Recenze: VOLÁNÍ DIVOČINY (Jack London)

O hlubokém přátelství člověka a psa

V pravěkém životě neexistovala milost. Byla by špatné chápána jako strach, a taková nedorozumění vedla k smrti. Zabij, nebo budeš zabit, sežer, nebo budeš sežrán, takový byl zákon; a tento svrchovaný příkaz z hlubin věků Buck dodržoval. (Str. 81)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Leda

Chci zakoupit tento titul

Titul Volání divočiny Jacka Londona má v České republice množství vydání. Poprvé jej v roce 1937 vydalo nakladatelství Tisk Zlín, poté v roce 1951 nakladatelství Práce. O šest let později se ho ujala Mladá Fronta a v roce 1995 nakladatelství Erika, které jej znovu vydalo v novém vydání ještě v roce 2002. Kniha je natolik oblíbená, že si opět vysloužila nové vydání ve zcela novém kabátě u nakladatelství Leda. Letos vyšel počin zaslouženě v edici Nejčtenější knihy světa a na první pohled upoutá moderní a pestrou knižní obálkou.

O překlad se tentokrát zasloužil překladatel A. J. Šťastný. Netuším, co všechno bylo zachováno v porovnání s předchozími vydání. V mém případě se jednalo o premiéru, ač je to ostudné, ale rozhodně jsem byla spokojená. 

Vypravování se odehrává v er-formě, převážně z úhlu pohledu psa Bucka. Jedná se o niterné náhledy, o filozofický podtón, který čtenáře vybízí k zamyšlení nad souzněním člověka a zvířete, člověka a přírody. Lehce poetický styl potěší nejen nenáročné, ale i náročnější čtenáře, a ačkoliv se jedná o dobrodružný román, v některých částech je děj plynulejší, zatímco jindy se vhodně uvolní a zpomalí. Je vidět, že autor uměl pracovat s textem, uměl používat jazyk a dokázal navodit vskutku nádhernou atmosféru. 

Některé kapitoly jsou doplněné o básně, které předpokládám má na svědomí také autor, jelikož nejsou jinak podepsané. Je vidět, že Jack London měl opravdu cit pro slova a dokáže s nimi opravdu kouzlit. 

Volání divočiny však není jediným příběhem, kterého se v novém vydání dočkáte. Nejpodstatnější povídka se stejnojmenným názvem se rozkládá na devadesáti pěti stranách, zatímco od sto páté stránky si můžete přečíst celkem šest vyprávění v podobném smyslném stylu i dějišti. 

Děj je velice emotivní a poměrně surový. Autor upřímně líčí zacházení se zvířaty, které se mnohých dotkne. Probouzí ve vás silné emoce a dokáže vás vtáhnout do dobrodružství, které stmeluje člověka a psa jako tým. Vše začíná Buckovým vyprávěním o tom, jaký život žil před poznáním ústředního hrdiny Thorntona. Ten se k Buckovi zachová velmi laskavě. Thorton je hrdina, jehož si zamilujete pro jeho dobré srdce a rozumné chování. Zlatá horečka je autenticky popsána, takže jestli jste ji vídali jen ve filmech, tak v tomto případě si uděláte mnohem lepší obrázek. Dva hrdinové spolu zažívají nebezpečné dobrodružství plné bouřlivého napětí, nejen to dobré, ale i zlé je k sobě poutá ještě víc. 

Není divu, že Volání divočiny bylo poctěno také filmovým zpracováním, které však nejspíš nedokáže pokrýt kvality tištěné verze, jelikož to množství myšlenek a emocí je prostě pozoruhodné a nádherné. 

Co se týče povídek, o kterých jsem neměla do otevření knihy a dočtení Volání divočiny ani ponětí, tak jsou v podobném duchu a navazují na dobu, kterou autor bravurně popsal. Všechny se odehrávají v er-formě ve velmi podobném a precizním stylu psaní, až na závěrečnou povídku s názvem Ten náš Flíček. Právě tento příběh nejvíce vzbuzuje dojem, jako by vypravěčem byl sám autor, jelikož je psaná v ich-formě, opět nepostrádá uvěřitelnost a emoce a lásku ke psům.

