Druhé přiznání knižního barbara...

Mnoho pozdravů pro knižní barbary i kompetentní čtenáře, kteří na nás hledí s hrůzou. Setkáváme se u druhého článku, kterým bych chtěla poukázat na rozdíly mezi běžnými vášnivými čtenáři a těmi, které je možné považovat za katy čtenářského desatera.



Knižní barbar totiž nejenže namísto záložek používá obyčejný papír, utržený kus novin nebo podle inspirace z vašich komentářů také klidně mobilní telefon, propisky a jízdenky, ale je hříšný i ohledně své knihovničky!

Nejspíš vás v tomto článku vyděsím, protože vám ukážu knižní horory, před kterými budete chtít zavírat oči! Jen silní dokážou dojít až na konec. :o))

Hezky se bavte. ,o)

A teď, temní barbaři, je čas ukázat veřejnosti, že existujeme! :o))


"A to si jako založíš knižní klub barbarů?" dívá se na mě a uhlazuje vazbu knihy.
"Ano, budeme se scházet. Pálit staré záložky, dělat totemy z knih a trhat přebaly na maličkaté kousky!" přeháním.
Dá si ruce před obličej. "Děsí mě, že je vás takových víc..." Zvedá se ze židle.
"Počkej, kam jdeš?"
"Prchám." 

Knihovnička je pro spousty milovníků knih takové zvláštní pietní místo, kde se loučí se svými oblíbenými hrdiny. Zakládáme ostatky jejich příběhů mezi pevné dřevo a doufáme, že až je příště vytáhneme, budou opět silní a schopní s námi zažívat nejrůznější dobrodružství. 
Čtenáři z celého světa dokážou bdít dny i noci u své knihovničky, aby dosáhli efektivního seřazení a upokojili svou mysl. 

K těmto aktivním čtenářům, kteří jsou úklidem knihovničky posedlí, však nepatřím já a možná i pár dalších barbarů, jež se možná ke svým hříchům přiznají spolu se mnou.




I. 

Barevně sladěná knihovna je top 

- ladí mi k nábytku a krášlí mi strop! 


"Knihovnička, srovnaná podle barev, je naprosto boží!"
"Spíš je barevná..."
"Barbare!" 

Ano, chápu, možná jde o nějakou deformaci, kdy špinavé prádlo perete podle barev nebo si tak skládáte pastelky, ale knihovnička není pračka ani penál. Jaký to má smysl? Proč takhle mařit čas, když by si člověk klidně mohl nakrásně číst!


II. 

Já dle žánru zakládám jen 

- haha, osmý div světa objeven! 


Vážně, když máš všechny detektivky na jedné pryčně a tam spolu vyvakují, je to nějaký zázrak? Young adulky se cpou o patro níž a třou si teenagersky vazby o sebe. A pod nimi je vězeňská část pro horory, které děsí natolik, že i přebal zbledne strachy. Super, ale stejně mě oslníš víc, když mi ukážeš, kde máš novinku od Jamie McGuire. 

Sladké nic - J. Mcguire, T. Mummert

Nakladatelství: Fortuna Libri 




Anotace:
Život se může změnit ve vteřině ...

Každý zažívá zklamání a ztráty. Patří to k životu a brzy se naučíme vážit si těch několika málo vzácných okamžiků, co jsme prožili předtím, než jsme o všechno přišli. Možnost, že něco ztratím ještě před tím, než mi to patřilo, jsem si nikdy neuměl ani představit. Pohled na to, jak vám něco uniká dřív, než jste to drželi v ruce, stačí člověka zlomit. Ale taky mi to poskytlo příležitost vykoupit se, získat v jejích očích cenu pro případ, že by naše chvíle nakonec přece jen přišla…
Všimla jsem si ho na semaforech. Seděl v autě ve vedlejším jízdním pruhu. Když se naše pohledy setkaly, věděli jsme, že ten naproti je ten pravý. Už nikdy nebudu jako dřív. Bylo mi jasné, že to je ON, kterého budu milovat celý život. Byl to mžik, ve zlomku vteřiny jsme se zamilovali a začal náš společný život a ve zlomku vteřiny všechno skončilo ...

Další román Jamie McGuire, tentokrát napsaný spolu s Teresou Mummert je chytrý vtipný, dojemný a plný lásky. Skutečná lahůdka pro náruživé čtenářky!


III. 

Srovnaná podle autorů přivádí na vrchol blaha 

- podle mého zbytečná to snaha.


"Podívej se, jak mi Nicholas Sparks krásně ladí s Kingem!" rozjímá se. 
Povytáhnu pološíleně obočí. "Dokážeš si představit ty dva spolu? King by se obracel v hrobě, kdyby byl mrtvý!" 
"Jsou vedle sebe a žádný z nich si nestěžuje. Tak co, pánové, nevadí vám, že tu jste pospolu, že ne?" 
Obě nasloucháme. 
Ona knihám, já jejímu šílenství. 
Ticho. 
"Slyšelas je? Jsou tak šťastní!" 

