Mongolskou stepí s větrem o závod... a s vrahy za zády
Anotace:
Komisař Jerúldelger, rázný muž s minulostí poznamenanou krutým osobním dramatem, jehož v dětství vychovali a vycvičili v klášteře mniši ovládající bojová umění, se ujímá dvou případů plných krutosti a násilí. Pátrání se odehrává v mongolských stepích, ale zejména v hlavním městě Ulánbátaru, a autor nás při něm provádí krásnou a drsnou přírodu, připomíná mnohé dávné tradice, ale také bez příkras ukazuje dnešní Mongolsko: upozorňuje na problémy, které si země nese z minulosti, vztahy s Ruskem a pozůstatky sovětského režimu, napjaté kontakty s Čínou, korupci, bídu, nebezpečí nacionalistických a nacistických bojůvek. Jedny lákají nejmodernější technologické přístroje, motoristická a sportovní výstroj, druzí se snaží zůstat v sepětí s minulostí a udržet si duchovní bohatství předků: mniši, kočovníci, tajemní stepní jezdci a divocí koně měří síly se zkorumpovanými policisty, bohatou smetánkou, zpupnými motorkáři, mazanými překupníky, prostitutkami nebo s ubohou komunitou přežívající v městské kanalizaci. Jerúldelger ovšem zároveň musí vyřešit i různé soukromé záležitosti a je načase uspořádat si osobní život…
Za poskytnutí recenzního výtisku v rámci letní giveaway děkuji nakladatelství
Kniha Zlín.
Knihu si můžete zakoupit ZDE.
Kromě komisaře je v příběhu výraznou postavou jeho kolegyně policistka Ojún a patoložka Solongo, jejichž vzájemné vztahy nejsou příliš definované a vyvstává tak otázka, zda se na pozadí profesionálních vazeb neodehrává trochu neobvyklý vztahový trojúhelník, který si hlavní hrdina zmítaný životem snad ani neuvědomuje. Zahořklý a plný zloby je schopný soustředit se pouze na nové případě, z nichž mu hlavně jeden připomene bolestivou ztrátu a rozpad jeho osobního života. S o to větší urputností se pouští do vyšetřování, ve kterém není radno se mu stavit do cesty, a to i v případě jeho nadřízených...
Takovýchto vyšetřovatelů, kteří svoje "řemeslo" ovládají, hodně si dovolí, a přesto jim všechny přestřelky prochází, a když ne, stejně nakonec dosáhnout svého, už bylo napsáno víc. A dalo by se to považovat za jisté klišé. Některé reakce hlavního hrdiny mi přišly přemrštěné, kdy v rámci své čestnosti a hájení zájmů postižených vyzníval spíše jako macho.
Opak této jeho stránky je úcta ke starším, hlavně kočovníkům, kteří žijí stále ve stepích uchovávající staré tradice a zvyky, jež vyznává i samotný Jerúldelger. Díky tomu přesvědčení o zachování kulturního dědictví svého národa, čtenář postupně poznává pravé Mongolsko s jeho typickou přírodou, tradičními jídly, rituály i způsoby chování, s vírou v duše předků, léčitelství a sny. Člověk si při čtení těchto stran uvědomí, jak s modernizací a tendencí všechno logicky a vědecky podložit ztrácíme nejen určitou pokoru k životu, ale přicházíme o odkazy našich předchůdců.
Román také poukazuje na fakt, jak malé povědomí mají Asiati o hrůzách, které se děly v Evropě mimo jiné za druhé světové války a naopak jak málo ví náš kontinent o krveprolitích v této části Asie. Ukazuje nebezpečí zkreslených informacích o diktátorech a vůdcích a představách jejich ideologie, které ústí v zakládání extrémistických skupin, z nichž část jejích přívrženců věří, že opravdu koná dobrou pro svůj národ.
Co se týče samotných případů, děj je poměrně drsný. Mimo extremismu a korupce se dotýká témat extrémní chudoby, nelidského zacházení se ženami a nevyhýbá se ani smrti malých dětí či explicitním výlevům pod vlivem drog. Problém ovšem nastává u postav, které působí až moc černobíle, a to i přes svoje důvody, proč se k takovému chování uchylují. Už od začátku je až moc vidět, kdo je jaký. A bohužel tak je to i s dějem. K tomu přispívá i sám autor a díky jeho sdílenosti se dá celkem rychle zjistit, kdo za tím vším stojí a kdo mu pomáhá, což je u tak obsáhlé knihy zádrhel. Ve výsledku vás už ani moc nezajímá, proč se to seběhlo právě takhle.
Z tohoto důvodu pro mě byla kniha zdlouhavá. Chybělo mi napětí a atmosféra, která by mě vtáhla do děje. Pozornost od vyšetřování je v průběhu odváděna směrem ke kočovníkům a mnichům žijícím v místních klášterech, kam se Jerúldelger v určité části po letech vrací, aby našel sám sebe a znovu se objevil jako znovuzrozený s nově nabitou vnitřní silou. Navzdory narážkám na americké kriminální seriály, které v knize najdete, pak chvílemi nevíte, jestli je Jerúldelger národním zachráncem nebo nesmrtelnou postavou z nějakého akčního filmu Hollywoodské produkce.
Na celém příběhu mě nejvíce překvapilo vyjadřování hlavních hrdinů, které bylo snad horší než u dětí ulice (jimž chyběl sebemenší náznak slangu a ve většině případech mluvily spisovně). Prostředí se autorovi povedlo vystihnout autenticky, ovšem nejsem si jistá, jestli to tak bylo i v rámci dialogů vyšetřovatelů, které byly ve velké míře sexistické až lehce přisprostlé. Vzhledem k tomu jsem měla často pocit, že čtu o Evropanech zasazených do mongolského prostředí a rozdíl mezi náturami jsem vnímala pouze u obyvatel stepí.
Přesto pokud máte rádi konspirační romány, v nichž vražda je většinou jen zastírací manévr k odvedení pozornosti od něčeho mnohem většího, a zároveň vás láká toto exotické prostředí, určitě Jerúldelgera zkuste. Způsoby pomsty a usmrcování jsou zajímavé a někdy i důmyslné. Určité scény byly neotřelé a zatím jsem na podobné v jiné knize nenarazila. A pokud chcete o něco více poznat Mongolsko, myslím si, že budete spokojeni. Je pravdou, že některé věci mi tu nepřišly dotažené, ale podle informací by tato kniha měla mít pokračování, takže tím by se tato absence dala vysvětlit. Navíc otevřený konec k druhému dílu přímo vybízí.
Obálka, kterou navrhla Michaela Treuerová, mi ze začátku přišla zvláštní a nicneříkající, ale při čtení jsem začala chápat, co má vyobrazovat a poznala jsem, že je výstižná víc než dost. Za mě netypická a opravdu povedená.
Ian Manook: Jerúldelger
Název originálu: Yeruldelgger
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2016
Počet stran: 520
Vazba: vázaná s přebalem
Žádné komentáře:
Okomentovat