Pod souhrným názvem Povídky z Aljašky se skrývá: 

• Láska k životu
• Rozdělat oheň
• Důvěra
• Jak zmizel Marcus O´Brien
• Dcera polární záře
• Ten náš Flíček

Tento titul by určitě mělo být povinným čtením pro každého bez rozdílu. Je to silné čtení o přátelství mezi psem a člověkem a nejen to, autor vám zobrazuje mnohem víc. Určitě doporučuji, ačkoliv mnohým možná trochu zlomí srdce. 

Co na titul říká Chensie? Také jsem pejskařka a tak na mě vypravování udělalo dojem, i když některé části bylo opravdu těžké skousnout. Buck byl výtečný hrdina, zamilovala jsem si ho po prvních stranách, protože jeho náhled byl naprosto okouzlující, plný ryzí upřímnosti a emocí. Thorton byl skvělý člověk a o to těžší  bylo číst, co se všechno dělo a jakým způsobem se jich to dotýkalo. Jack London popsal život tak, jak jej viděl a ne vždy byl krásný, ačkoliv dojemné vyprávění bylo nádherné a nezapomenutelné.

Anotace: 

Inteligentní a sebevědomý Buck, kříženec bernardýna a skotské ovčačky, si žije v rodině kalifornského soudce královsky – jenže v časech zlaté horečky je po silných psech sháňka, a zloděj Bucka zašantročí překupníkovi, který dodává psy na Daleký sever. V souboji se surovcem vybaveným těžkou holí nemá pes naději: je sice poražen, v duši ale nepodlehne. Když psímu spřežení jednou dojdou síly a bezcitný, tupý majitel Bucka zmlátí do bezvědomí, zálesák Thornton surovce zažene, poklekne vedle psa a drsnýma, laskavýma rukama hledá příznaky zlomených kostí… rozvíjí se hluboké, oboustranné přátelství a láska mezi člověkem a psem.

Kolik nebezpečných dobrodružství spolu zažijí! Přejde několik jar a oni najdou mělké ložisko v širokém údolí, kde se jim zlato ukazuje jako povlak žluťoučkého másla po celém dnu rýžovací pánve – to už se ale blíží nejkrutější událost, která Bucka ve společenství lidí postihla. A pouto k člověku se láme…

Volání divočiny, světově nejčtenější Londonova kniha, je skvělý dobrodružný román s bohatým, dramatickým dějem a sugestivně podanými povahami lidí a psů. A je to filozoficky založená kniha. To jsou důvody, proč neustále vyvolává vzrušený zájem čtenářů všech věkových kategorií.

„… člun uháněl po vlnách slapů unášený proudem prudkým jako mlýnský náhon, když ho Hans zarazil, jenže to udělal příliš náhle, člun se převrátil a dnem vzhůru přirazil ke břehu. Thorntona vymrštěného daleko od člunu unášel proud k nejhorší části slapů, do pruhu divoké vody, jíž nemohl žádný plavec proplout živý.

Buck skočil v mžiku do vody, a když uplaval tři sta metrů šíleně kypící a vířící vodou, Thorntona předstihl. Jakmile ucítil, že se pán chopil jeho oháňky, zamířil ke břehu a plaval ze všech svých velkolepých sil. Jenže ke břehu postupoval jen pomalu, kdežto dolů s proudem úděsně rychle. Zdola doléhal osudný hukot z míst, kde se divý proud měnil v ještě divočejší a rozbíjel se na cáry, na tříšť a vodní prach mezi balvany, které vyčnívaly ode dna řeky jako zuby obrovského hřebenu. Tah vody, zachycený už začátkem posledního příkrého slapu, byl strašlivý…“

Nakladatelství: Leda

Rok vydání: 2020

Žánr: Světová literatura, Klasická literatura, Dobrodružství

Počet stran: 232

Vazba: brožovaná