Recenze: JAKO BONNIE A CLYDE (Terry Shaft)

Dětská ya s temnějším námětem

Mladičká autorka, vystupující pod pseudonymem Terry Shaft, začala psát svou prvotinu ve dvanácti letech. Krycí jméno E215 vyšlo v době, kdy bylo debutantce patnáct let. Svůj nynější román začala psát před svými patnáctými narozeninami a dokončila tak po půl roce a nyní vyšel u nakladatelství Grada - Cosmopolis. Informace ohledně let a vydání mám od samotné autorky, které tímto děkuji za krátký rozhovor prostřednictvím Instagramu. (Autorčin profil - Instagram Svět Mezi Řádky)

Stejně jako Krycí jméno E219 tedy vyšel nejnovější titul Jako Bonnie a Clyde u Grady. Debut se týkal dystopického postapo světa se sci-fi prvky, jednalo se o hrozbu, kde byl člověk odkázaný sám na sebe ve světě plném nakažených lidí. Autorčin druhý počin Jako Bonnie a Clyde má nálepku psychothriller v rámci žánru young adult. 


V ich-formě se odehrává vyprávění, které vyznívá natěšeně a plné energie. Snad díky té vřelejší, lehce šílené náladě vyznívá obsah méně uvěřitelně, což pozná náročnější čtenář na první pohled. Kniha obsahuje spousty nadbytečných textů, vážně hromadu, které udupávají podstatný děj a dynamiku. To je škoda, protože se tím jen zviditelňují další nedostatky, jež román má. Nepropracované dialogy, které někdy nikam nevedou, bezúčelné pasáže a nepromyšlenost. Také někdy až zmatečné a chaotické zpracování kapitol, kde texty působí nepropracovaným a zbytečně matoucím dojmem.

Autorka se odvážně rozhodla pro změnu pořadí tří částí, na které se kniha dělí. Jako první se odehrává druhá část. Účelový přesun na začátek se udál jen proto, aby vás kniha v první kapitole šokovala a zobrazila vám, že děj nebude žádný med. Následuje část první, ve které se vracíte zpět na začátek. Do doby, kdy to všechno začalo. Kdy se u hrdinky projevila její duševní porucha a seznámila se s Clydem, atd. Pasáž končí právě v době, kdy začíná ona druhá část. A poté následuje třetí část, která navazuje na konec druhé části hned na začátku. Pěkně zamotané schéma. Má to svůj smysl, ale takové přehazování pasáží si může dovolit zkušený spisovatel, nikoliv začínající autorka, která má v knize nedostatky a práce s textem je pro ni stále novinkou, na které musí pracovat. Zbytečně se tím tedy zhoršuje náhled na daný román a čtenář může být o to více zmatený.


Pokud začínáte číst začátek knihy, tedy druhou část, narazíte na tvrdou realitu. Ústřední postava se musí postavit výzvě. Zabije svou matku a bude se svým šíleným milencem nebo ji zachrání? Nijak dlouho vás autorka nenapíná a celkem vesele nechává svou hrdinku předvádět divadelní představení o tom, jak neskutečně smrtí matky trpí. Ano, čtete o vražedkyni, která slyší hlas ve své hlavě. Zavání vám to psychickou poruchou? Bingo. 

V úvodu se tedy seznámíte krátce s matkou, která brzy na to zemře. Jelikož se teprve začítáte, tak sice můžete být šokovaní, ale žádné emoce na vás neútočí. Ztrátu koneckonců neprožívá ani Bonnie, která se těší na setkání se svým psychopatickým přítelem, a dokonce ani její rodina. Všichni tak nějak působí bez zájmu a emocí. Bonnie po smrti matky nezůstává sama. Starat se o ni bude otec, kterému přezdívá Dynamit. Má ještě mladší sestru a také nejlepší kamarádku, které říká Sestřičko. 

Bonnie je naivní a hloupé děvče s šílenou myslí. Koťátko, které si myslí, že je tygr. To je na ní zábavné, ale někomu může z toho důvodu připadat také nesympatická. Ať je to jakkoliv, pravdou je, že se jedná o nejpovedenější a nejuvěřitelnější charakter celého příběhu. Jelikož je autorka podle všeho ve stejném věku, podařilo se jí tedy pubertální hrdinku vystihnout snadno a upřímně. 

Horší už je to s vedlejšími postavami. Clyde má půvabný potenciál, ale u toho se už tolik nedařilo uchopit jeho podstatu a reálnost. Ba naopak někdy vyznívá dojmem, že je stejně jako Bonnie ještě malým chlapcem. 

Dospělé postavy jsou naprosto nepovedené. Jako by je autorka opomněla a sepsala je jako přes kopírák. Není v nich ani ždibec života, což je škoda. Ale na druhou stranu se může jednat o účelnost, protože se jí jejich nezájem zkrátka hodil. Ano, z hrdinů se stávají pouhé loutky, což je někdy vidět na první pohled.

