Recenze: MECHANIKA LÁSKY (Alexenie Farol Follmuth)

Roztomilá romance od autorky Atlasovy šestky


Za recenzní výtisk děkuji Euromedia Group
Chci zakoupit tento titul v knihkupectví Luxor

U nakladatelství Yoli vyšla nová rozkošná young adult o dospívání, hledání sebe sama a lásce. Americká spisovatelka píše také pod pseudonymem Olivie Blake a na svém kontě má populární dilogii Atlasova šestka. První dál série jsem vám již představovala, na pokračování se těším a mezitím jsem si čekání zpestřila právě Mechanikou lásky. 

Ačkoliv název je spojený s láskou, hned od prvních stran se romantika neděje. Na tu si musíte počkat a mezitím se vám představí Bel a ukáže vám těžkosti dospívání a všedního života. Svůj prostor získal i Teo, který stejně jako Bel ukazuje v ich-formě, jak těžké pro něj je skloubit všechny své školní aktivity a povinnosti, neboť jich má nad hlavu a chce být ten nejlepší. 

Isabella, která si nechává říkat, Bel, je zvláštní dívka. Přestoupila na novou školu, protože se její rodiče rozvedli. Od té doby bydlí s maminkou a starším bratrem Lukem, se kterým nemá nejlepší vztahy. Zatímco bel zůstává stranou, bratr spíše tíhne k otci a společně si příliš nerozumí. Bel v životě prozatím nemá vymyšleno, co bude dělat v budoucnu a jelikož je na střední škole a měla by jít po maturitě na vysokou, je do přemýšlení o budoucnosti hodně tlačena. 

Rozhodně je kladné, že se spisovatelka zaměřuje na těžkosti dospívání a vidiny budoucnosti. V tom věku nemá každý rozhodnuto, jakým směrem se vydat. Teo už naopak ví a má své cíle, ale velice se kvůli tomu přepíná. Jsou vám tak představené dvě postavy, přičemž jedna budoucnost příliš neřeší, zatímco ta druhá je jí posedlá. Velice chytlavý a šikovný prvek, který nadchne i náročnější čtenáře. 

Bel a Teo si nerozumí. Z počátku vůbec, i když Teo je nepochybně nadšený z Belliných znalostí a logického myšlení. I přesto se však chová podle svých zvyklostí a neuvědomuje si, že některé situace mohou z jiného úhlu pohledu vypadat odlišně, než se zdá. Ovšem s prozřením mu pomůže právě Bell. Na co bude krátká jsou nároky, které na sebe klade nejen Teo, ale i jeho okolí... 

Velkým kladem je rovněž i příjemný styl vypravování, obohacený o humor, díky čemuž kniha u čtenářů získává punc rozkošnosti. Je možné ji mlhavě přirovnat i k Srdcerváčům, přestože v tomto případě nehraje romanci prim, jak by se zdálo. V případě, že máte v oblibě sarkastický humor v dívčím provedení si přijdete na své. 

Milostná linie je pozvolná. Spíše se jedná o hate-love, kdy si ti dva nemohou přijít ani na jméno. Tak to zprvu totiž opravdu je. I když Teo v Bel vidí velký potenciál, ona jeho nadšení nesdílí a v kroužku robotiky se jí nedaří zapadnout, zatímco on je v něm jako ryba ve vodě a všichni se podřizují jeho představám. Teo je zvyklý, že mu jdou všichni na ruku a když se tak neděje u Bel, poprvé je nucený změnit své jednání s lidmi. Postupně Bel a Teo zjišťují, že se začínají chovat nejen jako přátelé, ale dokonce i jako něco víc... 

Jestli vás zajímá fyzika, matematika a další vědy spojené s robotikou, tak si přijdete na své. Autorka totiž chytře zapojuje právě i tvorbu robotů. Sice se o tom příliš nerozepisuje, ale od Bel můžete očekávat, že vždycky s něčím působivým přijde a dokáže, že je opravdu chytrá a kreativní dívka. Dalším tématem, které spisovatelka vhodně rozebírá, je rozvod rodičů. Jak se dospívající smiřují s tím, že si musí vybírat strany, namísto aby mohli žít s oběma rodiči? Rozhodně nesnadné téma, velmi dobře představené. 

Postav je samozřejmě více, ale neztrácíte se v nich. Jsou vhodně představené a rovněž působí uvěřitelným a propracovaným dojmem stejně jako Teo a Bel. Když v závěru půjde do tuhého, co se týče jejich robotické soutěže, budou muset všichni spojit síly a táhnout za jeden provaz. Pro sólisty není v týmu místo. 

Obrázek na přední straně je prakticky odrazem závěrečné scény epilogu, takže se rozhodně máte nač těšit. Láska, řešení budoucnosti, lásky rodičů a přátelství. To a mnohem víc v neskutečně milém konceptu, který čtenáře bude bavit od začátku až do konce. 

Možná je dění spíše zaměřené na cílové čtenáře. Pokud máte young adult načteno a už neřešíte, kam půjdete po střední, pak na vás kniha nemusí udělat takový dojem. Je znát, že autorka psát umí a hodnocení je zaslouženě vysoké. Rozhodně mohu doporučit. 

Mechanika lásky je dílem autorky, která napsala mého oblíbeného Atlase. Tedy Atlasovu šestku. Možná proto jsem očekávala něco trochu jiného, než rozkošné young adult a pořád jsem se nemohla začít, i když bylo čtení velmi příjemné a zábavné. Obvykle nemám v oblibě ženské hrdinky, ale Bel mi byla neskutečně sympatická, stejně jako Teo, který mi připadal trochu jako supermaan, kolik toho stíhal. Líbivé je, že se jedná o ryze kladnou oddechovku, takže vás nečekají nějaká nešťastná dramata. Knížka je tak pro relax v kteroukoliv roční dobu přímo napsaná.





Žádné komentáře:

Okomentovat


Copyright © SVĚT MEZI ŘÁDKY | Šablona: Lucy Lillianne. Optimalizováno pro Firefox.