Recenze: VDOVA (Fiona Barton)


Noční můra každé rodiny...





Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Domino.


Domino na FB.


Knihu si můžete zakoupit ZDE.




Vdova je příběhem manželky údajného pedofilního vraha, příběhem komisaře, který se ho bezúspěšně snaží usvědčit, houževnaté novinářky a neposlední řadě matky pohřešované holčičky. Samotný děj sledujeme hlavně z pohledu prvních tří zmiňovaných. Kromě pohledů se střídá také přítomnost s událostmi odehrávajícími se v posledních čtyřech letech. A zatímco hlavní postava; vdova Jean je psána ich-formou, ostatní postavy er-formou. 

Do knihy se nemusíte zdlouhavě začítat. Autorka vás uvrhne do víru událostí bez zbytečné omáčky okolo. Jean Taylorová na mě zapůsobila hned na prvních stranách. Je to povedeně vykreslená postava. Fioně Bartonové stačilo pár jejích myšlenek a vět k tomu, aby do ní vtiskla hloubku a osobitost. Prostřednictvím Jeaniných vzpomínek pak poznáváte také jejího manžela podezřelého ze spáchání vraždy dvouleté holčičky a naskytne se nám tak příležitost nahlédnout pod pokličku na první pohled šťastného manželství.

Tato sonda do jejich života, který byl v určité době převrácen naruby díky Glenově obvinění, mě velmi bavila. Proto mě mrzelo, že po slibném začátku byly tyto části stále více prokládány pohledy komisaře Sparkse a reportérky Watersové. Nahlížet na příběh z více úhlů bylo sice dobrým tahem, ovšem podle mého až moc odsunulo do pozadí hlavní hrdinku a dalo přednost pouhé detektivní lince. Vyšetřování (z počátku zajímavé) postupem času ustrnulo na mrtvém bodě a v ději nic zvláštního nepřinášelo. Pokud nepočítám zoufalost, která ve vyšetřovacím týmu narůstala a na komisaře doléhala plnou vahou, a beznaděj, jelikož bez pádných důkazů nemohl v případu udělat zásadní krok. A ani média, přestože se hyenisticky předháněla v tom, kdo přinese šokující palcové titulky, ve skutečnosti neodhalila nic zásadního.

Stále jsem tedy čekala, co přinese přítomnost, s čím vyjde Jean na světlo teď po manželově smrti, a to vzhledem k autorčině stylu nebylo nijak obtížné. Stránky ubíhaly a já měla pocit, jako bych sledovala skutečný případ (i když něco ve způsobu vyprávění ve mně po celou knihu vzbuzovalo dojem, jako by se děj odehrával v mnohem vzdálenější minulosti než v rozmezí roků 2006 - 2010). Všechnu tu mravenčí policejní práci, neutuchající mediální vlny, s tím spojené nenávistné projevy a odsouzení od lidí a nikdy nekončící tlak na Jean a Glena. Fiona Barton čerpá ze svých zkušeností z novinářské praxe a je to znát. 

Bohužel jsem se ale žádného překvapivého odhalení či zvratu nedočkala. A nejen to. Chyběla mi tam i dávka mrazivého napětí, které bych u psychothrilleru očekávala. Jak už jsem uváděla, příběh působí velmi reálně, čemuž odpovídá i jeho samotné vyvrcholení. Mně jako čtenáři to bohužel nestačilo. Přišlo mi to celé předvídatelné. Měla jsem pocit, jako bych se spíše dívala na reportáž, dokument nebo četla policejní složku, u které předem vím, jak dopadne.

Přestože mně osobně Vdova příliš nesedla, je netradičním náhledem na jeden hrůzný zločin. Její děsivost spočívá ve skutečnosti, že něco takového se může přihodit i vám. Vaše děti nejsou nikde v bezpečí. Nemůžete věřit nikomu, nikdy si nemůžete být jistí tím, že se nikdo nedívá, nesleduje vás a nespřádá plány, zatímco s nimi jdete ze školy, hrajete si na zahradě... ve čtvrti, kde všechny znáte... Nepřipomínala mi žádnou knihu z těch, které jsem zatím měla možnost číst. A víc než kteroukoliv jinou bych si ji dokázala představit ve filmovém zpracování.

Pokud jde o obálku, přijde mi opravdu povedená. Dýchá z ní chlad, tajemno a strach z neznámého. Za mě vystihuje uváděný žánr. Na svědomí ji má Rajka Marišinská. 





Anotace:
Jeho tvář byla všeobecně známá z titulních stránek novin: opovrhované monstrum, které podle všeobecného mínění spáchalo hrůzný zločin. Nebyl však za něj nikdy odsouzen. A Jean Taylorová byla ženou toho monstra.
Většinu svého života strávila v roli dokonalé manželky. Neochvějně stála po boku svému muži i poté, co byl obviněn z vraždy dítěte, přestože kvůli tomu musela snášet zlostné pohledy, přišla o přátele i o práci. Teď je ale její muž mrtvý a lidé chtějí vědět, jaké to bylo, žít po jeho boku. Co se vlastně tenkrát stalo. Jean může konečně vyzradit všechna tajemství.
Pravda – to je to, co po ní všichni chtějí. Zajímá se o ni novinářka, pro kterou je exkluzivní rozhovor s ženou pedofilního vraha vrcholem kariéry. A ještě intenzivněji se snaží pravdu odhalit inspektor Sparkes, pro něhož je tento případ letitou noční můrou. Policajtský instinkt mu napovídá, že se Jeanina maska mlčenlivosti bortí, že se brzy stane něco zásadního...


Fiona Barton: Vdova
Název originálu: The Widow
Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2016
Počet stran: 376
Vazba: vázaná s přebalem