Hledání osobního ráje v různých variacích
Za recenzní výtisk děkuji Euromedia Group
Chci zakoupit tento titul v knihkupectví Luxor
Titul představuje tři odlišné a přece si velice podobné příběhy se stejně pojmenovanými postavami z New Yorku v různých letech s rozdílnými osudy. V úvodu jsou k dispozici mapy, které vám dění přiblíží.
Do ráje je velmi komplexní čtení, které se nemusí zalíbit každému. Hanya Yanagihara si opět vybrala běžné téma, ale tentokrát je ztvárnění hodně složité, pro některé možná až nadbytečně. Na své si přijdou zejména náročnější čtenáři LGBTQ, kteří chtějí polemizovat nad jednotlivými životními osudy, vnímat souvislosti a pointy, které sahají do hloubky a někdy a zneklidní či příjemně zamrazí. Dílo má rozhodně silný a dobře zpracovaný námět a český překlad jej jen vyzdvihuje.
I kniha
Tak se nazývá první příběh, se odehrává tedy v New Yorku, ale v roce 1893. Homosexuální svazky jsou v dané lokalitě akceptované a dokonce normální. Není tedy divu, že dědeček svému vnukovi domlouvá sňatek s čtyřicetiletým vdovcem jménem Charles.
Tentokrát je ústřední postavou devětadvacetiletý David, který má své vlastní tajemství, jenž nechce veřejně nikomu oznamovat, přestože rodina a služebnictvo o něm ví. David je plachý a ve svém životě nemá cíl. Ví, že do budoucna se o něj finančně postará dědeček a pozůstalost po rodičích. Jeho život nabude barev teprve ve chvíli, kdy se seznámí s Edwardem...
Co tedy bude s Charlesem a dědečkem? Poměrně poklidné dění později nabývá dramat a konce, který je pro choulostivého Davida opravdu velkým krokem. Vypravování v er-formě skvěle dotváří atmosféru roku 1893, je tomu přizpůsobeno i chování a mluva postav, takže před sebou máte velice autentický náhled do historické doby.
II kniha
se dělí na dvě části, přičemž vám mapa zobrazuje Havajské ostrovy, jelikož z nich nynější ústřední hrdina David pochází. Je rok 1993 a o homosexualitě si lidé šeptají, přestože už je poměrně veřejná. David pracuje u velké právnické firmy jako malé kolečko velkého stroje. I tentokrát je v jeho blízkosti Charles, ale nyní v jiném světle a úloze.
Vypravování je rovněž v er-formě a liší se pouze tím, že přímá řeč protagonisty není psána v uvozovkách, ale naopak jako běžný text. Vypravování je komplikovanější, neboť ačkoliv máte možnost poznat pouze jeden den s Davidem, tak spisovatelka často uhýbá do minulosti, filozofuje a smýšlí o budoucnosti. Tím, jak často se odvrací od přímého dění, vás může někdy mást či pasáž může působit nadbytečně zdlouhavě. Opět se samozřejmě mění i mluva, chování lidí i atmosféra, takže máte autentický pocit života v New Yorku z roku 1993.
Druhá kniha má i druhou část, která vypovídá o Davidově otci. Dá se říct, že je to dopis od otce synovi, přičemž také odbíhá od přímého dění a navrací se zpátky do svých vzpomínek. Ty jsou prezentovány věcně, ale mají v sobě spoustu emocí. Tato pasáž je takový dovětek, dokončení předešlého příběhu a dává možnost nahlížet na celý předešlý děj z jiného úhlu, dodává mu třetí rozměr.
Kniha III.
má podnázev Zóna 8 a ma rozdíl od předešlých povídek i obsah. Čtenář se v úvodu dozvídá, že tento počin má celkem deset částí, které představují poměrně složitě návraty do minulosti z let 2093 až 2094. Zóna 8 se hodně odlišuje od předešlých příspěvků.
Je komplikovanější, odehrává se v budoucnosti a neprovází vás primárně David, jako tomu bylo prve, ale naopak žena, která vám předestírá hlavní děj. Kniha III. se neskládá jen z dějové linie, ale také vám dává nahlédnout do minulosti až padesát let zpátky. Ačkoliv se z počátků může zdát, že Kniha III. nebo s předešlými Knihami žádné souvislosti, není tomu tak.
Opět je autorka nápaditě propletla a spojila hrdiny. Díky tomu, že se jedná o příběh z alternativní budoucnosti bude nejspíš nejbližší právě čtenářům postapo, dystopií a sci-fi, přestože je záměrem předobraz mezilidských vztahů jako tomu bylo v díle doposud.
Ve srovnání s mnohovrstevnatým dílem Malým životem je toto dílo zcela odlišné. Malý život byl až na dřeň zaměřený na jednu ústřední postavu a tři vedlejší, ukazoval mezilidské vztahy z těch nejlepších i nejhorších stran a dokázal vás zlomit. Do ráje je postavené na netradičním ztvárnění tradičních vztahových témat a lidství, které v nás probouzí souznění, chtíč a láska. Není natolik emocionální jako Malý život, i když z něj vyčtete spousty pocitů, a je komplexnější. Pomáhá na dění nahlížet z mnoha možných úhlů a situací, přestože má stejné jmenovatele, milníky i cíle. Dá se říct, že Do ráje je dalším stupněm vývoje brilantní spisovatelky, která s každým dalším románem zvedá laťku a roste.
Je potřeba, abyste se čtení pečlivě věnovali, jelikož v tomto případě nic není zadarmo a je potřeba plné pozornosti, aby si čtenář užil všechny nuance. Na druhou stranu, není to jednoduché čtivo, je poměrně hutné, krásně mnohovrstevnaté a pro některé může být opravdu literární výzvou.
Máte-li v oblibě alternativní historii, nahlédnutí na lidskost z mnoha různých úhlů a chcete čtení opravdu pro náročné, pak doporučuji sáhnout po publikaci Do ráje. Takový zážitek, jaký vám dopřeje Yanagihara, zřejmě jen tak nikde jinde nezískáte.
Pro mě je Do ráje jedna z nejneobvyklejších děl, ačkoliv jsem na podobné ztvárnění již narazila, tak u Yanagihary je opravdu hodně promyšlené a zářné. První příběh mi byl nejbližší, četl se mi nejlépe a byl, dá se říct, nejprostší. A čím více jsem četla, tím více vše bylo neobvyklé, a přesto tak všední, až to bralo dech. Zpracování je perfektní stejně jako náměty a plně využitý nápad a potenciál. Opět brilantní dílo, a jestli si mám teď vybrat, zda se mi víc líbilo Do ráje nebo Malý život, nedokážu to. Ty knihy jsou od sebe tak rozdílné a nabízí každá něco jiného a přesto stejného, že se obě staly mými nejoblíbenějšími.
Žádné komentáře:
Okomentovat