Recenze: BĚSNÍCÍ SVĚTLO (Estelle Lauerová)

Young adultka, která má něco navíc! 

"Snažím se dělat to, co je správný. Dokážeš to pochopit?" 



Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda


Nakladatelství Leda (FB)


Chci zakoupit dílo Běsnící světlo



Proč jsem si k recenzi vybrala knihu BĚSNÍCÍ SVĚTLO? Nakladatelství Leda mě tímto titulem oslovilo anotací, která slibuje zvláštní young adultku. Musím uznat, že jsem byla mile překvapená a kniha se mi moc líbila, i přesto, že jsem tomuto žánru už odrostla.  

Nakladatelství Leda se podle mého na této knize vyřádilo tím nejlepším způsobem a nešetřilo ani na tom, aby ji pozvedlo detaily. Ať už se jedná o název, knižní obálku nebo vzhled textu, který o to víc autenticky dotváří obsah knihy. Nečetla jsem originál, takže nemohu soudit, jak je na tom překlad, ale mám pocit, že nakladatelství Leda knihu vyzdvihla a příběh oživila právě těmi maličkostmi, na kterých si dalo záležet.


Styl je čtivý, dynamický a autentický, jelikož je lehce nespisovný přesně tak, jak by měl být, když je kniha vyprávěním sedmnáctileté dívky. Autorka se převážně soustřeďuje na její myšlenky, emoce a děj. Popisy jsou přímé a kreativní, nezdlouhavé. Několikrát se tam objevují i vzpomínky. 

Bylo příjemným překvapením, že dílo nemělo malá písmenka, ale naopak ta větší, takže to pro mě byla po čtení menšího písma velká a příznivá změna a děj mi mnohem rychleji odsýpal. Získalo si mě, že první věta každé kapitoly byla psána jiným fontem písma, pro mě sice trochu hůře čitelným, ale o to více autentickým a podle mého to, že si nakladatelství Leda dalo záležet i na maličkostech, knihu rozhodně pozvedlo.  

Děj nás zavádí za Lucille, která žije jako každá normální sedmnáctiletá holka, která je v maturitním ročníku a za pár měsíců jí bude osmnáct. Ale pak se jí náhle svět obrátí vzhůru nohama a z otce se stane netvor. Maminka je zklame na celé čáře. Jelikož se z rodičů stávají neschopní a sobečtí lidé, všechno zůstává na ní a Lu se musí postarat o svou devítiletou sestru Wrenny. Nic není jednoduché a ony se snaží své smutné tajemství udržet ze všech sil. Naštěstí jí pomáhá Eden, nejlepši Lucillina kamaraádka, a její bratr Digby. A také někdo, kdo nechce být znám... 

Tehdy jsem myslela, že člověk prostě dostane rodinu, něco na sebe, nejlepší kámošku a občas otravnou mladší sestru a nějak zabíjí čas, dokud nedospěje a nezjistí, co je ten svět doopravdy zač.

Lucille si mě získala svými lehce ztřeštěnými myšlenkami, které byly kreativní a zábavné. I v hrozné situaci, kdy propadá depresím, se snaží být sama sebou a pokaždé, když spadne, vydrápat se zpátky na vlastní nohy. Drží ji nad vodou Digby, do kterého je blázen... Ale on to netuší. 

Digby je Edenin hodný bráška, který dokáže podat pomocnou ruku a být oporou v nouzi. Ale občas překročí mez, i když je již několik let se svou přítelkyní...

Eden je zvláštní a silná osobnost, obohacující děj o pár citátů. Přišla mi nezávislá. Nepůsobila na mě přímo jako nejlepší kamarádka, ale spíš někdo, kdo nikoho nepotřebuje. 

Wren je devítiletá holčička, která zbožňuje šílené vtipy o matkách. Odvážná a pozitivní. Hodné dítě, které se nesnaží sestře přidělávat problémy, ale přitom touží být stále jednou nohou v bezstarostném dětství, jak si zaslouží. 

Hrdinové této knihy mi přišli reální a sympatičtí. Pravda, většina postav byla spíše kladná, ale našlo se i pár takových, nad kterými jsem vrtěla hlavou a říkala si, že jsou to slaboši a sobci. Bylo těžké je chápat, i když se mi líbilo, jak autorka poukázala na to, že jsou prostě jen lidé... Stále přemýšlím nad tím, jestli to nepřehnala s Lu, protože ta toho zvládala opravdu dost a psychicky toho na ni bylo až příliš a beztak se držela. Možná z ní udělala superhrdinku, ale k tomu příběhu se to tak hodí, že mi se mi to nijak nepříčí. Sepsala ji tak působivě, jako by to k ní opravdu patřilo. 

Pokojně nevcházej do dobré tmy,  běsni a zuř, když se tvé světlo tmí.

Běsnivé světlo se zabývá několika silnými tématy. Poukazuje na sesterskou lásku, sourozenecké pouto i mateřský cit, který je v knize vyobrazen různými způsoby, což se mi velmi líbilo. Dospělost sebou přináší nesnáze a dětství najednou není tím, čím bývalo. Co si má Lu počít, když zůstane sama jen se sestrou? Co všechno musí zařizovat a čím vším procházejí děti, kteří o rodiče z různých důvodů přijdou? 

