Recenze: JASMÍNOVÉ NEBE (Sita Brahmachari)


Indické pohlazení po duši






Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart.


Slovart na FB.


Knihu si můžete zakoupit ZDE.




Po pár letech se znovu setkáváme se sympatickou Mirou Levenson. Mira povyrostla, je z ní dospívající slečna a jde to na ní znát ve všech směrech, které k tomu období patří; od jejího vzhledu až po vyjadřování a vystupování. Už není tak nejistá jako v Artyčokových srdíčkách. I přesto zůstává tím umělecky založeným děvčetem se srdcem na pravém místě, které okolní svět nikdy nevnímá jako obyčejný. 

Kromě ní opět potkáváme také její rodiče, sourozence a hlavně Jidého, jehož příběh a začínající křehký vztah s Mirou jsme sledovali v prvním díle. Od té doby ti dva tvoří nerozlučitelnou dvojici. Se všemi zmiňovanými se vídáme ovšem pouze prostřednictvím webové kamery nebo Miriných myšlenek. Ta se totiž vydala na dlouho cestu. Po smrti milovaného dědečka si začala dopisovat s indickou sestřenici a zatoužila poznat další část své rodiny a odhalit tajemství, kvůli kterému její děda i maminka přestali do Indie jezdit.

Stejně jako Artyčoková srdíčka je i Jasmínové nebe psáno v ich-formě. Děj se ale z deštivého, pošmourného Londýna přesouvá do rozpálené Kalkaty, kde Miru netrpělivě vyhlíží teta se sestřenicí Prijou, což je velmi výrazná postava. Rozpustilá, upovídaná tanečnice a milovnice hudby, které má energie na rozdávání. A pak je tu také Džanu, jenž navzdory své klidné a přemýšlivé povaze vtrhne do Mirina života jako uragán a obrátí ho vzhůru nohama. Všechno, o čem si do té doby myslela, že je jisté a jasné, se jí bortí pod rukama a ona netuší, co si s tím počít.

Jasmínové nebe je kouzelný příběh. Přestože nejsem fanoušek Indie, tenhle výlet jsem si užívala. V Miřině podání, jako by se svět rozzářil a házel odlesky všech barev duhy. Vzduch voněl kořením a květinami z kalkatských trhů tak omamně, až se mi z toho točila hlava, zatímco jsem společně s hlavní hrdinkou opatrně ochutnávala pokrmy z pouličního občerstvení, to abychom si neumazaly naše hebká a třpytivá sárí (pozn.: Tradiční oděv - dlouhý pruh látky omotaný kolem těla). A díky atmosféře, kterou dokázal autorka vykreslit, se zdála být stravitelnější i odvrácená strana tohoto města, potažmo země. Chudoba, vypočítaví zlodějíčci a žebrající děti ťukající na okýnka aut v přeplněné dopravě postrádající jakýkoliv řád... 

Poznávání odlišného prostředí a kultury je však pouze pozadím (přestože hmatatelně vykresleným) pro příběh mnohem hlubší. Pro příběh rodině a jejích poutech, o touze zjistit, kde a jaké má člověk kořeny, a kam patří. Autorka klade na tyto hodnoty důraz a opět (bez nějakého vnucování) ukazuje, že rodina je více než "jen" rodiče, sahá mnohem dál, a že může a měla by držet při sobě, ať už je její fyzická či příbuzenská vzdálenost jakkoliv velká. 

Vedlejší linkou jsou pak změny, které zažívá Mira v osobním životě, její vývoj a uvědomění si, že láska má mnoho podob a někdy ta pravá není tam, kde jsme ji celou dobu hledali. To vše dokáže autorka podat realisticky bez patetičnosti a přeslazenosti, a přesto citlivě. Velkou roli pak v celé knížce hraje osud, který společně s Mirinými sny, jež mají vždy svůj význam, zajišťují ději provázanost a ještě větší magičnost. 

Jediné, s čím jsem měla problém, bylo oslovování některých rodinných příslušníků, hlavně (pra)prarodičů, které bylo bez znalosti matoucí (pozn.: vnučka od syna oslovuje babičku jinak než vnučka od dcery), a tak jsem si musela občas domýšlet, o kom je řeč. Naštěstí to nebylo moc časté. Velkým plusem je rodokmen na knihy, který vám pomůže zapamatovat si jednotlivé členy rodiny a nemít v nich chaos.

Jasmínové nebe je kniha, která má hloubku. Nepotřebuje velká slova, gesta ani akce k tomu, aby vyjádřila, co chce sdělit, a aby dokázala zapůsobit a zaujmout. Pokud hledáte young adult příběh, který v sobě ukrývá víc než zamilované povzdechy, zkuste Jasmínové nebe, Sita Brahmachari takové příběhy umí. Pokud ale toužíte po klasické romantice, porozhlédněte se jinde.

Obálka je opět převzata z originálu a je skvělou vizitkou celé knihy. Odráží jak děj, tak Mirino umělecké nadání v podobě detailů, které doplňují také začátek každé kapitoly, což knížce dodává kreativní nádech a ta díky tomu působí o to víc osobně. 




Anotace:
Mira Levensonová je bez sebe nadšením, že konečně letí do Indie, kde se má poprvé v životě setkat se svou tetou a sestřenicí. Již od přistání začne na Miru dorážet jak dusivé vedro, tak i příval nových a exotických zážitků, výjevů, zvuků a hluboko pohřbených rodinných tajemství… Jakmile se seznámí s Džanuem, vycítí, že mezi nimi vzniká pouto. Džanu se stane průvodcem, který jí ukáže krásnou i chaotickou Kalkatu. Nic není takové, jaké si to Mira představovala – a domov se náhle zdá být velmi daleko.
Mira je rozhodnutá během návštěvy Indie za každou cenu zjistit pravdu o své rodině. Bude ale muset udělat ještě jedno rozhodnutí, které někomu zlomí srdce.



Sita Brahmachari: Jasmínové nebe
Název originálu: Jasmine Skies
Nakladatelství: Slovart
Rok vydání: 2016
Počet stran: 320
Vazba: vázaná



Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.