Recenze: ŽIVOT PO TOBĚ (Jojo Moyes)


Jak těžké je žít bez Willa? 


"Co ty vůbec o něčem víš? Věčně žiješ zalezlá v příšerným bytě, kam za tebou nikdo nechodí. Tví rodiče si evidentně myslí, že jseš ztracenej případ. Nemáš ani dost koule na to, abys dala výpověď z tý nejtrapnější práce na celým světě! Jsi nula, ubohá nula. A co je horší, jsi nula, co si myslí, že může radit jinejm, co by měli dělat. A kdo ti na to dal právo? Seděla jsi u mýho táty a koukala ses, jak umírá, a nic jsi s tím neudělala! Nic! Takže nemyslím, že bys zrovna ty mohla někoho odsuzovat za to, jak se chová!" 



Za recenzní výtisk děkuji Euromedia


Nakladatelství Ikar (Fb)


Chci zakoupit knihu Život po tobě



První díl Než jsem tě poznala se většině čtenářek určitě vryl hluboko do srdce a zanechal v něm šrám. Tohle pokračování je vlastně taková hojivá mast na rány, které nám autorka způsobila. Někdo je možná toho názoru, že po Willově smrti je již pokračování zbytečné, ale mě to naopak uklidnilo a jsem ráda, že byl tento díl vydán, protože tím autorka sděluje důležitou myšlenku, kterou se zaobírala v knize: I po smrti někoho blízkého je potřeba jít dál a dokázat žít. 

Kniha je psána ich-formou v minulém času. Styl psaní je čtivý. Vyprávění hlavní hrdinky je příjemné a přemýšlivé. Popisy vtáhnou do děje, stejně jako myšlenky a jemné vzpomínky na Willa, které jsou spíše pohlazením pro duši čtenářek i Louisy. 

A tak jsem hrála svůj nový život. 

Pro Louisu nastaly po Willově smrti těžké chvíle, ze kterých se nemůže dostat, ať se snaží (nebo nesnaží) sebevíc. Ocitáme se v Londýně, v jejím nezařízeném a neosobním bytě,  kde zažívá své deprese a alkoholické dýchánky pro jednoho, ze kterého odchází do svazující práce a netuší, jak žít... 
Stortfold se změnil. Už není tak přívětivý jako kdysi, když Will ještě žil. Nyní je každý, kdo má s Willem cokoliv společného, odsuzován a to docela těžce. Dolehlo to nejen na jeho rodiče, ale dokonce se mění i Louisina rodina - především její maminka zajímavým způsobem (za pomoci feministické tvorby) nachází sama sebe. 
Tak trochu jsem byla v rozpacích, když jsem se seznámila s Lily. Puberťačka, která mi lezla na nervy, si pro sebe uzurpovala na můj vkus větší část knihy, než by měla, a dávala najevo, jak moc velká je osobnost, zatímco Clarková se poddávala sebelítosti. 

A co říkáš na tohle, Clarková? Myslel jsem si, že se ti to bude líbit. Sněz to! Ochutnej! No tak!

Charaktery na mě působily velmi vydařeně. Je na nich vidět určitý vývoj, a to se mi neskutečně líbilo. Autorka se snažila zmínit každého, kdo byl pro Willa důležitý, a ukázat, jakým směrem se vydal (nebo co z něj po skonu sarkastického hrdiny zbylo). Neměla jsem pocit, že by někoho opomněla. 

Záchranář Sam je ten typ muže, který působí velmi reálně, mile, ale je vidět, že i on je jen člověk a o to sympatičtější mi přišel. Sama jsem si ho zamilovala.  Na mě působil jako obří plyšový medvěd, druhá šance, naděje na změnu a nový život. 

Lily je pubertální dívka, ke které je těžké najít si cestu. Čtenář se snaží chápat její pohnutky, ale jelikož není sama, kdo má nějaké problémy, tak zkrátka vyznívá jako velký a rozmazlený sobec, který si ničeho nedovede vážit a myslí si, že je všechno na světě jen proto, aby jí sloužilo. Mně tedy byla tato postava velmi nesympatická a spíše mě při čtení rušila.

Louisa v tomto příběhu ztratila svou vlastní osobnost. To, čím byla zajímavá, co ji bavilo a čím Willa vlastně zaujala, z ní zmizelo a zbyla jen prázdná tělesná schránka, která se utápí v depresi. Lou zkrátka hledá sama sebe a není to pro ni snadné. 

Když spadnete z velké výšky, nikdy nevíte, jak to dopadne. 

Jak už jsem uvedla, Lily je věnována velká část knihy - měla zřejmě zaplnit místo, které po Willovi zbylo, ale obávám se, že to neocení každá čtenářka. Pro někoho ty části mohou být nostalgické a přijme je rád a s úsměvem na rtech, pro druhé mohou znamenat protáčení očí a nechápavé vrtění hlavou nad vývojem situace. 
Já osobně bych byla raději, kdyby se autorka více věnovala romantické dějové lince se Samem než částem, ve kterým vévodí nespokojená teenagerka, i když i ta má svůj choulostivý problém a vlastně je její chování jen drastickou ukázkou volání o pomoc

Oceňuji, že si autorka dala práci a zaměřila se také na řešení citových obtíží po smrti milovaného člověka. Díky tomu se setkáváme s Kruhem nového začátku, do kterého Louisa chtě nechtě začne chodit. Čtenář tím pádem poznává nové a zajímavé hrdiny, odhaluje se před ním moře sounáležitosti a smutku, myšlenky o bezmoci a zoufalství, když není síla, aby člověk šel dál. 

