Už jsem vám představovala atypickou publikaci Moudrost psychopatů (recenze), která se zabývala tématem psychopatie stejně jako tento titul. Ovšem tento titul se od ostatních značně odlišuje, jak lze pochopit dle názvu i podnázvu. Čím vás tedy kniha nadchne?
Styl psaní je odbornější, i když se mísí s životopisnými prvky a proto je někdy jako vypravování a jindy naopak zachází do vod, kterým amatér nemusí porozumět. Kniha se dělí na deset podstatných částí, které doplňuje prolog, poděkování a zdroje.
- Co je to psychopat?
- Varna zla
- Mozek vraha
- Pokrevní příbuzní
- Třetí opora přináší rovnováhu
- Veřejné přiznání
- Láska a další abstrakce
- Večírek v mém mozku
- Je možné změnit psychopata?
- Proč psychopaté exisují?
Témata tedy máte jako na dlani a podle nich snadno poznáváte, jakým směrem se autor vydává. Co se týče jeho rozborů, tak jsou neotřelé a neobvyklé oproti publikacím zaměřeným na psychologii. Jelikož James Fallon je neurovědec, nahlíží na problematiku odlišně a zmiňuje náměty, které psychologické publikace povětšinou vynechávají. Autor se zaměřuje na anatomii. Zobrazuje lidský mozek se všemi zákoutími, jež jako odborník měl možnost poznat. Odborné pasáže se vhodně prolínají s vypravováním, takže si můžete odpočinout u nenáročnějšího textu, pokud nepatříte mezi čtenáře, kteří by se zabývaly tímto tématem. Samozřejmě se nejedná jen o mozkovou činnost, ale i základy genetiky. Je to obšírnější, ale autor nezachází do detailů, představuje vám to nejpodstatnější.
Mezi nejpodstatnější patří důvod, proč se vlastně autor rozhodl takový titul sepsat. Jako uznávaný neurovědec, zabývající se výzkumem Alzheimerovy nemoci a psychopatie, se jednou tváří tvář setkal se skenem svého mozku a zjistil, jak velice je podobný mozku psychopata. Stručně a jednoduše řečeno, tato kniha odkrývá opravdu hluboký pohled do autorova nitra, který sám sebe analyzuje. Hodnotí a nahlíží na sebe ze všech stran. Ukazuje vám sám sebe, zmiňuje svou rodinu, okamžiky, jež jsou pro něj cenné. Dává najevo, jakým je ve skutečnosti člověkem a snaží se přijít na to, čím je podobný psychopatům...
Skvělé je, že to nejsou jen plané řeči a plkání. Autor zachází opravdu do hloubky a zmiňuje také rodinné zázemí a díky svému příbuznému dokonce nahlíží na své kořeny. Zjišťuje, že je v jeho rodině se vyskytovala pěkná řada vrahů...
Kniha je doplněná o černobílé ilustrace, týkající se převážně skenů mozku. Nechybí u nich popisky, takže se snadno vyznáte.
Tato publikace je opravdu neobvyklá. Poutá k sobě mnoho odborných studií a pohlíží na psychopatii s tím největším zanícením, jelikož jej hodnotí člověk, jehož se téma přímo dotýká a jež je jím vskutku fascinován. Jak je to tedy s vnímáním psychopatů, jejich absencí emocí vám autor zodpoví dle svého, jelikož podle všeho znalci odmítají takové označení.
Musím uznat, že kniha je neotřelou expertízou, kterou si však vychutná náročnější čtenář, věnující se daným tématům, ke kterým James Fallon tíhne a jež zmiňuje. Laik nemusí odbornějším pasážím na chuť a stejně tak nemusí být náročnější čtenář nadšený vyprávěním o životě, jež autor prožil. Psychopat v mém mozku je netradiční v tom nejlepším smyslu a nabízí něco, co studie před ním postrádaly. Mějte otevřenou mysl a já věřím, že vás stejně jako mě obohatí svou pestrostí.
Anotace:
Jednoho dne zkoumal osmapadesátiletý Fallon hromádku skenů mozků svých rodinných příslušníků: obrázků, které měly sloužit jako kontrolní záznamy určené ke srovnání se snímky pacientů s Alzheimerem. Úplně vespod ležel snímek, který zjevně odpovídal mozku psychopata. Fallon si pomyslel, že se tam přimíchal nedopatřením ze štosu snímků opakovaně trestaných násilníků, takže se domluvil s techniky, že zkontrolují, komu záznam patří. Ti nade všechny pochybnosti prokázali, že nikdo nic nepopletl a inkriminovaný sken pochází skutečně od Fallonovy rodiny. Jednalo se o jeho vlastní mozek.
Nakladatelství: Portál
Rok vydání: 2019
Žánr: Psychologie, odborná publikace
Počet stran: 197
Vazba: brožovaná s chlopněmi
Žádné komentáře:
Okomentovat