Mně to přijde jako ironie dát krále hororů vedle autora, který píše romány, jež zabíjejí mou duši. Takže řazení podle autorů nebude nejvhodnější podle mého, ale každý to vnímá jinak.


IV. 

Řazení podle sérii mě už více láka 

- to by na mě mohla být ta pravá páka. 


Spokojeně se zadívám na čerstvě uklizenou knihovničku, která vypadá krásně. Z jedné řady na mě mrká série The Maddox Brothers, z další Bratrstvo černé dýky a jiné úžasné či méně skvělé série. V dolní části knihovničky se krčí knihy bez pokračování, které se spolu podle tisknutí asi chtějí množit, aby také mohly být sériemi. Zhluboka se nadechnu a užívám si ten klid a mír v duši.
"Ahoj, klepala jsem, ale ty zas nevnímáš. Co děláš?" odstrčí mě stranou a žvýkajíc Hubba Bubba pozoruje mé poklady. 
"Užívám si klidu," zamumlám a zamračím se, když vidí, jak proniká na zakázané územi a chce se mi přehrabovat v knihách! 
"A ráda bych si užívala dál," plácnu ji přes ruku. "Dám si kafčo." 
"Máš to mít," přikývnu a udělám kávu. Položím ji na stůl a zděsím se, když ona stále stojí u knihovničky. 
"Podívej se, jak jsem ti to krásně přerovnala!" jásá nadšením. 
Omdlívám. 
"Cos to provedla? Tys mi Bratrstvo - Rhage, Zsadista, Rehvenga a prostě všechny mý lásky - přesunula někam do pozadí a dopředu posunula... co to je?!" 
"To jsou ty knihy ode mě. Máš je zastrčené vzadu, vůbec nevynikají." 
"Protože nemají vynikat!" zakvílím. "Jsou to sobecký potvory, který mi nechtějí nic dát, tak ať si tvrdnou vzadu!" 
"Tobě se ty knihy ode mě nelíbí?" rozšíří oči.
 Já taky. "Když se to vezme kolem a kolem..."

Chensie Ips


V. 

Rebelie a chaos vládne světu 

- skládám knihy prostě v letu. 



Znáte to. Nestíháte. Máte radost, že jste se dostali do knižního světa, ve kterém prožíváte nádherné dobrodružství se skvělou hlavní hrdinkou a temným fešákem, který by vám mohl dělat tolik věcí... Od toho, aby vás chránil, opravoval auto, myl nádobí až po čtení Padesáti odstínu v pohodlné posteli. A tentokrát by se vám série Fifty Shades určitě líbila mnohem víc! A díky tomu prostě není čas rovnat knihy, ale naopak - vezmete ji a šoupnete na prázdné místo a hned vyrvete z knihovničky jinou, až se za ní zběsile rozběhnou další a popadají na zem. Z toho šílíte, ale vše v klidu posbíráte, vložíte do trezoru knihovničky a s rozběhem skáčete na své oblíbené místo, abyste se mohli začíst. 

Není divu, že po pár dnech je v knihovničce takový brajgl, že by se v tom nevyznal ani vědec. Důležité však je, že vy se vyznáte a vyhovuje vám to. Tedy do té doby než je vážně čas na knižní úklid. 

Není takové řazení knih barbarské? Rozhodně je, ale řekněme si... Občas jsme každý barbarem. ,o))

VI. 

Od nejmenší po největší a jsem král

- no, že ses na to raději nevy... 

nevykadil. :o))


Na velikosti přece nezáleží! :o)) Tedy, ono se to obvykle říká při jiné příležitosti, když konejšíme muže, ale ono to platí i u knih. Vážně, velikost není důležitá ani při četbě, natož při vkládání do knihovničky! ,o)) Chápu, vypadá to na první pohled krásně, ale vážně. Co z toho čtenář má. Urputně se snaží všemožné velikosti zařadit a přitom na tom vlastně vůbec nesejde, protože důležité je, co je uvnitř knihovny a ne, jak je to srovnané, no ne? ,o)

"Potřebuju knihu asi deset na sedm, aby mi doplnila mezerku v knihovně," stojí u své knihovničky a podupává si střevíčkem. 
"To myslíš vážně?" zvednu oči od knihy. 
"Vypadá to neuceleně..." trvá na svém. 
"Kup si Minicats," zašklebím se na ni pobaveně, protože už nemá ani cenu komentovat její šílenství. (Pozn. autorky. Minicats jsou miniknížečky s příběhy pro dospělé.)

Možná bych tyto zpovědi měla přejmenovat spíš na těžké životní situace knižního barbara. :o)) Doufám, že jsem vás příliš nevyděsila nebo neodradila, ale naopak jste se se mnou pobavili. Děkuji za přízeň a podporu všech knižních barbarů i knihomilců. :o)

Jste na tom stejně? Jaké řazení knih upřednostňujete vy? 
Odsuzujete mě za můj chaos nebo jste také duší knižní barbaři? ,o)




Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.