Vedlejší postavy působí bez emocí a nezájmu. Nezáživně. Což je trochu v rozporu s tím, že samotný  Clyde má více energie a emocí než oni, přitom by se mělo jednat o psychopata, strohého citů. I Bonnie je jako prskavka, které citové a hormonální rozpětí hapruje, jako správné puberťačce. 

Terry Shaft je mladá česká spisovatelka, která se rozhodla ztvárnit lákavý a vášnivý námět. Psychické poruchy jsou moderním přívlastkem románů, ovšem obvykle takové tituly vydávají mnohem zkušenější autoři, kteří vědí, jak s tématem naložit. Autorka se o psychologické profily pokusila, ale to je tak celé. Nepodařilo se jí zobrazit kvalitně prvky psychothrilleru. Nejspíš má k danému tématu málo načteno, stejně tak za nekvalitním zpracováním stojí i její nezkušenost v literární oblasti. Podle všeho se autorka rozhodla pro velký risk, který nedopadl dobře. Vážně by chtělo na románu více zapracovat. 

Určitě nedoporučuju nahlížet na knihu jako psychothriller, tím není a nebude ani se zavřenýma očima. Ale pokud chcete pološílenou, morbidnější a zábavnou četbu v rámci young adult, ve které se povrchně rozvíjí kontroverzní témata jako vraždy, znásilnění, msta, psychické poruchy, pak jste na správné stopě. Titul prostě vyznívá dětsky, což dospělému čtenáři nejspíš vyhovovat nebude, ale s ohledem na cílové čtenáře se to dá skousnout. Problém je, že pro náctileté v sobě skrývá nejen spousty vulgarit, ale také násilných scén, ve kterých se autorka nijak neženýruje. Já osobně bych doporučila příběh číst až od 18+.

Příjemná je i láska/neláska, nebo spíše parazitický vztah Bonnie a Clydea. Jiskrnost, vášeň i určitá rozbolavělost a "romantické" násilí udělá radost těm, kteří chtějí tvrdší milostnou romanci. 

Nenáročné cílové čtenářky se mohou v rámci žánru pobavit a zasnít se v temnějším ztvárnění romance, která má své choré kouzlo. Všichni víme, že jsou i young adult romány, které potěší i dospělého čtenáře. Ovšem tento příběh mezi ně nepatří. Vážně je jen pro cílovou skupinu. 

Co na titul říká Chensie? Jako Bonnie a Clyde má námět, který se mi opravdu líbí. Zpracování je pro mě jako náročnější čtenářku prostě tragické a bylo chvílemi utrpením si jej číst. V některých pasážích jsem se zas bavila. V rámci young adult je slabý počin, u kterého oceňuju podmanivé šílenství. To zřejmě nebylo záměrné, spíše se podařilo náhodou, protože autorka vážně s textem pracovat neumí, ale je tam a to je podstatné. Myslím, že Terry Shaft má před sebou ještě dlouhou cestu. O její nezkušenosti vypovídá věk, ale je možné, že kdyby se na námět více zaměřila, opravdu si k němu pročetla kvalitní psychologické publikace a věnovala se tomu víc, než nyní, pak by kniha mohla být kvalitnější. Jenže bohužel není. 


Anotace: 
Během chvíle se může všechno změnit. Stačí, aby nastaly ty správné okolnosti! Psychologové se shodují, že celých 96% lidí na světě má svědomí. A co ta zbývající procenta? Psychopati, dokonale prázdní lidé schopní udělat bez skrupulí naprosto cokoli. Zlé, zákeřné, škodolibé bytosti, zkažené a prohnilé hříčky přírody, nebezpečné právě proto, jak nenápadní jsou. Nemají to ale napsané na čele, vypadají stejně jako my, bývají charismatičtí a přesvědčiví.

I hlavní hrdinka, ztracená v moři podprůměrných oveček, se snaží zapadnout. Ne tolik, aby ztratila svou jedinečnost, ale dostatečně na to, aby neměla zbytečné potíže. Stačí jí ta jedna, která ji bez přestání provází poslední rok – neodbytný hlásek v hlavě, tichý a většinou přátelský, ale občas i příšerně vtíravý a bolestně protivný. A pak se objeví on, spontánní, bezprostřední a tak nádherně odlišný od ostatních, že snad ani nemůže být skutečný. A dokonce se zdá, že je ochoten vzít si ji pod svá temná křídla…

Nakladatelství: Grada - Cosmopolis
Rok vydání: 2019
Žánr: Young adult, Thriller
Počet stran: 376
Vazba: brožovaná s chlopněmi

Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.