Brilantní debut
Za recenzní výtisk děkuji Knihcentrum.cz
Knihcentrum.cz na FB
Chci zakoupit titul v eshopu Knihcentrum.cz
Italský spisovatel Emanuele Altissimo prý píše na starém psacím stroji po svém dědečkovi a stejně tak vznikl i tento debut Ukradené světlo, který patří mezi ty nejlepší knihy, které jsem měla možnost číst. Ač se mu překvapivě nedostává takové pozornosti, jak by mělo, tak já se vás budu snažit ke čtení naladit, protože pro náročnějšího čtenáře je tento počin opravdu baladou.
Stručnější a surovější styl psaní se odehrává v ich-formě z úhlu pohledu třináctiletého chlapce. Díky stylu vyprávění je atmosféra velmi surová, ale nepostrádá emoce a myšlenky. Některé kapitoly jsou ozvláštněné o texty, které se vztahují ke stavbě a její minulosti.
Oli je třináctiletý chlapec, který vyrůstá se svým starším bratrem Diegem a dědečkem. Stará se o ně právě dědeček, protože jejich rodiče zemřeli při havárii. Oli si je tolik nepamatuje, ale Diego stále trpí steskem. Zatímco Diego se snaží najít sám sebe, svou cestu a zkouší to k vojákům, tak Oli si prostě rád staví modely staveb. Dědeček je velký pohodář a má své vnuky nade vše rád, tak jako miloval svou dceru. Snaží se je vychovávat, jak nejlépe umí, ale někdy to nestačí.
Jednoho dne se Diego rozhodne, že s ohledem na vojenský výcvik, kterému se chce podrobit, potřebuje změnit lokalitu a tak vyráží do hor, kde vedle malé italské vesničky mají svou chatu po rodičích. A tam se odehrává značná část děje, který má vliv na všechno. Ať už na životy ústředních postav, tak i vesničanů.
Oli si najde kamaráda a Diego na sobě dál pracuje. A zatímco Oli prožívá své vlastní dobrodrožství, odkrývá tajemství svého bratra a jeho myšlenky. Někdy je až děsivé, kam je směr zavede a co všechno je Diego pro svého bratra schopný udělat. Nebudu vám vypravět, co bude dál, protože to, co se rozkládá v knize je prostě život. Nefalšovaný, komplikovaný život, postižený strachem, tragédií, bolestí, láskou i přátelstvím. Vrstevnatý příběh nabízí víc, než se na první pohled zdá a při každém otočení stránky ve vás vyvolává potřebu zůstat v knize o trochu déle. I když je to někdy děsivé, i když je to depresivní a smutné, i když to možná bolí.
Postavy jsou vykreslené velmi upřímně a mají skvělou psychologii. Především si dal autor záležet na Olim, dědečkovi a Diegovi, který je ze všech nejkomplikovanější a přitom nejpůsobivější.
Tito tři vám odkrývají svůj životní příběh, ačkoliv nejvíce vám z něj poví Oli, který je hlavním protagonistou. Závěr přijde dříve, než jej čekáte, protože kniha není příliš dlouhá a autor si nepotrpí na zbytečné texty. Vše má svůj smysl a řád a jako celek ukrývá emotivní pointu. Citlivější čtenáři v závěru možná zapláčou, ale věřte mi, chcete-li zážitek, který ve vás něčím pohne a nějakým způsobem vás změní, pak je Ukradené světlo tou nejlepší volbou.
Já si knihu nesmírně zamilovala a to natolik, že nyní patří mezi nejlepších pět knih pro náročnější čtenáře, které jsem kdy měla možnost číst. Je velmi neobyčejná a poutavá, je nádherná, i když skrývá utrpení a já ji doporučuji přečíst každému, kdo na to má sílu.
Anotace:
Olmo a jeho starší bratr Diego tráví léto s dědečkem ve Val D’Aosta — na chatě, kterou před svou smrtí zakoupili jejich rodiče. Doufají, že kouzelná krajina a práce v kempu pomůže uklidnit Diegovu rozhněvanou a nepokojnou duši. Ovšem jakmile se zvedne vítr, lyžařské lanovky se rozhoupou a údolí zahalí temné stíny mraků.
Odborníci hovoří o „přípustném napětí“, nejvyšší míře zatížení, jež budova snese, aniž se zřítí. Tak například Empire State Building přečkal náraz bombardéru B-25. Právě model tohoto mrakodrapu Olmo s nekonečnou trpělivostí během léta staví a přitom si uvědomuje, že síla budovy tkví v každé jednotlivé cihličce. Ovšem kdo stanoví přípustné napětí pro rodinu a pro lásku, která všechny drží pohromadě?
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2020
Žánr: Literatura světová
Počet stran: 248
Vazba: pevná s přebalem
Žádné komentáře:
Okomentovat