Humor je nedílnou součástí knihy. Nebyl to zrovna můj šálek čaje, více mi seděla ironie a sarkasmus prvního dílu, zatímco ten druhý je spíše o uvolněných vtípcích, protkaným občasným černým humorem. Možná mi to přišlo až jako typicky americký humor, který já moc nemusím, ale na někoho může naopak sednout.

Teda páni, ten mizera, pořád nás ještě dokáže něčím překvapit, co?

Emoce v Život po tobě rozhodně zapůsobí, ale naštěstí jsem neměla pocit, že by ze mě autorka chtěla ždímat slzy. Neukápla ani jedna, ale vnímala jsem je. Takže pocity nejsou tolik intenzivní jako v prvním díle, ale o to lépe se mi kniha četla. :o)

Dá se říct, že Will je všudypřítomný stejně jako smutek a prázdnota, která po něm zbyla. Líbilo se mi, že autorka dala čtenářům možnost poznat ho, jaký byl ještě před nehodou, i když jen formou vyprávění. 

Tato kniha u mě v ceně stoupla přede vším tím, že se autorka zaměřila na silné téma: Život po smrti blízkých lidí, které jsme milovali. Dává tak najevo, že vždy je potřeba jít dál - žít a snažit se žít, i když je to těžké. Tato hlubší myšlenka dělá dílo silnější, než by kdo čekal, jelikož se jí autorka zhostila upřímně a snažila se poukázat na různé druhy truchlení, ale i sdělit prostřednictvím svého příběhu, že bude líp. 

Celkově knihu hodnotím kladně, i když první díl na mě zapůsobil mnohem lépe. Will byl zkrátka osobnost, která samozřejmě v knize chybí, ale o to jsem raději, že autorka napsala dílo i bez něj a poukázala tak na to, že i bez Willa dokáže být osud Louisy čtivý, plný romanticky, lásky a té její podivnosti, která je svým způsobem originální. Už to není Louisa, jak jsem ji měla možnost poznat, ale i přesto mi tato žena, která dokázala jít dál, byla sympatická a držela jsem jí pěsti. 

"Přestaň hloubat," usměje se. Přitáhne si mě k sobě a já se uvolním Tenhle muž tráví každý večer v ulicích, na rozhraní mezi životem a smrtí. On mě chápe. "Moc přemejšlíš." "Prostě jenom žít?" zašeptám. 

Určitě vás potěší, že tato úhledně zabalená kniha obsahuje jako bonus i tématickou záložku Než jsem tě poznala. Jakmile si dílo rozbalíte jako vánoční dárek, z listů na vás určitě také vypadne. Já byla mile překvapená. :o)

Pokud máte pocit, že po Willovi nic není, myslím, že s touto knihou změníte názor. Chápu, že se někomu nemusí dílo líbit, nebo ho dokonce odradí, ale já naopak díky němu pohlédla dál. Zkuste to, třeba i vám dodá čtení právě tu jiskru naděje a pomůže vám udělat ten správný krok, ke kterému se tak dlouho odhodláváte. 


Knižní obálka: 
Je krásná. Prohlížela jsem si knižní obálky děl této autorky a neskutečně se mi líbí. Ne, proto, že by mi byly stylem nějak blízké, ale proto, jak jsou osobité a autentické. 




Anotace: 
Kdybyste ztratili někoho, koho jste moc milovali, jak moc by to změnilo váš pohled na svět? V pokračování světového bestselleru Jojo Moyesové Než jsem tě poznala najdeme Louisu Clarkovou v přesně takové situaci. Po intenzivním půlročním vztahu s ochrnutým Willem Traynorem, který se rozhodl ukončit svůj život asistovanou sebevraždou, zůstává Louisa sama, zmítána smutkem a výčitkami svědomí. Po vážném úrazu se navíc musí vrátit domů k rodičům. Jako by byla najednou zpátky na začátku cesty – život po Willově smrti totiž znamená učit se leccos znovu, stavět na nových základech. Záchranář Sam Fielding, pro něhož je kontakt se smrtí každodenní náplní práce, by snad mohl být právě tím, kdo Louise pomůže se zase vrátit do života, jenomže pak se z Willovy minulosti nečekaně jako uragán vynoří Lily – jeho šestnáctiletá nezvladatelná dcera. A všechno je rázem jinak… 

Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2016
Originální vydání: 2015
Žánr: Literatura světová, Romány pro ženy
Ze série: Než jsem tě poznala (2)
Orig. Název: After You
Počet stran: 400
Vazba: pevná s přebalem