Musím uznat, že všechny ty problémy, které se na Lucille lepí, jsou velmi depresivní. Nedostatek peněz, času a stesk po matce či otci... To všechno jsou jen třešničky, pod kterými se kupí další nespočet zoufalých myšlenek. 
Ovšem díky tomu, že Lu je zvláštní a dokáže i ve stresu přemýšlet vtipně, jsou ty depresivní hrany zaoblené a dílo vás zbytečně nestrhává k srdceryvnosti, kdy byste hrdinky nejraději objali a poplakali si s nimi. A přesně takhle to podle mě autorka sepsala správně, protože jde o žánr young adult. Předvedla vše, co chtěla a oslovila čtenáře, ale zbytečně se nesnižovala k pranýřování. 

Jak už jsem nadhodila, tak humor je téměř všudypřítomný. Někdy osloví víc, jindy je spíše lehký jako peříčko, ale jeho přítomnost knihu nadlehčuje a zpříjemňuje tak čtení. Díky tomu je kniha velmi zvláštní a čte se dynamicky, protože čtenář nezabředává v zoufalství, které se skrývá pod řádky. 

Láska... Pokud tento žánr čtete, víte, co přesně očekávat. Nějaké ty doteky, polibky, ale nic zbytečně erotického, co by odvádělo pozornost od důležitějších věcí. Je to romantické, propletené a čtenář vlastně netuší, jak to dopadne, protože... s Digbym to není zrovna jednoduché. Lucille netuší na čem je a tím pádem nastává to správně vzrušení. 
Emoce působí jako u každé adultky. Nejsou příliš silné, aby nezahlcovaly příběh, ale rozhodně působí. 

Dílo má jiskru a námět k zamyšlení. Ale co podle mého čtenáři ocení nejvíce je i přes depresivní stránku ten pozitivní přístup, který našeptává, že i v těch nejhorších chvílích je možnost jít dál. Kniha byla svým způsobem pozitivní a nabušila mě právě díky tomu tou správnou energií. 

"Tvoje máma je tak tlustá, že vyšla z baráku na podpatcích a vrátila se v pantoflích."

Co může na knize vadit? Přehršel problémů, které se víceméně kupí na sebe. Mně to nepřišlo přehnané, ale fakt je, že... Jeden okamžik mi přišel trochu přehnaný a účelový, jako by autorka potřebovala u těch všech problémů další terno. Já bych se obešla i bez toho zvratu, ale nemohu tvrdit, že to není zajímavá zápletka, která většině čtenářů bude spíše vyhovovat. :o)

Některé věci nejsou domyšlené až do detailu. Jde především o pár maličkosti, které autorka nedovysvětlila a náročnějšího čtenáře to může zklamat. Ty důležitá fakta jsou buďto dořešená nebo nechána svému osudu, jelikož konec je dá se říct otevřený a nechává prostor k vlastní představivosti, i když se mi líbí, že dává naději... 

Chápeš to, ty můj zrádnej mozku? On má holku. Holku, kterou má rád. Jinou. Dokážeš si to v tý svý šedý hmotě srovnat? 

Ačkoliv Běsnící světlo je plné složitostí a možností k zamyšlení, zapůsobilo na mě svěže jako lehká odpočinková četba. Trochu si protiřečím, ale já to vážně takhle vnímám. I přes ta silná témata se kniha četla dynamicky, lehce a v některých okamžicích byla i dost napínavá. 

Máte rádi young adultky, které mají něco navíc? Pak je Běsnící světlo to pravé právě pro vás. Oduševnělá četba, která zaujme, povzbudí a ještě nechá rozletět motýlky v útrobách. 


Knižní obálka: 
Nakladatelství Leda se úžasným kreativním způsobem vyřádilo na celé knize včetně nápaditého názvu. Ani knižní obálka nezůstala pozadu a na rozdíl od nezajímavé a nic neříkající originální ilustrace ta česká rozhodně nezapadne. Je výrazná, působivá a hlavně skutečně běsnivá a přitom jemná. Skvěle popisuje knihu pro toho, kdo umí vnímat, co obálka vypovídá. Pod barevným přebalem je ještě jemnější verze ilustrace, která má také hodně, co do sebe a je to, jako by Lucille odkrývala své vnitřní já a ukazovala svou zranitelnost. Mě si tímhle kniha získala ještě víc. :o)




Anotace: 
DO KRAJNOSTI VYČERPANÁ
Lucille dovedou potrápit hluboké duševní zmatky, až neví kudy kam. Její rodiče selhali a ona se ze dne na den ocitla bez pomoci sama s malou sestrou. Musí čelit zraňujícím aspektům lidské existence, zvlášť když si dala slovo, že malou Wren udrží ve své péči. Není to nejlepší doba pro osudovou lásku a ještě k tomu má Digby svoji dívku, Lucille ale ví s naprostou jistotou, že jestli nic nepodnikne, ztratí kus svojí duše a bude navždycky litovat.
NACHÁZÍ SVOJE SILNÉ STRÁNKY
V bitvě o znovunabytí vnitřní vyrovnanosti selhává znovu a znovu. Je absolutně vyčerpaná a víc už nemůže unést… pak si ale uvědomí, že kupodivu právě komplikovaná láska plná rozporů jí pomáhá, aby ve svém nitru odkryla nové dimenze a objevila svoje silné stránky.

Nakladatelství: Leda
Rok vydání: 216
Žánr: Romány, Dívčí romány, Young adult
Počet stran: 280
Vazba: Pevná s přebalem