Dojemná romance o lásce napříč smrti
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada
Nic nemůže stát v cestě lásce, ani smrt, tak zní lákadlo na titulní straně a v tomto případě má pravdu. Anglická spisovatelka Josie Williams se rozhodla pro romantickou jednohubku, oddechové čtení, ve kterém je ústředním motivem láska i přes hranice smrti. Na jedničku se jí povedlo, co měla v úmyslu čtenářům předat a není divu, že jsou čtenáři z knihy natolik nadšení. I já hodnotím plným počtem bodů a ráda vám povím proč.
Vypravování je v ich-formě a z počátku jen z úhlu pohledu Rydera, který je mrtvý. Máte tak možnost nahlédnout do jeho světa, který není stejný jako ten, který známe. Jako mrtvý je o spoustu pocitů a vjemů ošizen, zatímco Maggie vnímá naprosto všechno, protože je živá. I ta dostává své slovo, a to sice až později, když autorka dostatečně a velmi vhodně představí právě život po smrti. Nesnaží se o nic zbytečně komplikovaného, tohle není knížka, která by se vás snažila uhranout složitostí, ba naopak jednoduše vše představí a zaměří se na lásku.
Ryder je sedmnáctiletý kluk, který zemřel při raftingu se svou rodinou. Moc dobře si pamatuje, co se stalo po jeho smrti, a dokonce nějakou dobu svou rodinu doprovázel a díval se, jak těžké je pro ně jít dál. Je to citlivý, hodný a dobře vychovaný kluk, který má v sobě i něco z gentlemana. Je povětšinu času sám, i když večery tráví v kině se svou kamarádkou, která je rovněž mrtvá. Není moc, jak žít, když je po smrti, a proto navštěvuje ty, kteří brzy zemřou nebo sleduje Maggie...
Maggie se stala Ryderovo láskou, aniž by o tom měla ponětí. Je to velmi tichá a milá dívka, která se i přes nepřízeň osudu stále umí smát a vidí ve svém životě naději. Žije se svými pěstouny, i když není na jednom místě dlouho, bere vše takové, jaké je a nic si nenalhává. Nejdůležitější je pro ni její babička, kterou navštěvuje každé úterý v domově důchodců. Babička je totiž po mrtvici. Právě tam ji často Ryder sleduje...
Tihle dva nemají prakticky šanci se poznat, když jsou každý na jiné straně života. Nebo mají? Ano, mají! Autorka nesáhla po ničem originálním, dá se říct, že námět sám o sobě je prostě taková stará dobrá klasika, stejně jako spirituální prvky, které vybrala. Nevadí, o to příjemnější a bližší vám čtení právě proto může být.
Romantická linie ve stylu young adult je hlavní, tudíž se vlastně všechno točí kolem lásky dvou lidí, kteří nemohou být spolu. Nejprve je zamilovaný jen Ryder, později do toho spadne i Maggie, když se začnou setkávat. Jenže to pořád netuší, že se jedná o Rydera... Je to takové úsměvné a milé, dokud nevyjde všechno najevo. V poslední třetině už je čtení neodolatelné, silně dynamické a opravdu návykové, jestli vás téma zajímá. To už vychází všechno na povrch a řeší se možnosti. Někdo může namítat, že závěr je účelový. Byl by, pokud by si autorka nepřipravila půdu. Tohle má J. Williams ošéfované a promyšlené, takže jí to vlastně všechno uvěříte. Navíc takový dojemný závěr, tím si vás prostě získá.
Ryder a Maggie prožili dojemnou a láskyplnou romanci, kterou určitě oceníte. Je to jednoduché a dojemné milostné drama o lásce, která přesahuje hranice života. Mohu doporučit jako báječnou romantickou oddechovku.
Já jsem tak nějak netušila, co čekat. Myslela jsem, že půjde o podobné vážnější čtení jako u Ahoj, tady Sam z Yoli. Ovšem čekalo mě překvapení. Jednoduché, svižné a romantické potěšení. Navíc Ryder se autorce opravdu povedl, i když nejsem cílovka, zamilovala jsem si ho stejně jako Maggie. I za tu krátkou dobu, 239 stran, si mě získali stejně jako jejich milostné dobrodružství. Za mě by kniha mohla být klidně krapet delší a složitější, ale i tak to byla skvělá oddechovka, která si mě moc získala. Určitě nečtu naposledy.
Žádné komentáře:
Okomentovat