako malá jsem čítávala babičce. :) Vždycky četla ona mně a říkávala, že až se naučím číst, vyměníme si to. A tak to tak i bylo, i když je pravda, že mě to jen tak u nějaké knížky nebavilo. Která mě ovšem bavila vždycky, byly Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgren. :) A bylo to přesně to vydání, které je uvedené na obrázku. :)
6. Chtěla bys vydat svou knihu?
Kdo by nechtěl?
W: Jasně. :)
7. Koupila by sis knihu v antikvariátu? Pokud ne, proč?
Koupila, nevidím důvod, proč ne. Některé kousky už se prostě jinak sehnat nedají.
W: Hm, do antikvariátů zrovna nechodím. Mám nejradši nové knížky, ale některé kousky se bohužel jinak než z druhé ruky sehnat nedají.
W: Hm, do antikvariátů zrovna nechodím. Mám nejradši nové knížky, ale některé kousky se bohužel jinak než z druhé ruky sehnat nedají.
8. Na kterou knihu nebo sérii ze své vlastní knihovny nedáš dopustit? (Pokud můžeš vyfoť ji.)
Bratrstvo černé dýky, u kterého mi chybí dva poslední díly, ale letos budu celý zbytek dokupovat spolu se dvěma díly, které ještě vychází. Je to moje srdcovka.
W: Hm, já moc na ty série nejsem, ale kterou sérii mám ráda a doufám, že bude dál překládaná, a já si jednou dokoupím i vázané první dva díly, které původně vyšly jen jako brožované, je Erika Falcková & Patrik Hedström z Fjällbacky. Pokud byste ji chtěli číst, hlavně prosím vás (!) začněte od prvního dílu (Ledové princezny) a hlavně (!) nehodnoťte autorku podle novely Vražda s příchutí mandlí, která sice obsahuje některé postavy ze série, ale do série nepatří, a je to jen taková oddechová vsuvka, podle které se Camillina tvorba nedá posuzovat.
Žádné komentáře:
Okomentovat